Dlouhověký strom o výšce kolem 15 m, listy jsou velké, světle zelené, při
utržení ronící latex. Tvar je proměnlivý - vejčitý až nepravidelně 3 až 5 laločnatý, kvete na přelomu května až června krátkými jehnědami, plodem je plodenství nažek, plody dozrávají dle odrůdy od konce července do začátku září, jsou podobné ostružinám
Plody morušovníku také obsahují mnoho cenných látek, které se využívají v lékařství. Moruše jsou využívány pro snadnější odkašlávání při onemocnění horních cest dýchacích a pomáhají regulovat výšku hladiny cukru v krvi. Plody jsou významné také pro své účinky na pročištění organizmu.
Využití a vlastnosti: přímý konzum, sirupy, marmelády, likéry, čaje, listy moruše bílé slouží jako potrava housenkám motýla bourovce morušového, ze zámotků jeho kukel se získává hedvábí
| Odrůdy: |
Morušovník bílý (Morus alba)
Opadavý strom dorůstající až 18 m do výšky a až 10 m do šířky. Tento morušovník je mrazuvzdorný až do –35°C. Strom vytváří širokou, kulatou korunu. Letorosty mívají šedavou barvu a v mládí bývají chlupaté. Listy jsou výrazně heterofilní, tj. tvar listů je proměnlivý a zpravidla je vejčitý až nepravidelně 3 až 5 laločnatý. Velikost listů je 15 až 20 cm a listy mají lesklou, tmavě zelenou barvu. Na přelomu května a června rozkvétají na téže rostlině drobné samčí a samičí zelené květy, které mají podobu krátkých jehněd. Samčí jehnědy bývají velké až 2 cm, samičí jsou drobnější a jsou velké až 1,2cm. Tyto jehnědy jsou samosprašné a opylují se větrem. Plodenství hroznovitého tvaru svým tvarem připomíná plody ostružin a dozrává od konce července do srpna. Toto plodenství má bílou až růžovou barvu, je mdlé chuti a je velké až 2,5 cm. Tyto morušovníky nejsou náročné na druh půdy a tolerují i větrná stanoviště, hůře ale snáší přímořské oblasti. Jedná se o suchomilnou dřevinu. Zajímavostí je, že listy tohoto druhu jsou potravou housenek bource morušového, jejichž kukly jsou surovinou pro výrobu přírodního hedvábí. Morušovník černý (Morus nigra) Je to opadavý strom dorůstající až 10 m do výšky a až 15 m do šířky. Areál původního rozšíření se rozkládal v západní Asii, hlavně v oblastech Kavkazu a Iránu. Tento morušovník je mrazuvzdorný až –30°C. Strom vytváří hustou, rozložitou korunu. Letorosty bývají silné a v mládí chlupaté. Listy jsou výrazně heterofilní, tj. tvar listů je proměnlivý a zpravidla je vejčitý až nepravidelně 3 až 5 laločnatý. Velikost listů je 16 až 20 cm, listy jsou tuhé a mají tmavě zelenou barvu. Na přelomu května a června rozkvétají na téže rostlině drobné samčí a samičí zelené květy, které mají podobu krátkých jehněd. Samčí jehnědy bývají velké až 2 cm, samičí jsou drobnější a jsou velké až 1,2 cm. Tyto jehnědy jsou samosprašné a opylují se větrem. Plodenství hroznovitého tvaru svým tvarem a barvou připomíná plody ostružin a dozrává od srpna do září. Toto plodenství má fialově červenou až černou barvu, je příjemné sladkokyselé chuti a je velké až 2,5 cm. Tyto morušovníky nejsou náročné na druh půdy a dobře snášejí i městské znečištění. Šlechtěním černého morušovníku s červeným se u nás podařilo získat kultivar „tyrnaviensis“, který je často sázen na Slovensku a na moravském Slovácku a nazývá se moruše trnavská. Černé morušovníky patří mezi pomalu rostoucí druhy. Morušovník červený (Morus rubra) Je to opadavý strom dorůstající až 15 m do výšky. Areál původního rozšíření se rozkládal ve východní části severní Ameriky. Tento morušovník je mrazuvzdorný až do –30°C. Letorosty bývají štíhlé a v mládí jsou chlupaté. Listy jsou výrazně heterofilní, tj. tvar listů je proměnlivý a zpravidla je vejčitý až nepravidelně 3 až 5 laločnatý. Velikost listů je 12 až 20 cm, listy jsou na hmat drsné a mají tmavě zelenou barvu. Na podzim se listy zabarvují do zlatožluté barvy. Tento druh morušovníku je dvoudomý, a tak na mužské rostlině se vytváří samčí květy a na ženské samičí. Tyto květy mají podobu krátkých jehněd. Samčí jehnědy bývají velké až 1,5 cm, samičí jsou drobnější a jsou velké až 1 cm. Tyto jehnědy nejsou samosprašné a opylují se větrem. Plodenství hroznovitého tvaru svým tvarem připomíná plody ostružin a dozrává od konce července do srpna. Toto plodenství má tmavě purpurovou barvu, je sladké chuti a je velké až 3 cm. Tyto morušovníky nejsou náročné na druh půdy a úspěšně rostou i ve světlých lesích. Červené morušovníky se v minulosti často pěstovaly na Slovensku i jižní Moravě, nyní se s nimi již setkáváme zřídka a spíše se využívají při šlechtění jiných druhů morušovníků. |
| Původ: | z Číny a Koreje |
| Typ listu: | velké listy, vejčité, laločnaté |
| Barva listu: | zelené |
| Kvete: | od května do června |
| Odolnost: | mrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | méně vody |
| Substrát: | normální zahradní ze |
| Náročnost na pěstování: | středně |
| Stanoviště: | výslunná a poloslunná stanoviště |
| Množení: | pomocí řízků, roubování i očkování semenáčku |
| Sadba: | Výsadba do větších zahrad či do otevřených prostranství. |
| Zemina: | Výživnější půda. Díky bohatému a hluboko kořenícímu kořenovému systému se ale morušovník spokojí i s chudší, kamenitou půdou. |
Moruše jsou plody ovocné dřeviny jménem morušovník. Svým tvarem se toto ovoce podobá malinám a ostružinám a také využití těchto plodů je podobné, lze je jíst syrové, ale hodí se i do koláčů, buchet, zákusků, marmelád, šťáv a můžeme si zavařit i kompoty. Jak morušovník pěstovat?
Z jakých dřevin a jak si vytvořit vlastní větrolam, tedy bariéru chránící zahradu před silnými větry a obzvláště těmi ledovými zimními?
Některé užitkové a okrasné rostliny můžeme vysazovat či vysévat dokonce až do pozdního podzimu, u některých je to vyloženě nezbytné, u jiných nejvhodnější právě v tuto dobu.
