Pohled na stavební materiály si dnes dopřejeme z trochu jiné perspektivy. Ne optimistickým výhledem na ty, s nimiž se v budoucnu pro jejich prospěšnost nejspíš budeme setkávat. Ale připomínkou těch, které možná dnes považujeme ještě za tradiční, nicméně se jejich čas už nachýlil. Do dalších let se s nimi budeme muset rozžehnat. Pro jejich zdravotní či environmentální závadnost.
Líné jihočeské mediální vody konce okurkového období pořádně rozvířila ryba. Tedy vlastně maličká rybička, kterou dobře znají akvaristé a jezírkáři. Rozruch způsobil článek, v němž autor zařadil slunečnici pestrou téměř mezi lochneské příšery okusující lidi. Řeč byla o rybníku Bagr na okraji Českých Budějovic v parku Stromovka, rybníku vzniklém po těžbě štěrku. A dlužno říci, že také rybníku, se kterým si nikdo neví rady včetně již několika generací porevolučních budějckých radních. Slunečnice sem zřejmě vypustil nějaký akvarista, ony se zabydlely a dnes jsou prý nebezpečím především pro horkem sužované Budějčáky.
Když dnes někde zavadíte o informace, jaké plány jsou momentálně v běhu pro snižování emisí, energetickou efektivitu a boj s klimatickými změnami, můžete jen konstatovat, že zrovna malé cíle si to neklademe. Jejich dosažení navíc ztěžuje jeden přehlížený fakt. Otázka našeho komfortu.
Již v roce 2019 byl pajasan žláznatý zařazen na evropskou černou listinu invazních druhů. Ano, ta okrasná dřevina pocházející z Asie, v jejímž případě jsme si doslova zavařili vysazováním podél železničních koridorů a v znečištěnějších oblastech. Začalo to však již v 19. století.
Když už na nějaký štípanec narazíte, moc se toho vlastně dělat nedá. Škoda už je hotová. Někdy je snadné původce onoho štípnutí přehlédnout, jindy máte hned jasno. Většinou postačí otok na kůži mírnit studeným obkladem nebo chladivou mastičkou. Ale musíte se také postarat o to, aby těch škod nebylo víc.
Exotické kousky přitahující pozornost. Druhy omračující vůní, záplavou květů. Solitéry, které dominují prostoru. Ty v koncepci žádné velkolepé zahrady většinou nechybí. Dnes ale dáme přednost „klasice“ a vzpomeneme druhy věrné, vytrvalé, odolné a stálezelené. Ty obyčejné, bez nichž by to nešlo.
Obyčejný květináč a trocha kreativity stačily invenční zahradnici k tomu, aby proměnila kousek své zahrady v pravý ráj pro lokální faunu. Podívejte se na video ve článku.
Uvažovat o výběru izolačního zasklení nových oken je ideální již ve fázi projektování. Jak u novostaveb, tak rekonstrukcí. Můžeme tak vlastnostmi oken významně ovlivnit nejen obytný komfort, ale také energetickou bilanci stavby. Projektant by přitom měl volit různé druhy zasklení ve vztahu ke světovým stranám a účelům konkrétních místností.
Průchody tam, kde bychom je dost možní ani nečekali, komplikovaný profil skládaných stropů i zdvojených výšek v místnostech. A což teprve zvenčí! Dům působí dojmem dřevěného bunkru se střílnami obdélníkových oken, který na sebe vrstvil objemy bez ladu a skladu. Podivnost tu ale ve výsledku dává smysl.
Ze stříkaného betonu je možné vyrobit jakkoli tvarovanou přírodní skálu. A nejvíce se takové skály hodí právě k bazénům včetně třeba stylového vodopádu. Představy každého z nás je možné tvarovat z předem připravené ocelové konstrukce potažené pletivem, na které se nastříká vrstva betonu a skalní masiv či umělá plastika jsou na světě. Vyrobit však lze i naprosto přesnou podobu jakékoli reálné přírodní skály včetně jejích pórů a puklin. A skálu lze dokonce místy osadit rostlinami.
Zamysleli jste se někdy nad tím, proč teplou vodu využijeme v domácnosti jenom jednou a pak bez dalšího využití odteče do kanalizace? Nepřijde vám to jako zbytečné plýtvání? V tomto článku se dočtete, jak teplou vodu využít dvakrát a zároveň se dozvíte, jaké benefity vám to přinese.
Jednopodlažní dřevostavba RINOT se sedlovou střechou zabere zastavěnou plochu 119,99 metrů čtverečních, na které nabízí užitnou plochu 99,19 čtverečních metrů. Svým tvarem do tvaru L tento bungalov umožňuje díky vzniklému atriu vytvořit dostatek soukromí v zahradě.
Najít v centru švýcarského Feldsbergu budovu, která by nebyla památkově chráněná, je docela kumšt. Na parcele, kterou si pořídil nový majitel, stály hned dvě takové. Jedna byla pozůstatkem už nevyužívaného hospodářského stavení. V její těsné blízkosti pak stála, druhá - hájenka. Ta byla sezónně využívána jako chata. Okolo obou byla krásně zdivočelá zahrada, v níž se obě stavby ztrácely.
V polovině března letošního roku se v médiích objevila zpráva, že česká jablka jdou ke dnu. Ovocnáři prý vykácejí až desetinu ploch sadů, což představuje zhruba milión stromů. České ovocnáře podle autorů článku drtí levná konkurence z Polska, které přišlo o ruský trh kvůli válce na Ukrajině. Polské výkupní ceny se v průměru pohybují na patnácti korunách. Katastrofa. Obchoďáky prý drahá česká jablka nechtějí, byť čeští ovocnáři nezdražují i přes výrazně zvýšené náklady.
Představujeme přírodní izolaci z jutového vlákna, která je vyráběna z recyklovaných pytlů od kakaa a kávy. Získaný izolační materiál nabízí skvělou bilanci kvality a funkčnosti, vyniká nízkou energickou náročností na vstupu a pro spotřebitele velice zajímavou cenou
Cílem organické péče o trávník je vytvořit zdravé a udržitelné prostředí pro růst rostlin, bez použití konvenčních herbicidů, hnojiv a pesticidů. Udržitelnost je totiž dnes u kormidla. Ale dává smysl i v tomhle případě?
Uvedeme vám tři příklady z reálného života, ke kterým zcela běžně dochází. Schválně jestli se v nich vy sami najdete. Prvním je zrekonstruovaný vinný sklep, druhým garáž používaná jako skladiště a třetím plíseň v pánské společenské místnosti domu.
Krinodendron, tento stálezelený chilský endemitní keř, se pyšní lampionovitými (lucerničkovitými) květy. V Chile najdeme pouze 2 druhy, ve světě, tedy v Americe, celkem 4. A v našich zahradnictvích můžete sehnat Crinodendron hookerianum, který je v přírodě Chile opylován kolibříky.
Určitě jste slyšeli o tom, jak technologie mění svět kolem nás. V oblasti stavebnictví a architektury to platí dvojnásob. Jednou z takových inovací, která tuto oblast změnila, je 3D skenování. V čele této transformace stojí společnost GEODEZIE PLCH s.r.o., která 3D skenování využívá k revolučnímu způsobu vytváření dokumentace staveb a k vytváření tzv. informačního modelu budov (BIM).
Ptáci poletují, zobou a dělají svým zpěvem kravál. Kočky si hrají, vrní anebo loví ptáky. Ptáci i kočky dělají něco, co můžeme vidět a slyšet, z nečinnosti je rozhodně nařknout nemůžeme. Ale co celé dny rostliny? To se jenom tak sluní a poflakují na místě?