V Jižní a Střední Americe stévii znají již od pradávna, postupně se dostávala do všech koutů světa. Používala se zejména k doslazení nápojů, do bylinných likérů a do zákusků. V dnešní době je stévie ceněná především jako přírodní sladidlo, které je nekalorické. Zvyšuje produkci inzulinu v těle a tím napomáhá snižovat projevy cukrovky. Dále zlepšuje trávení, snižuje pálení žáhy, snižuje únavu a dokonce zahání chuť na alkohol a tabákové výrobky. Přežvykování listů omezuje zápach z úst, snižuje kazivost zubů a paradentózu. Extrakt ze stévie je plnohodnotnou náhradou řepného cukru – 0,1ml nahradí 1 kostku řepného cukru. Je až 35x sladší než cukr.
I když se ve své domovině pěstuje jako teplomilná trvalka, v našich podmínkách ji pěstujeme jako jednoletou rostlinu. Roste v trsech a tvoří velké, oválné listy s pilovitým okrajem,které mají sytou zelenou barvu. Listy mají velmi sladkou chuť. Kvete drobnými, bíllými květy. Hnědá až černá semena v našich podmínkách jenom zřídka dozrávají. Rostlinu pěstujeme v našich podmínkách v květináči doma nebo venku. Na podzim však rostlinu přenášíme do místnosti, aby ji mráz neponičil. Mráz by byl pro rostlinu osudný.
Sklízíme mladé části výhonů a konzumujeme je čerstvé nebo sušené. Mladé listy mají však lepší chuť a umožňují vyřadit cukr ze hry. Listy sklízíme koncem jara do poloviny podzimu. I když vysoké teploty nemají dopad na sladkost listů do sladkých pečených pokrmů se doporučuje přidat ještě cukr, který stévie objemově v těstě nenahradí a také nedokáže v kynutých těstěch "pomoci" kvasnicím vytvořit kvásek. Listy je možné sušit na suchém, vzdušném místě. Při pěstování ve skleníku stévie obrůstá po sklizni rychleji.
| Původ: | Jižní a Střední Amerika |
| Druh: | bylina |
| Typ listu: | střední listy, vejčité, zubovité |
| Barva listu: | zelené |
| Barva květu: | bílá |
| Kvete: | Kvete od července do září. |
| Výška: | 40 - 80 cm |
| Náročnost pěstování: | Rostlina není náročná na pěstování. |
| Tvarování / řez: | Zaštípnutím rostliny podpoříme její větvení. |
| Odolnost: | nemrazuvzdorná |
| Vlhkomilnost: | normální |
| Substrát: | půda bohatá na humus |
| Náročnost na pěstování: | bez nároků |
| Doba květů: | červenec, srpen, září |
| Stanoviště: | Vhodné je slunné stanoviště. |
| Teplota: | Stévii je možné přezimovat při teplotě 10 – 14 °C. Teploty pod 10 °C rostlině dlohodobě nesvědčí, při teplotě kolem 5 °C rostlina obvykle vadne a umírá. |
| Voda: | Rostlina by měla být substrát stále mírně vlhký. Pokud se rozhodneme rostlinu přezimovat, nesmíme opomenout na pravidelnou zálivku. |
| Množení: | Množení je možné ze semen. Úspěšnost jejich vyklíčení není však na 100 %. Další možností je řízky odebranými koncem léta. |
| Sadba: | Doporučujeme vysévat stévii pod sklo od března do dubna. Klíčí v průběhu 7-14 dní, má ale menší klíčivost. |
| Zemina: | Vhodná je zemina bohatá na humus. |
| Škůdci: | Rostlinu mohou napadnout molice. Pokud se tak stane, je nutné rostlinu zlikvidovat. Jakýkoliv postřik je toxický a pro tělo škodlivé. |
| Tip: | Jako nízkokalorické sladidlo je stévie vhodná jak pro diabetiky a hypoglykemiky, tak pro všechny, kteří chtějí svou váhu udržet na uzdě. |
Stévie sladká (Stevia Rebaudiana) je neuvěřitelným přírodním sladidlem, ideální náhražkou cukru, ale i léčivou rostlinou, kterou dříve využívali indiány. A využívá se takto dosud. A jelikož pochází z And, snáší dobře i pěstování v chladnějším klimatu, nikoli však mrazy.
Kouzelnou bylinku, která by vás dokázala zbavit cukrovky, zatím neznáme. Ale je jich dost, které vám mohou ulehčit, pomoci překonat strasti nemoci, zlepšit zdravotní stav a osladit vám život.
