Živá, přírodní zahrada otevřená divokým živočichům

Co je mozaiková seč trávníku, proč a jak se provádí a jak pomáhá v boji se suchem

Mozaiková seč trávníku je k přírodě šetrnější než plošné sekání travních ploch, pomáhá zadržet vodu v půdě a chrání biodiverzitu. Ovšem tento pojem také přinesl tak trochu zmatení pojmů. V jedné diskusi jsem dokonce narazil na názor, že by bylo lepší používat výraz například „etapová seč“, což i více odpovídá původnímu (starému) způsobu sečení luk. Slovo mozaika je v tomto případě zavádějící. Úřady je však vzaly za své.

Proč vysazovat jeřáb oskeruše, prastarou kulturní dřevinu, a jak využít chutné a zdravé plody

Jeřáb oskeruše je jedním z dvaceti druhů jeřábů, které se vyskytují na našem území, je však poměrně vzácný (dokonce chráněný) a najdeme jej v přírodě jen v několika málo lokalitách. Přesto se můžeme pokusit tuto báječnou ovocnou dřevinu zařadit i do plánu výsadby ve své zahradě, ta ale musí být dostatečně rozlehlá.

Jak můžeme pomoci zadržovat životadárnou vodu v naší přírodě

Letos bylo po mnoha letech léto přece jen deštivější a také chladnější, ale z dlouhodobého hlediska se krajina ještě nestačila vodou nasytit. Problém sucha přitom na našem území řešíme intenzivně již od roku 2014, kdy bylo jasné, že trend horkých a suchých letních měsíců, ale i suchých zim a vůbec menšího úhrnu srážek nás trápí a bude trápit.

Zlatý kořen je celkem obyčejná skalnička, která však nahradí viagru a léčí mnohé neduhy

I když slovo obyčejná této skalničce spíše ubližuje. Rozchodnice růžová je totiž rostlinou, která se dovede vypořádat i s tím nejdrsnějším podnebím, najdeme ji proto například v přírodě na severu Norska a nebo na Islandu. Navíc kvete neobvykle působivě, pěkně vypadá vlastně po celý rok a je univerzální léčivkou s širokou škálou zdravotních účinků.

Jak připravit skalničky na zimu a jakou chybu dělají skalničkáři nejčastěji

Skalkaři, skalničkáři, prostě milovníci skalek a pěstitelé skalniček, často drobných a nenáročných rostlin, z nichž mnohé rostou na skalkách chudších na živiny. Tedy majitelé skalek simulujících podmínky, které alespoň trochu připomínají přirozená, nejčastěji horská stanoviště těchto rostlin. Jak skalky správně zazimovat a jakých chyb se vyvarovat?

Okrasné brsleny vyniknou na podzim jako solitéry i v podobě živých plotů

Hmyz a ptáci je milují, lidé se před nimi musí mít na pozoru, protože jsou pro ně smrtelně jedovaté. Pokud však nebudete pojídat, co nemáte, dočkáte se každý rok na podzim neobvyklé krásy jménem brslen. Tato nenápadná „nicka“ se náhle „vyloupne“, začne zahradě dominovat a přitáhne pozornost ptactva.

Kdo propadne podléškám, zamiluje se a trpí nevyléčitelnou nemocí

Nejde však o drogovou závislost v pravém slova smyslu. Žádného "výletu" (tripu) se od jaterníků nedočkáte. Drobné a drobně kvetoucí rostlinky jménem jaterník podléška a nebo také jaterník trojlaločný se snadno stanou sběratelskou, pěstitelskou vášní. V roce 2013 se tato bylinka dokonce stala německou Rostlinou roku.

Suché kamenné zídky vypadají v zahradách nádherně a navíc přitahují život

Suchým kamenným zídkám se říká suché kvůli způsobu výstavby, staví se totiž z kamenů poskládaných na sebe bez jakéhokoli hydratujícího pojiva. Čili žádná malta, beton a nebo lepidlo. Mnohdy se naopak podsypávají pouze hlínou a do spár se poté vysazují rostliny, kterým právě takové stanoviště vyhovuje. Jindy se kameny na sebe pokládají jen tak, čím vzniknou škvíry, které se zalíbí mnohým živočichům (hmyzu, ještěrkám, žábám, plazům, …).

Měsíček lékařský je zázrak, který by měl ve své zahradě pěstovat každý

Pravda, trochu troufalé tvrzení, ovšem měsíček lékařský není zdaleka jen léčivým pokladem, ale i zajímavostí kulinářskou a krásnou květinou, která se hodí dokonce i k řezu do vázy. Přitom má minimální nároky na své pěstování a ochotně sám vysemení. Dokonce se vám může objevit i v květnaté louce.

Reálné vize udržitelného města

Město Freiburg, ležící téměř u francouzských hranic s počtem něco přes 200 tisíc obyvatel, je unikátní svou zelenou politikou, kterou se již od roku 1998 snaží naplňovat a rozvíjet. Dalo by se říci, že přezdívka „ Laboratoř německé zelené architektury“ je zde opravdu na místě. To, z čeho si můžeme brát příklad, nejsou pouze technologická a strategická řešení, ale celkový přístup k životu.

Jak přeměnit svůj až nudně dokonalý okrasný trávník na květnatou louku

Pravidelně a nízko sečený trávník má určitě své kouzlo, ale po čase může působit až příliš fádně, pocítíme potřebu po změně. Navíc takové trávníky nedovedou poskytnout životní prostor zrovna mnoha živočichům, na rozdíl od louky. A péče o dokonalý trávník je prostě neskutečně náročná. Ale louka v zahradě? A jak to vlastně udělat? Jak přeměnit ten pravidelný, dokonalý travní porost na květinovou louku?

Zvířecí život v zahradách paradoxně vládne, i když od zahrady očekáváme především rostliny

Mysleli jste si, že zakládáte svou novou zahradu a nebo udržujete tu stávající právě kvůli rostlinám? Omyl! V každé zahradě je jich řádově méně než živočichů. A nemám nyní na mysli zrovna pejsky, kočičky a jiná domácí i užitková zvířata. Začněme těmi nejmenšími, tedy těmi, co vidíme pouze v mikroskopu, a kterých je nejvíce.

Neexistuje snad bylina a koření v jednom s výraznější vůní a chutí, než nabízí libeček

Někdo se bez libečku lékařského v kuchyni vůbec neobejde, jiný se mu vyhýbá a důvodů může být více. Například těhotné a kojící ženy by libeček neměly konzumovat vůbec. Jeho chuť je opravdu silně kořeněná a musíme s ním zacházet opatrně. Stačí se přitom prsty rostliny jen lehce dotknout a budou vám po libečku vonět velice dlouho a již na dálku.

Modrovous není jméno loupežníka, ale modrokvetoucího mongolského nájezdníka

Ořechoplodec, ořechokřídlec a nebo modrovous, rostlina kvetoucí v době, kdy již ostatní odkvetly či odkvétají. Poklad pro každého, kdo chce nádherně kvetoucí rostliny v zahradě co nejdéle do podzimu. Přicestoval k nám až z Mongolska, severu Číny, Koreje a Japonska a je na čase se s ním seznámit.

Zkuste chodit bez bot, je to zdravé, vytvořte si v zahradě bosou stezku

Bosou stezku si můžeme v zahradě vytvořit s doslova minimálními náklady. Říční oblázky (kačírek) si můžeme koupit za cca 400 až 500 korun tunu, případně nasbírat v řece, dřevní štěpka stojí cca 400 korun kubík, můžeme si ji však vyrobit sami z větví pomocí štěpkovače, mulčovací kůra je dražší, ale zase tolik jí potřebovat nebudeme. Prostě celkové náklady na bosou stezku nás nijak nezrujnují. A nápaditost přitom může být mnohem širší, může jít doslova o "mírnější překážkovou dráhu".

Bolševník není bolševik, přírodu ale dusí stejně jako autoritářská politika lidskou svobodu i životy

Bolševník je rostlinným rodem z čeledi miříkovitých, který zahrnuje okolo 60 druhů dvouletých a víceletých rostlin. Na našem území se běžně vyskytuje méně problematický bolševník obecný a velmi nebezpečný invazní druh bolševník velkolepý. Oba druhy přitom spolu mohou tvořit hybridy, byť vzácněji, což představuje další problém.

Určitě máte na víc, než jen na obligátní zahradní jezírko, zkuste tůňku a nebo mokřad

Zahradní jezírko je bezpochyby vysoce estetickým prvkem, vodní živel sluší každé zahradě. Pokud ale chcete kromě krásy i něco užitečného, možná byste mohli pomýšlet třeba na tůňku nebo malý mokřad. Jejich založení není nic těžkého, ani péče o ně.

Hořce v zahradě nemají vůbec nic společného s pravým významem svého jména

Hořké hořce opravdu nejsou, tedy svým vzhledem. Jejich nádherné, modré, zvonkovité květy, překvapí každého svým půvabem a křehkostí. A barvou až nasládlou. Přitom snesou i chudší půdy a výborně se hodí na zahradní skalky. Z jakých hořců můžeme vybírat a jak je pěstovat?

Proč pěstujeme stálezelené listnaté stromy a keře, kde se vzaly a jaká jsou jejich specifika

Že listnatým stromům a keřům opadává na podzim listí, načež se uchylují k zimnímu odpočinku, je tak nějak samozřejmé a v mírném klimatickém pásu všemi běžně přijímané. Čím dál tím častěji se však v parcích a zahradách a nejen těch botanických, ale třeba i venkovských, objevují dřeviny, které prostě na zimu neopadají. Kde se vzaly, tu se vzaly…

Plané květiny způsobí v zahradě poprask, nepodléhejte pouze šlechtěným kultivarům

Mezi takzvané plevele jsou v zahradách podle zahradníků považovány všechny druhy, které jsme nevysadili a nepěstujeme záměrně. Čili i kulturní plodina, která se uchytí (např. vysemení či se rozšíří oddenky) tam, kde jsme ji neplánovali, je na daném místě považována za rostlinu planou. Typickým příklad jsou třeba vysemeněné slunečnice či rajčata. Ovšem mnohem častěji se v zahradách setkáme s bylinami, kvítím lučním a jiným, ale i nálety dřevin.