Živá zahrada, přírodní zahrada, divoká zahrada. Říkáme tomu všelijak, ale máme tím vždy na mysli zahradu, které vítá život, místo, kde rádi vidíme ježky, ještěrky, hmyz, žáby, ptáky i žížaly. Vytváříme místa, kde mohou zvířata žít a rozmnožovat se. Jak založit a starat se o zahradu, která bude útočištěm různým živočichům? Jak nechat přírodu pracovat? Přečtěte si naše články na téma přírodní zahrada.
Že listnatým stromům a keřům opadává na podzim listí, načež se uchylují k zimnímu odpočinku, je tak nějak samozřejmé a v mírném klimatickém pásu všemi běžně přijímané. Čím dál tím častěji se však v parcích a zahradách a nejen těch botanických, ale třeba i venkovských, objevují dřeviny, které prostě na zimu neopadají. Kde se vzaly, tu se vzaly…
Mezi takzvané plevele jsou v zahradách podle zahradníků považovány všechny druhy, které jsme nevysadili a nepěstujeme záměrně. Čili i kulturní plodina, která se uchytí (např. vysemení či se rozšíří oddenky) tam, kde jsme ji neplánovali, je na daném místě považována za rostlinu planou. Typickým příklad jsou třeba vysemeněné slunečnice či rajčata. Ovšem mnohem častěji se v zahradách setkáme s bylinami, kvítím lučním a jiným, ale i nálety dřevin.
Nikde ani mráčku, a najednou vichr z hor? Počasí se nejen nad českou kotlinou začíná dost dynamicky měnit, a ne vždy se to obejde bez nehod. Hodí se, počítat s neočekávaným. A třeba vysadit na zahradě a kolem svého domu stromy, které dokáží ustát i pořádný orkán.
Hmyz jako nástroj biologické ochrany? Likvidace škůdců si žádá přiměřenou reakci. Ale ne vždy je třeba sahat po chemických postřicích. Nejen bio-zemědělci teď doceňují výhody biologické ochrany. Jedním z možných řešení totiž je nasadit na přemnožené škůdce jejich přirozené predátory.
Jak poznáte, že se jaro překlápí v léto? Další etapa zahradnického roku o sobě dává vědět kakofonií řevu motorových sekaček, pištivým vrněním křovinořezů a svistem těch elektrických strunových kos, linoucích se ze zahrad. Pro jejich zvířecí obyvatele je to zvuk blíží se pohromy. Jak jí zabránit?
Máte chuť vyzkoušet něco nového? Mírné jaro nás k tomu přímo podbízí: svěží zeleň rašících lístků totiž znamená, že se repertoár domácí kuchyně může rozšířit o spoustu zajímavých položek. Saláty, nádivky, pesto, zelené koření i limonády. Ty všechny můžete vyrábět z „jedlých plevelů“ rostoucích všude kolem.
Posledních několik let se hmyz postupně vytrácí z naší přírody a je k tomu hned několik důvodů. Jedním z nich je ztráta jejich přirozeného prostředí, obzvláště ve městech. Ztrácí prostor, kde by se mohli ukrýt a klást své larvy. Hmyz je přitom velmi důležitá součást potravního řetězce. Postavte pro ně hmyzí domeček a pomůžete tím i své zahradě. Přilákáte opylovače a poskytnete útočiště užitečnému hmyzu.
Bylinky v zahrádce a nebo přímo bylinková zahrádka? A co bylinky v kuchyni, respektive v bytě? Byliny lze pěstovat na více místech zahrady a využít je různými způsoby, třeba i k ochraně jiných rostlin před škůdci. Některé se hodí dokonce i do záhonů okrasných. A nebo chcete rovnou bylinkovou zahrádku?
Nesnášíte kočky a nechcete, aby ty z okolí navštěvovaly vaši zahradu? Pak si v zahradě šantu nevysazujte. Pokud ale naopak kočky chováte a milujete, uděláte jim právě šantou ohromnou radost. Kočky ji totiž doslova milují.
Pivoňky v zahradách nepřehlédnete a co teprve, když vykvetou. A právě to se každý rok stává v pozdním jaru. Jejich květy však nejsou atraktivní jen svým vzhledem, ale také vůní, květy jsou přitom dosti velké stejně jako listy těchto rostlin. Další ohromnou předností pivoněk je dlouhověkost a přitom se hodí třeba i do přírodních zahrad.
Trápí vás v zahradě mšice a nejste zrovna zastánci chemických postřiků? Poohlédněte se po hmyzu, který se mšicemi s oblibou živí. A pozor, mravenci to určitě nejsou, tito “dobytkáři“ farmaří a právě „stáda“ mšic jsou jejich bohatstvím a zdrojem lahodného nektaru.
Jak staré jsou plodiny, které pěstujete na zahrádce? Kterou zeleninu znali lidé už v pravěku a jaké rostliny jsou u nás vlastně „nové“? Možná vás překvapí, jak staré plodiny máte v záhonu.
Máte v zahradě temný kout, část zahrady s podmáčenou půdou, suché stanoviště, kam slunce praží od rána do večera, mrazovou kotlinu či místo exponované větrům? Představíme vám rostliny, které se na tato stanoviště hodí.
Svědí vás štípanec na ruce? Poškrábete se, a je to hned lepší. Přítomnost otravného bodajícího a pískajícího komára v pokoji to ale nevyřešilo, viďte? Se suchem v Čechách je to podobné. Nepomůže nám podrbání občasným deštěm, když bude krajina v současném stavu. Odpověď na problém se suchem totiž neleží v šedivých dešťových oblacích, ale dole pod nimi, v krajině, v půdě.
Některé rostliny se jmenují tak, že se svému jménu i podobají, u jiných je tomu naopak. A právě orlíčky sice nevypadají jako orel, ale část jejich květů připomíná orlí pařáty. V zahradách pak vyšvihnou opravdovou nádheru květnatou. Přitom jde většinou o trvalky, které se nám v zahradě postupně rozrůstají, především se snadno vysemeňují i kříží.
Pylová sezóna každoročně nesmírně zatíží alergiky a zhorší jejich zdravotní stav. A jde o natolik složitý problém, že je každý z alergiků alergický na něco jiného a dokonce i na jiné pyly. Je proto třeba vědět, na které, a kdy přichází jejich doba. Existují proto pylové kalendáře, které ukazují doby kvetení nejčastějších pylových alergenů, sice nemohou být přesné, protože rostliny vykvétají v závislosti na počasí, ale přesto nám pomohou v orientaci. Udělat toho však musí alergici každoročně mnohem víc, než jen sledovat pylový kalendář.
Vrby jsou rychle rostoucí stromy a keře v přírodě typické pro břehy řek a rybníků, mokřiny, vlhké louky, strouhy, lužní lesy, rašeliniště a záplavové oblasti, některé druhy se však budou pěkně vyjímat i v zahradě. Prodávají se přitom i druhy zakrslé a plazivé, ze kterých nevyrostou „obludy“ stínící celou zahradu.
Odstranění břečťanu ze zdi a nebo přímo i ze země není vůbec snadné a vyžaduje značnou trpělivost. Tato stálezelená liána vypadá zvenčí klrásně po celý rok, ovšem s jejím pěstováním se pojí i některé stinné stránky. Poměrně rychle dokáže pokrýt velké plochy zahrad, kmenů stromů, stěn, plotů a zídek, což právě od břečťanu požadujeme. Pokud se jej však naopak rozhodneme zbavit, čeká nás téměř nadlidský úkol.
Dobrý hospodář chápe, že půda na jeho pozemku je o něco víc než jen substrát, který přidržuje kořeny rostlin. Takže to, co si z ní úrodou vzal, zase musí vrátit zpátky. Nejlépe pak nenáročným a přesto maximálně efektivním zeleným hnojením.
Hodně zjednodušeně lze rady pro zahrady v období sucha charakterizovat následujícím souvětím: Mulčujte, kde můžete, zadržujte vodu na svém pozemku, vytvářejte co nejvíce stínu, volte rostliny nenáročné na zálivku, sbírejte ze střech dešťovou vodu a sekačku nechte po většinu sezóny uskladněnou.
