Proč je lepší trávu okolo ovocných stromů vůbec nesekat
Sekat trávu okolo jabloní, hrušní, třešní, slivoní a dalších druhů ovocných dřevin je ohromnou chybou. Trpí tím totiž jak samotné stromy, tak jejich budoucí úroda. Proč?
Léčitelé anebo šarlatáni? Proč a jak afrikány léčí půdu a jsou na to sami?
Když lékař, pak choroby a také škůdci. A právě afrikán čili aksamitník je v našich zahradách učiněným šamanem bez oficiálního lékařského titulu. Byť pochází z amerických kontinentů a jménem si hraje na šamana afrického, dovede v našich podmínkách působit antibakteriálně, fungicidně a je nejúčinnějším hubitelem háďátek i ochráncem okolních rostlin.
Jak drzým městským holubům vysvětlit, že váš balkón není ptačí toaleta
Vztahy mezi lidmi a ptáky nejsou formovány jen závistí z toho, že my létat neumíme. Některé druhy opeřenců si po staletích chutné prospěšnosti, během níž se adaptovaly na blízkost člověka, vysloužily pověst nechtěných sousedů.
Slimáci ani hlemýždi už nejsou v Anglii za škůdce. Zkusíme to i u nás?
Mohlo by se zdát, že Velká Británie nabízí Česku jen málo pozitivních příkladů k inspiraci. Pivo skoro bez pěny, věčně sychravé počasí, suchý humor a krvavý pudink, to nejsou zrovna věci, které bychom si nutně museli z ostrovů vypůjčit. Přesto se Britům něco hodného zkopírování povedlo. Jejich přeslavná Královská zahradnická společnost totiž vyřadila slimáky a hlemýždě ze svého seznamu škůdců.
Boj se mšicemi je nikdy nekončící válkou bez vítězů
Když začnete včas, vyzbrojíte se přírodními chemickými prostředky v podobě různých lektvarovitých roztoků, svoláte na pomoc boží armádu mšicožravého hmyzu a vytrváte stejně jako vždy lační hmyzí spolubojovníci, máte šanci, že vám toho mšice v zahradě tolik nezničí.
Co je vlastně ve slizu slimáků a hlemýžďů? A k čemu je to dobré?
Vlhko-slizké stopy zůstávají za hlemýždi na zahradě, jméno koneckonců daly i slimákům. Co přesně je ale v onom lepivém slizu obsaženo a k čemu to vlastně slouží?
Nebezpečná sršeň asijská je možná už i u nás, loví včely a vytrvale pronásleduje narušitele
Se změnou podnebí se na místech, kde dříve nežily, objevují nové, migrující, invazní druhy života. A platí to i pro hmyz včetně sršní, kterých žije na světě přibližně okolo pětatřiceti druhů. Kdo se bojí jako čert kříže, jak se lidově říká, naší sršně obecné, měl by nyní zbystřit.
Proč je mravenec brablenec a co na mravence v zahradě zabírá?
Mravenec, brablenec, brabenec. Tři slova znamenající totéž, i když je jen jedno správně česky, totiž mravenec. Brablenec je výraz pro mravence pocházející ze slovenského nářečí, a že jsme byli se Slováky dlouho nejprve v jedné monarchii, pak republice a nadále zůstáváme „bratry“ a společně jsme v jedné unii, tedy té evropské, slovo brablenec bylo již dávno počeštěno na brabenec a někde se zlidověle používá pořád. A zdaleka u nás nežijí jen brablenci rezaví a černí, obyčejní, běžně velcí, lesní giganti a nakonec i titěrní a po celém světě všudypřítomní poslové faraónů.
Problém zelených budov? S přírodou se do měst navrací i škůdci
Pozvednout udržitelnost moderní architektury na novou úroveň, postarat se o splynutí nově vznikajících staveb s přírodou. Zkrátka a dobře, zařídit to tak, aby města budoucnosti neobývali jen lidé, ale byla funkční součástí širších ekosystémů.
Vosy? Pokud nechcete mít v létě problémy, musíte je vyřešit teď
Nikdo nepopírá, že vosa obecná je užitečný živočich. Jen bychom prostě byli raději, kdyby se ta jejich užitečnost projevovala jinde, než v bezprostředním okolí terasy, na které si chceme v klidu posedět.
Dvě tři ponravy v jednom záhonku rostlinám neškodí. Vždycky je můžete přesunout na kompost
Na jaro se to většinou neobejde bez rytí a přípravy půdy. A při tom rytí – v mělkém záhonku, kompostu nebo při přehazování uzrálého hnoje – na ně narazíte nejčastěji. Na bílo-žluté vypasené tučné válečky, kterým se říká ponravy. Co s nimi? Zabíjet netřeba, většinou totiž neškodí.
Spor o lišejníky je zbytečný stejně jako marný boj s větrnými mlýny mýtů
Po shlédnutí příspěvků v diskusi pod článkem pana Dohnala o lišejnících, kterým autor vyvrací všeobecně zaběhlý a po internetu rozšířený mýtus, že lišejníky škodí dřevinám, parazitují na nich a mohou je i zahubit, jsem se rozhodl napsat pár řádků. Začnu ale ovocnými dřevinami, o lišejnících navážu níže. Vypadá to totiž, že na lišejníky se svádí kdeco prostě již jen proto, že na mnoho lidí nepůsobí pěkně, a že jsou prostě vidět. A obávám se, že v některých případech jde až o nenávist. Chudáci lišejníci...
Aféra s potkanem aneb jak jsme chytali zrůdu a nakonec vykouřili ze skrýše
Vážení čtenáři, chovatelé kočiček. Minulý týden jsme v noci ze středy na čtvrtek asi do tří hodin ráno honili po bytě potkana (opravdu pořádného). Naše čičinka ho přinesla živého na hraní nejmladšímu kocourkovi, jehož dostal prostřední syn od slečny k Vánocům (samozřejmě šlo o dárek pro rodiče).
Co dělá krtek v zimě, proč tráví celý svůj život pod zemí a proč nám vůbec nemusí vadit
Předně není krtek jen jeden, tedy jeden rod a druh, krtků je mnoho. České slovo krtek je jménem pro 13 rodů malých hmyzožravých savců z čeledi krtkovitých. Jasno přitom nemají zcela ani nářečí, byť i v tomto případě je vycházeno z představy jediného krtka. Krtice, krt, kret, chrtek, krčica, krčice a chrt.
Kloš jelení, postrach houbařů i lidí pracujících v lese, velmi nepříjemný hmyz
Klíšťat a chorob, které přenáší, se bojí snad každý, komáry, ovády a mochničky vyloženě nesnášíme, vos a sršní se bojíme jako čert kříže. Když jdeme do lesa, pomoci mají různé repelenty. Ovšem velmi nepříjemné kousance a vyrážku nám způsobí někdo úplně jiný. Kloš jelení, který přenáší bakterii Bartonella schoenbuchensis. Ta způsobuje v místě kousnutí zánět kůže, čili svědivou vyrážku, která trvá i mnoho týdnů. Navíc se mohou dostavit i jiné zdravotní komplikace.
Slunéčko východní, užitečná invaze, nepříjemnost anebo dokonce riziko
Slunéčko východní se invazně nešíří jen u nás, ale je vůbec jedním z nejrozšířenějších slunéček na světě. Jeho výskyt je monitorován téměř na všech kontinentech. Zbavit se tohoto slunéčka v zemích, kde se rozšířilo invazně, je prakticky nemožné. A to se stalo právě i u nás. Je to však špatně anebo dobře?
Škůdci pokojových rostlin mají na podzim žně, jak je poznat a co na ně platí
Hody na podzim? Zní to zvláštně, ale pro savé škůdce pokojových rostlin jsou právě podzimní měsíce tím nejradostnějším a nejvýživnějším obdobím. V příjemně vyhřátém prostředí vaší domácnosti, hezky v bezpečí od jejich přirozených nepřátel, jim nevědomky chystáte hostinu z těch nejvybranějších – a nejbezbrannějších pochoutek, servírovaných v květináčích.
Máme tady myš, ale jakou, všechny totiž nejsou stejné
Myši, myšice, norníci, hraboši, hrabošíci, hryzci, ale třeba i vzácná myšivka horská. Myší je více druhů a jsou si více či méně podobné. A některé z nich dokonce mezi myši ani nepatří. Vyznáte se v těchto drobných zemních savcích, kteří sice žijí skrytě, ale někdy dovedou být pěkně drzí?
Pískající pohroma, jak se efektivně zbavit komárů třeba při posezení na terase
Těch okamžiků klidu, pohody a odpočinku zase není za prázdniny tolik, aby si je člověk nechtěl vychutnat bez odhánění komárů. Jak nejlépe dosáhnout toho, aby vás při posezení venku nechali být?
S mandelinkami se bojuje špatně, přesto se dá úroda brambor ochránit
Množí se snad ještě rychleji, než žravé kobylky. Jsou velmi nenáročné, odolné a všudypřítomné. Bojovat s mandelinkami se dá jen těžko, ale dá se to zvládnout. Když nepodceníte přípravu a nebudete se bát pustit se do nich vlastníma rukama.
