Zastavení v japonské zahradě, není to jen o bonsajích

Zastavení v japonské zahradě, není to jen o bonsajích

Na prvním místě kameny, a teprve pak až vegetace. A to zdaleka není jediný rozdíl, který mezi japonskými a evropskými zahradami panuje. Co je pro ně charakteristické, jak mají fungovat a co v nich nesmí chybět? A dá se vůbec jejich styl adaptovat na naše podmínky?

Jaké mravence můžeme potkat ve své zahradě a domě a jak se k nim chovat

Jaké mravence můžeme potkat ve své zahradě a domě a jak se k nim chovat

V bytě a domě mravence ze zásady nechceme, v zahradě však nemusí být nežádoucími návštěvníky. Záleží na úhlu pohledu. Mravenci jsou totiž známí svou pracovitostí a také všežravostí, což znamená, že odstraňují mnohé škůdce a také již odumřelé jedince z hmyzí říše. Vlastně jde o jakési žraloky našich zahrad, jejichž rozměry jsou ale na zcela opačném protipólu, než je tomu v případě oceánských „lékařských a hrobařských letek“. Navíc toho mravenci umí mnohem víc, chovají například jiné živočichy a pěstují houby.

Pryšci osázíte kdejaký kout zahrady, ale i květináče určené do interiéru

Pryšci osázíte kdejaký kout zahrady, ale i květináče určené do interiéru

Čeleď pryšcovité nabízí tak širokou škálu rodů a druhů, že ji můžeme nazvat naprosto univerzálním rostlinným společenstvím schopným obsadit jakékoli místo zahrady, ale i květináče určené do interiéru. A určitě není člověka, který by alespoň jeden z pryšců neznal a nebo v zahradě či doma neměl, byť třeba ani neví, že jde o jedince z čeledi pryšcovité. Pryšce jsou fenomén. Však třeba taková vánoční hvězda je také pryšcem.

Klanostěnka, východoasijský popínavý rod, kterému se u nás daří

Klanostěnka, východoasijský popínavý rod, kterému se u nás daří

Klanostěnky rostou od Himálaje až po Tchaj-wan a Japonsko. Jsou to opadavé popínavé keře, které se přichytávají k oporám svými vzdušnými kořínky. Listy mají vstřícné, jednoduché, zubaté či celokrajné a dlouze řapíkaté. Květenstvím je zploštělý chocholík a jednotlivé květy jsou malé, bílé a fertilní nebo sterilní. Plodem je tobolka.

Hlaváč kavkazský, návštěvník z kavkazských luk, který zkrášlí naše zahrady

Hlaváč kavkazský, návštěvník z kavkazských luk, který zkrášlí naše zahrady

Hlaváč kavkazský, trvalka, která dorůstá výšky 0,5 až 0,6 metru (i 0,9 metru). Tvar rostliny je trsovitý, rozvětvený a vystoupavý, zelené listy mají tyto hlaváče celokrajné, kopinaté a vstřícné, krásné květy jsou pětičetné a fialovomodré se světlejším středem, uspořádané ve dvou až tří centimetrových strboulech. Zajímavostí je, že jsou okrajové květy obvykle až dvakrát větší než ty středové. Plodem rostliny je nažka zajímavého vzhledu.

Zprávy z ptačího světa, ptákem roku 2022 je zvonek zelený

Zprávy z ptačího světa, ptákem roku 2022 je zvonek zelený

Už třicet let za sebou vybírá Česká společnost ornitologická (ČSO) pro každý rok jednoho „šampiona“, opeřence, který se bude po nastalou sezónu honosit titulem Ptáka roku. Ne vždy jsou přitom vybráni ti nejznámější, nejkrásnější nebo nejméně přehlédnutelní. Dost často bývají vybráni zástupci druhů, kteří se jeví být všudypřítomní a běžní, ale přitom stiženi nějakým nezjevným ohrožením. Což je i letošní případ zvonka zeleného.

Zahrada pro seniory není o práci, ale o bezpečí a malých radostech

Zahrada pro seniory není o práci, ale o bezpečí a malých radostech

K stáru jakoby těch životních radostí ubývalo. A letargie důchodového věku, ztráta zájmu o svět okolo, je nemoc, kterou moc léčit neumíme. Dobrou prevencí nicméně zůstává zahradničení. Poskytuje potřebnou stimulaci, je formou aktivního pohybu a cvičení, přináší radost a uspokojení. Jak by ale taková zahrada pro seniory měla vypadat?

Jací ptáci se kolem zimních krmítek vyskytují nejčastěji

Jací ptáci se kolem zimních krmítek vyskytují nejčastěji

Je to celkové podobě krmítka, jeho umístění na zahradě nebo u domu, a taky o tom, kde se vlastně nacházíte. Podstatnou roli hraje i to, co ptáčkům nasypete. Ale hlavně je to o štěstí. S jakými druhy ptáků se u krmítka můžete setkat i letos?

Časté mýty o zahradách, zahrádkaření, pěstování rostlin a péči o zahrady

Časté mýty o zahradách, zahrádkaření, pěstování rostlin a péči o zahrady

Mýty a omyly se mezi lidmi šíří rychleji než zaručeně nejnovější vyzkoumaná a ověřená fakta. Kdyby šlo jen o snahu udržet za každou cenu tradice, ale mnohdy cesty mýtů a jejich šíření hraničí s pověstnou zabedněností, byť lidsky úsměvnou. Přitom stačí tak málo: otevřít oči a hlavu, přiznat si, co nevíme a stále se učit nové. Zkusme začít nejsnadnější možnou cestou, představme si některé z nejčastějších mýtů a omylů a řekněme si, proč to tak vůbec není a nebo alespoň částečně.

Probiotika a rostliny, to není nesmysl, akorát nejde o stejné bakterie jako u lidí

Probiotika a rostliny, to není nesmysl, akorát nejde o stejné bakterie jako u lidí

V lidském těle probiotika (patří mezi ně především bakterie mléčného kvašení laktobacily) pomáhají harmonizovat prostředí ve střevech, vlastně nahrazují hodně zjednodušeně řečeno takzvané špatné bakterie dobrými, čímž zlepšují naše zdraví a imunitu. A o tom samém můžeme hovořit i v případě rostlin a půdy, ve které rostliny rostou. Probiotické bakterie (resp. půdní mikroorganismy) podporují růst rostlin, jejich zdravotní stav, vzhled i plodnost.

Chraňte mokřady, mají v přírodě nezastupitelnou funkci a jsou dnes obnovovány

Chraňte mokřady, mají v přírodě nezastupitelnou funkci a jsou dnes obnovovány

Význam mokřadů je v přírodě ohromný, jejich funkce je doslova nezastupitelná. Nejčastěji je najdeme v okolí vodních ploch, ale také na vodních tocích a především slouží jako přirozená zásobárna vody. Pokud si však alespoň malý kousek mokřadu zřídíte i na své zahradě, případně obnovíte na svém větším pozemku, taktéž tím přírodě prospějete. Stačí mokřejší část zahrady osázet vhodnými bahenními rostlinami a zahrada rychle ožije i životem živočišným. Do přírodních zahrad pak mokřad patří nezastupitelně.

Co znamená pojem jedlý les a jaké rostliny jsou zde vysazovány

Co znamená pojem jedlý les a jaké rostliny jsou zde vysazovány

S pojmem jedlý les se již setkal každý, kdo se zajímá o permakulturu. Jedlý les přitom můžeme vytvořit ve velké i menší zahradě, přičemž zde můžeme kromě ovoce sklízet i byliny. Vedle tradičních ovocných stromů (peckovin a jádrovin) se do jedlého lesa hodí i rozličné drobné ovoce a vždy záleží na tom, zda plánujete pouze okamžitou spotřebu a nebo si chcete tvořit zásoby ovoce a bylinek i na zimu.