Bydlet lze na chatě či chalupě po celý rok Zobrazit fotky zobrazit 16 fotek

K loňskému roku již bylo u nás registrováno přes 160.000 rekreačních chalup, přitom nejsou v tomto čísle zařazeny právě chaty. Přes 30.000 chalup je registrováno ve středních a téměř 25 tisíc v jižních Čechách, ostatní regiony jsou na tom o poznání hůře. A stále více se rozmáhá právě trend bydlení na chatě či chalupě, obzvláště u starších generací. Lze tak totiž dosáhnout značných úspor. O to víc, pokud jde o důchodce, kteří již nemusí denně cestovat do zaměstnání a zdraví jim stále ještě slouží. Bydlení na chatě a chalupě, sezónní či celoroční, je vlastně velmi dobrý nápad, pobyt na čerstvém vzduchu navíc zlepšuje kondici. Souvisí to však většinou i s nutností stavebních úprav.

Kdekdo by si řekl, že chataření a chalupaření je trendem z dob socialismu, který nyní upadá. Opak je ale pravdou. K největšímu nárůstu počtu rekreačních zařízení tohoto typu v krátké době došlo v letech 1991 až 2001. Od té doby je stav setrvalý.

Travlý pobyt v rekreačním objektu

A koho právě unavuje bydlení ve městě, nedostatek klidu a značný odstup od přírody, může se uchýlit na venkov či do lesů – do svého rekreačního objektu. Bydlet je zde možné sezónně, nebo po stavebních úpravách (především zateplení) i celoročně. Dokonce je možné vzdát se bydliště ve městě a změnit trvalý pobyt. Ten je upraven v § 10 zákona č. 133/2000 Sb. o evidenci obyvatel a o rodných číslech ve znění pozdějších předpisů.

Trvalý pobyt slovy zákona:
„Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního předpisu (vyhl. č. 326/2000 Sb.) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem, a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci. Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu dle předchozího odstavce ani k vlastníkovi nemovitosti.“


Jestliže rekreační objekt vyhoví výše popsaným pravidlům, není žádný problém přihlásit se zde k trvalému pobytu. Pokud to nelze, je možné přihlásit se k trvalému pobytu na místně příslušném obecním úřadu. Další možností je projít si úřední martirium a nechat objekt k trvalému pobytu zkolaudovat. Důvodem přestěhování na chatu či chalupu může být tíživá finanční situace, exekuce, ale vznikla a rozšiřuje se i skupina lidí, kteří objevili komfort bydlení na venkově a v přírodě. Zejména těch, kteří šli nedávno do důchodu a rozhodli se ponechat svůj byt mladým a užít si klidu. Nebo byt prostě prodají a investují do renovace svého venkovského sídla a část prostředků si ponechají jako „rezervu na stáří a pro případ neočekávaných výdajů.“

Uzpůsobení rekreačního objektu k celoročnímu bydlení

Zásadním krokem, který nás před plánovaným celoročním obydlením rekreačního objektu čeká, je jeho zateplení. Rekreační chalupy, často zděděné (mnohdy však i zakoupené) starší vesnické domy, stavení a statky, vyžadují stavební úpravy stejné jako jakýkoli jiný starší dům. Často mají kamenné stěny, které jsou vlhké, nedostatečnou či žádnou hydroizolaci podlah a podobně. Zde je na zvážení, zda se pouštět do nákladné rekonstrukce, nebo se prostě smířit s daným stavem a podmínky jen zmírnit. Vnější tepelná izolace starých chalup je mnohdy velmi problematická, v případě památkově chráněných venkovských objektů dokonce nemožná. Pozitivním krokem je vždy zateplení stropu, respektive položení minerální izolace na podlahu půdy. Dalším úsporným řešením je vytvoření půdního bytu, kdy přízemí bude využíváno mimo zimní období a v zimě pouze temperováno. Předpokladem je však střecha ve velmi dobrém stavu. Vhodné je také zvážit způsob vytápění. Stará a nefunkční kachlová kamna a kachláky je určitě vhodné renovovat. Přinesou ideální teplo, vlastně se skutečně přenesete v čase za svými předky. Možná se však rozhodnete vytápění radikálně změnit, potom se ale vždy poraďte s odborníky. Na venkově a poblíž lesů snadno získáte palivové dřevo a právě tímto směrem by měly úvahy o vytápění směřovat. Případně můžete získat výhodný tarif pro vytápění elektřinou, nebo využít solární panely.

Zateplení dřevěné rekreační chaty

Samostatnou kapitolou je však zateplení dřevěné rekreační chaty. Především zateplení je totiž právě předpokladem k celoročnímu obývání chaty. Přitom návratnost investice do teplné izolace zde nepřesáhne 5 let. Na rozdíl od starších zděných domů je vhodné chatu tepelně izolovat z vnější i vnitřní strany a zateplení spojit s novými palubkovými obklady. Nezapomeňte však, že normy pro tepelné izolace platí i u rekreačních objektů (dle ČSN 73 0540-2, která rozlišuje požadovanou, doporučenou a cílovou hodnotu zateplení pro nízkoenergetickou a pasivní výstavbu). Vnitřní zateplení je u chat nevýhodné zmenšením stejně již malého vnitřního prostoru. V sezóně to příliš nepoznáme, velkou část času budeme trávit venku a třeba na terase či pod pergolou, ale v zimě nám bude v chatě zoufale těsno.

Součinitel prostupu tepla U (W/m2.K) je typický tím, že čím je nižší jeho hodnota, tím jsou lepší tepelně izolační vlastnosti konstrukce objektu (u teplného odporu R je to opačně). Pro vnější lehké dřevěné stěny je přitom požadovaná minimální hodnota U 0,30 (W/m2.K), doporučená 0,20 a nízkoenergetická až pasivní 0,18 až 0,12.

Stávající stěny starších dřevěných chat již obvykle jsou vybavené tepelnou izolací, ta je však nedostatečná pro celoroční bydlení, stěnami navíc často profukuje. Pokud nechceme na chatě bydlet celoročně, bude stačit další cca 10 cm silná vnitřní tepelná izolace (minerální či kamenná vata), přisazený dřevěný rošt a na něj kotvené nové palubky.
A zapomenout nesmíme na parozábranu (paronepropustná fólie pod palubkovým obkladem a před tepelnou izolací – na vnitřním líci konstrukce chaty), která zabrání pronikání vody do konstrukce. Dřevo je bioticky napadené při vlhkosti vyšší jak 20%. Při aplikaci parotěsné fólie dbáme na vzduchotěsné spoje a minimum perforací fólie. Na fólii tedy ještě osazujeme latě a do těch až kotvíme palubky.

V případě celoročního bydlení na chatě je nutné přizvat odborníka, který nám spočítá, jak silnou tepelnou izolaci musíme použít a kam. Nové zateplení mohou vyžadovat i šikminy podkroví nebo strop mezi prvním podlažím a podkrovím. Je možné, že doporučí také výměnu oken a dveří či zateplení podlahy přízemí. V některých případech je též možné aplikovat foukání tepelného izolantu do meziprostor a dutin, především u stropu. Z vnější strany lze chatu izolovat také deskovou izolací, například polystyrenem, ale i minerální, kamennou či skelnou vlnou, ta má navíc mnohem vyšší požární odolnost.

Problémy a překážky celoročnímu bydlení v rekreačním objektu

Chata i chalupa by měly být zkolaudované pro trvalé bydlení, jinak zde nezískáte trvalé bydliště. To však lze elegantně vyřešit nahlášením trvalého pobytu na obecním úřadu (viz. výše) a důvody, proč na chatě bydlíme i v zimě, nemusíme nikomu sdělovat. Kolaudace rekreačního objektu k trvalému bydlení totiž není vůbec snadná a může si vyžádat zdlouhavou změnu územního plánu obce a vynětí pozemku z půdního fondu. Potřebujete navíc vyřešit nakládání s komunálním odpadem, kanalizaci, vodovodní přípojku a také třeba přípojku elektrického proudu s větším jištěním. A to vše s sebou nese úřední úkony, nejen stavební zásahy.

Zdroj použitých fotografií: www.shutterstock.com