Zahrada tu není součástí exteriéru, protože se prolíná s obytnými místnostmi. Zeleň je součástí prostoru, spojovací koridory vedou zahradami.
„Přál bych si bydlet ve velké zahradě, prostě bydlet s rostlinami,“ jsou slova, jimiž se v roce 2018 uvedl klient architektům při zadávání zakázky. A oni mu tohle přání bezezbytku vyplnili. Rodinný dům FORT7 je sice pozoruhodný svým interiérem a celkovou kvalitou zpracování, nicméně ten hlavní a trvalý dojem z něj utváří právě ona zahrada. Která se prolíná celým bydlením.
)
)
)
)
Zevnitř je to jiné
Zvenčí FORT7 přitom zrovna pozitivní dojem nevytváří. Geometrické objemy vršené na sebe, minimum oken – vypadá to jako nepříliš povedená skládačka, náhodně sestavené kostky stavebnice. Dům je velmi anonymní, uzavřený. Jenže i to je součástí architekty navrženého řešení, podnícené přáním klienta. Žádal si totiž soukromí, a to je v blízkosti hustě zabydleného centra města Miyazaki vzácné zboží.
Místo plné zeleně, usazené ve velkém městě? Architekti tuto výzvu překonali návrhem domu se třemi vnitřními dvory. Tedy dvory – zahradami. Hlavní zahrada je umístěná na jižní straně obývacího pokoje. A připomíná divoce rostoucí houští. Pak je tu ještě zahrada vedlejší, navazující na ložnici. A třetí, nejuzavřenější, je vybavena famózní záležitostí. Venkovní koupelnou.
)
V od okolí hradbou neprodyšných zdí odděleného domu je něco takového opravdu možné, a ani fantazie o koupání v horském pralesním jezírku není nesplnitelné. Každá část domu úzce komunikuje se zahradou, a každá ze tří zahrad je svým charakterem trochu odlišná.
)
)
Když je místo chodby zahrada
Hlavní a vedlejší zahrada nabízí nerušené výhledy na celou nemovitost, od hlavní zahrady na jihu až po ložnici na severu. Dům je navržen tak, aby objímal přírodu. Jinak v něm ale nechybí nic. Krytý vchod a parkoviště pro vůz patrné zvenčí, zevnitř pak ložnice, pokoje – včetně pokoje pro hosty. Obývák, tradiční jídelnu, prostornou moderní kuchyni tu objevíme též.
)
)
Plán interiéru není úplně intuitivní, ale vychází to z toho, že místo koridorů chodeb tu fungují ony zahrady. Částečně zastřešené a pod pergoly zasazené chodníky v zeleni vedou mezi místnostmi. Lidé prý mají vrozenou touhu být blízko přírodě, je to přirozený sklon zakořeněný v naší DNA. A majitel domu této touze nabízí prostor svého domu.
)
)
Když usedá na gauč, aby si četl knížku – je v zahradě. Kdykoliv prochází mezi pokoji, prochází zahradou. A večer jej čeká koupel v zahradním jezírku, spojená s usínáním s výhledem do zeleně. Zahrada je skutečně součástí jeho každodenního života.
)
)
Architekti se přitom nepodíleli na výběru pěstovaných druhů a návrhu provedení zahrad. To si s velkou chutí zařídil klient sám. Oni jen dodali krytý prostoru uvnitř mimořádného domu. Který sice zvenku neosloví, ale zvenčí je naprosto fascinující.
Zdroj: Takeshi Ishiodori Architecture
Foto-kredit: Studio Marsh
