Znáte plody zvané goji?
Chutí tyto plody připomínají brusinky, šípek a třešně a jsou nesmírně zdravé. Seznamte se s nimi poprvé třeba právě o letošních Vánocích.
Kustovnici řadíme do čeledi lilkovitých (solanacea). Na převislých větvích rostou drobné lístky. Květy jsou oboupohlavní, hvězdicovité, drobné, bílo-fialově zbarvené. Kvetou v období od června do srpna. Kustovnice plodí druhým až třetím rokem oranžovo-červené bobule. Protože dozrává až později, doporučuje se kustovnici vysazovat na slunná teplá místa, aby měla dostatečné podmínky pro dozrání plodů. Ty se vzhledem podobají šípkům, jsou sladké a velmi chutné. Sbírají se postupně pouze zralé plody, které jsou bohaté na živiny a vitamíny, s neobvyklou schopností jejich vstřebatelnosti.
Kustovnice, často nazávaná také góji, je výborným přírodním zdrojem živin, které jsou neobvyklé především vysokou schopností vstřebatelnosti a využitelnosti pro organismus.
Charakteristika rostliny
| Původ: | Pochází z oblasti v podhůří Himalájí. |
| Typ listu: | vejčité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | bílá, fialová |
| Světlo: | Vhodná jsou teplá slunná místa. |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | jílovitá |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červen, červenec, srpen |
Požadavky na pěstování
| Světlo: | Vhodná jsou teplá slunná místa. |
| Voda: | Pravidelná zálivka. |
| Sadba: |
Vhodná jsou teplá slunná místa. Ven sazeničky sázíme v měsíci dubnu či květnu. Půdu, do které sazeničky dáváme, je vhodné obohatit kompostem, aby měly dostatek výživných látek. Pokud je období chudší na deště, pak v prvním roce podle potřeby dodáváme kustovnici dostatečné množství vláhy.
První rok ponecháme kustovnici jen jeden hlavní výhon. V druhém roce hlavní výhonek zkrátíme asi v půlmetrové výšce, abychom podpořili růst ostatních kosterních větví. V průběhu let keř pravidelně zaštipujeme a tvarujeme. Keř doporučujeme prostřihávat tak, aby plody měly dostatek světla. Kustovnici se doporučuje zařezávat stejně jako např. angrešt. |
| Zemina: | Není nijak náročná na půdu, lépe jí však vyhovují lehčí písčité půdy. Nevyhovuje jí přemokřená půda |
| Škůdci: | mšice a svilušky |
| Choroby: | padlí a plíseň bramborová |
Články na téma kustovnice
Usychají vaše túje? Jaké jsou příčiny a dají se schnoucí túje vůbec zachránit?
Usychání a opadávání větviček tújí je dosti častým jevem, který může mít více původců. V odborné literatuře jsou uváděny 4 různé příčiny. Jednou z nich je sucho, další posypové soli, velmi nepříjemné jsou houbové choroby a napadení hmyzem. Velice nebezpečný je pak zcela nový škůdce, krasec skvostný, nádherný brouk, který však dovede zlikvidovat celé porosty tújí.
Tikající invazní bomba. Ukázalo se, že nepůvodní druhy rostlin mohou být dlouho neškodné
Invazní rostliny tropí neplechu všude, kde se jim začne dařit. Především začnou potlačovat původní druhy. Existují seznamy nejnebezpečnějších invazních druhů pro konkrétní geografické a tedy i klimatické oblasti, lokality. Jenže poslední výzkumy ukázaly, že to není až tak jednoduché. Že invazní druh nezačne hned páchat zlo, ale že se dlouhou dobu adaptuje na své prostředí, testuje je, než skutečně udeří. Vlastně jsou veškeré nepůvodní rostlinné druhy potenciální tikající časovanou bombou, jejíž výskyt může přerůst v invazi. Proč je toto poznání až tak burcující a nemělo by nás nechat chladnými?
