Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Jaké je to nejlepší krmítko? To, které si sami vyrobíte. Ať už bude z čehokoliv, bude z něj znát, že vám na opeřencích skutečně záleží, a že jste investovali vlastní čas a energii do výroby. Podívejte se, jak snadné je vyrobit nápaditá krmítka.
Pokud se nám v zahradě objeví vlaštovičník, a že by sázkové kanceláře vypsaly na tento fakt enormně nízký kurz, vnímáme jej jako plevel. A to dosti invazivní, který vyroste a přežije třeba i na rumištích a v suchých zídkách. Je však třeba vlaštovičník hubit a nebo najde praktické využití?
Máte větší pozemek a nevíte, co se spoustou posekané trávy? Nebo se vám trávu prostě nechce sekat, případně nechcete kupovat dražší zahradní techniku? Odpověď je jednoduchá. Ovce. Pozor však, i 2 jsou málo, je třeba mít alespoň malé stádečko. A navíc s ovcemi souvisí mnohá další ale… Předně platí, že nelze hovořit o úspoře.
Hodné, zlé a ošklivé? Příroda v takových dimenzích naštěstí neuvažuje, a možná proto je tak přepestře rozmanitá. Následující výčet zahrnuje druhy, o jejichž užitečnosti pro zahradníky a sadaře se moc pochybovat nedá. I když zdaleka všechny nevítáme s otevřenou náručí, dělají pro nás mnoho dobrého.
Možná toho máte doma po ruce více, než jste si mysleli. Tedy prostředků a vůbec věcí, které lze využít k likvidaci plevelů a škůdců. Není nutné používat za každou cenu chemii, lze se bez ní celkem snadno obejít. Nebo alespoň částečně.
Na lípu narazíme v naší zemi doslova všude, podél silnic, rybníků, v parcích, na hřbitovech, jako solitér uprostřed polí a luk, na pietních místech významných pro národ, narazíme na prastaré památné stromy. Lípa je prostě fenomén, byť se proslavily i jiné stromy, třeba duby a nebo kdysi jeden sociálně demokratický kaštan (jírovec maďal). Lípa je však lípa.
Zanechávání stop po své existenci je pro lidi vůbec jaksi vrozené, ovšem často je to nevhodné. Své by o tom mohly vyprávět mnohé kulturní památky, ale také především právě stromy. Proč je nezbytné, abyste nikdy neryli nožem do stromů? Řeknete si: „Takový velikán, nic mu to neudělá a já budu mít vzpomínku, až se sem vrátím...“ Omyl, stromům tak ubližujete a rány nikdy zcela nezregenerují. A vy sami jen ukazujete svou hloupost, omezenost.
Naše tuzemské sasanky, které najdeme v naší přírodě, jsou zaručeně posly jara, tedy kvetou brzy na jaře, ovšem na začátku léta nám vykvetou sasanky pocházející z Balkánu a ještě později sasanky východoasijského původu (Čína či Japonsko). Ty začínají v našich podmínkách kvést na konci srpna a kvetou až do října.
Z jakých dřevin a jak si vytvořit vlastní větrolam, tedy bariéru chránící zahradu před silnými větry a obzvláště těmi ledovými zimními?
S lískami to není vůbec tak snadné, jak si můžeme na první pohled myslet. Předně platí, že vysadit lísku, abychom mohli rozlouskávat oříšky a uvnitř jsme vždy něco našli, pro to je toho třeba udělat mnohem víc. Předně rozhodně nestačí vysadit pouhý jeden keř a nebo stromek. Svět lísek je navíc dosti poetický a symbolický.
Gaur je nejmohutnějším ze všech žijících turů na planetě, zaručeně byste se mu vyhnuli ohromným obloukem (výška v kohoutku 2 metry, hmotnost až 1000 kg, až 115 cm dlouhé mohutné rohy). Zato gaura je rodem vytrvalých prérijních rostlin, který je u našich zahrádkářů tak trochu pozapomenut.
Škvor obecný nepatří mezi zrovna populární hmyz. Lekaví lidé ho oblíbeností řadí někam mezi pavouky, komáry a vosy. Přesto vám může na zahradě nabídnout pomocnou ruku, chcete-li, klepítko. Zužitkovat to, co vám zdarma nabízí, na principech biologické kontroly, je snadné. Stačí k tomu zřídit malý škvorník.
Konec léta, přelom léta a podzimu a podzim jsou dobou, která nám jasně říká: „Nezapomeňte na cibuloviny kvetoucí brzy na jaře“. A také na rostliny hlíznaté. Jaro v zahradě prostě začíná již na podzim.
Správně růže křídlatoostnitá je jednou z oblíbených velkých sadových růží, pochází z čínského Sečuánu a západního Himálaje, kde se vyskytuje v subalpínském pásmu, čili ve výškách od 3000 do 3600 metrů nad mořem.
Vysadit si v zahradním jezírku vodní hyacint je v mnoha oblastech světa dosti nebezpečné. Tato rostlinka tropických a subtropických vodních ploch je totiž označována za nejinvazivnější vodní rostlinu na světě. A můžete ji mít i vy na hladině své malé zahradní plochy, díky mrazům se však úniku do přírody bát nemusíte.
Přírodní kámen se hodí opravdu do každé zahrady, ať již pojaté tradičně venkovsky, zámecky velkopansky a nebo prostě moderně. Podob kamene a možností jeho využití je nekonečná řada. Koupit si můžeme ceněné materiály až z orientu, ovšem základním pravidlem je v zahradách respektovat především místní druhy kamene. Tedy hlavně v případě kamenů jako solitérů a nebo při budování skalky. Ovšem i u kamenných obkladů a dlažeb je toto pravidlo ceněné.
Halézie rostou na východě Asie (především v jihovýchodní Číně) a východě Severní Ameriky (jižní Florida, východní Texas, jižní Ontario, Kanada). Do Evropy byly tyto dřeviny dovezeny v roce 1756 a v Čechách se poprvé objevily v roce 1844 v pražské Královské oboře. Skvěle se tato okrasná dřevina vyjímá všude, kam ji postavíte. Ideální jsou halézie vedle rododendronů a azalek, tedy nižší druhy, nikoli halézie stromovitá.
Národní květiny, symbolika, která nemusí být nutně politická, ovšem často právě je. Věděli jste, že například každý stát v USA má svou státní květinu, kterou si lidé vybrali na začátku minulého století? A že například v Kanadě a Španělsku má taktéž rostlinný symbol každá provincie? Stejně jako v Anglii (svou rostlinu zde má každé hrabství)? Jaký má vůbec taková symbolika smysl a jak je to s rostlinnými symboly u nás?
Pod pojmeme ekologická zahrada byla velmi dlouho vnímána absence chemie. Jenomže čas se posunul, počasí se změnilo a dnes jde také a především o hospodaření s vodou. Navíc přibyl ještě jeden svým způsobem moderní výraz, zahrada přírodní. Už tedy hned z úvodu článku víme, proč slovo ekologie „plave na vodě“. Jaké jsou další rysy ekologických zahrad?
I slimáci, vlastně především plzák španělský, největší škůdce z tohoto rodu, mají své limity. Ne na každou rostlinu mají políčeno a některým se vyhnou velkým obloukem. Vnímavější to v zahradě postupně poznají sami. Proč je však dobré to vědět? Důvody jsou dva, za prvé mohou rostliny, které slimáky odpuzují do určité míry ochránit druhy ohrožené. Na mysli máme výsadbu vedle sebe. A za druhé je zbytečné sypat drahé granule proti slimákům tam, kde nejsou zapotřebí.