Být ekologická a šetrná v kuchyni nemusí být vůbec složité Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

Pokud vaříte rádi, je kuchyně nepochybně vaším královstvím. Prostor, kde můžete dát rozkvést vlastní kreativitě a tvořit podle své chuti. Jen pozor, aby se po tom vašem panování všude kolem nevršily hromady odpadu, jehož vzniku by se dalo klidně předejít. A jak si tedy počínat „šetrně“, aby za vaší radostí nezůstala spoušť? Poradíme vám.

Problémy začínají u zdroje, a v případě kuchyně pak ve spíži či ledničce. To, co do ní přinesete, rozhoduje do značné míry o vaší ekologické bilanci. Ne, nebojte se, o nějakém enviro-radikalismu to nebude. Snad víc o zdravém rozumu, a čeho se preventivně vyvarovat. Začít myslet „na budoucnost“ je třeba už v obchodě. A není to žádné složité myšlení.

Minimalizovat odpad není těžké

Vyhněte se prosím pře-baleným potravinám. Plastová vanička s rajčaty, přetažená dalším plastovým obalem, to skutečně není dobrý nápad. Ty obaly jsou zbytečné. Ne, nebudeme vás plísnit za to, že si volná rajčata nebo jejich keříček vložíte do sáčku. To necháme jiným. Nikdo si domů nechce přinést místo rajčat protlak. Ale rozdíl mezi plastovou vaničkou s dodatečným obalem a sáčkem už tak nějak bereme jako rozdíl, který se počítá.

Trochu jiné je to s ovocem, které je vybavené přírodním obalem. Tím, co stejně budeme muset oloupat. Dávat do sáčku celé ořechy, banány, pomeranče, citróny je opravdu krátkozraké a zbytečné. Umíme to přece i lépe. Snaha některých zákazníků zabalit do sáčku celý meloun působí možná komicky, ale důsledky pro životní prostředí jsou spíše tragické.

A co poživatiny, které stejně budete loupat? Okurky salátovky, brambory? Napadlo vás, že stejně tak jako se na nákup vybavujete penězi a sepsaným seznamem, byste se mohli vybavit i taškou nebo pytlíkem na ně? Dohromady neděláte nic moc navíc, a výsledek je opravdu znát. Nakonec je to o vašich volbách. Ten rošťácký pocit, jak vytočíte prodavačku u váhy, protože zatím nemá jak zvážit vaši bramborovou nálož? Dobře teď jsme se nechali trochu unést, ale základní fakta platí. Není zapotřebí sázet do sáčků úplně všechno. 

Jen tak mezi námi: tu největší sadu schytávají od zapálených ochránců velryb a pralesů igelitové sáčky proto, že je většina lidí používá jednorázově. Tedy, že do nich v obchodě naklade potraviny a doma se jich pak zbaví v odpadkovém koši. Ano, to je naprosto v nepořádku. To, že sáčky z obchodu doma používáte na další balení potravin, nebo venku na sběr psích hovínek… není dokonalé, ale je o poznání lepší. Z jednorázového obalu děláte obal na více použití, prodlužujete jeho účelnou životnost. Což špatné není.

Informace hýbou světem. I lednicí

Teď jste si s velkou slávou snesli nákup do kuchyně, a máte vyhráno. Nebo ne? Je to spíš ke zvážení a zamyšlení, ale opravdu jsou všichni členové vaší domácnosti informováni o tom, co jste nakoupili a čeho teď máte dost? Tedy alespoň ti členové, kteří také občas vyrazí na nákup? Je to drobnost, ale častá. Partneři spravující společnou domácnost si umí sednout nad nákupní seznam, to, co je zapotřebí koupit. Ale ne vždy už „vyhodnotí“ to, co se vlastně koupit podařilo. Takže některé věci v ledničce chybí, a jiné se často kupují dvojmo. Je to zbytečné.

Královské dělení? Řekněme, že je tu důležitější, než v pohádkách. Protože skoro vše co jste si přinesli, si zaslouží rozdělit na dávky a porce. Rozhodně to platí u masa. Jestli z kilové kýty uděláte porcí deset nebo pět (a jestli na jejich zabalení zužitkujete ty zlé jednorázové sáčky) je jedno. Důležité je, že pak z mrazničky nebudete vytahovat kilovou zmrzlou hroudu, kterou nesníte na posezení celou (a pak ji třeba budete zase mrazit). 

To, co do ledničky patří a co nikoliv, je velké téma. My se prozatím omezíme na informaci, že v ní nemusí být úplně všechno, a že část přinesených potravin může zrovna tak dobře přečkat i mimo ni. Banány? Dva si klidně nechejte venku, když se do nich za chvilku stejně pustíte, a jen zbylou část trsu můžete přemístit do lednice. I když, obešly by se bez ní. Obecně, hodně chyb děláme při ukládání a skladování potravin. Zaslouží si to víc přemýšlení.

Nemusíte nutně trpět obsedantně kompulzivní poruchou, abyste zatoužili mít přehled. Minimální vstupní informace, které platí pro všechny zpracovávané suroviny v kuchyni je, jak dlouho vám vydrží. Kolik jich je, a jakou mají životnost. Mít prostě základní přehled o tom, jestli s vámi déle zůstane dnes zakoupená šunka nebo před týdnem načaté máslo.

Tím se totiž velmi elegantně vyvarujete velké chybě: nezpracování zakoupených potravin jen proto, že vám prostě projdou (nebo rovnou odejdou). Většinou o volně našeho domácího menu rozhodují momentální chutě, ale rozhodovat by mělo právě to, jak dlouho daná potravina ještě vydrží. Jestli si baštu nedopřát později, a sníst radši to, co už je na hraně. 

Vyhazovat je špatně. I pro vaši peněženku

Nezpracované zakoupené (a vyhozené) potraviny jsou jednou z největších děr, které si do našich peněženek vytrvale vyvrtáváme. Je to naprosto nelogické a nerozumné. Nedělejme to. A je to také jeden z nejvýznamnějších zdrojů odpadů. Tady je chyba vyloženě na naší straně, a nabízí se tu největší prostor k „ekologizaci“ našich kuchyní.

Snaha kontrolovat a řídit vše je poněkud ubíjející a úmorná, a proto následující tip berte s rezervou. Ano, není vůbec od věci mít něco jako „jídelní lístek“ pro pár následujících dní. Vědět, co se kdy bude vařit. Možná teď nosíme dříví do lesa, ale spousta lidí nemá jasnou představu o tom, co budou za tři hodiny připravovat k jídlu. Takže jim může ledacos chybět, nebo naopak přebývat. 

Plán tomu předchází: víte, co nakoupit (a nenakupujete zbytečnosti, šetříte), vždy máte suroviny pohromadě a udržujete si přehled o tom, co kdy z vaší ledničky musí do hrnce. Aby to neskončilo v koši. Je snadné nakupovat, když máte dost peněz, a nekontrolovat stav potravin, když je „hlídá“ lednička. Ale v pořádku to není. Plýtvání je prostě problém.

Zní to trochu podivně, ale když se nad tím zamyslíte: „Vařte jen z toho, co máte doma.“ Předpokladem je samozřejmě přiměřeně naplněná spíž nebo lednička. Pokud si ale vysníte oběd, ke kterému potřebujete dokoupit dalších deset položek, evidentně nevaříte z toho, co máte doma. Anebo jinak: nemohli byste oběd připravit z toho, co doma zrovna máte? Není snad lepší zužitkovat to, co už máte? Ušetřit, zhodnotit, zužitkovat… a nezvyšovat objem produkovaných odpadů?

Rozumné hospodaření je základ dobré kuchyně

Máte v kuchyni či spíži málo místa? Výsledkem následujícího kroku nejspíš bude jednorázové zvýšení produkce odpadů, ale také spousta nového místa. Ony tam totiž jsou. Kdo? No přece ty nejrůznější dochucovadla, přípravky a pochutiny, které už to mají dávno za sebou. Schválně se podívejte: Ta otevřená worcesterská omáčka pamatuje předloňskou grilovačku! Už není ke konzumaci, a jen zabírá místo. 

Podobné to může být s vaší sbírkou konzerv, zavařenin. Jen pár věcí opravdu vydrží (med, sůl), ale ostatní prostě podléhá zkáze. Probrat si nejedlé zásoby znamená nejen udělat si pořádek, ale také osvěžit svůj smysl pro udržitelnost. Jaká asi byla cena všech těch věcí, které jste museli vyhodit? Myslete na to, až je příště budete chtít zase koupit. Zbytečně vám jen držely místo ve spíži po celé sezóny.

Zpracovávejte zbytky. Nezní to jako velké moudro, ale je to pořádné slovo do pranice. Je totiž spousta taky-odpadů, které vlastně odpady nejsou. Skrojky mrkve, petržele, nať? Proč by měly hned zamířit do koše (počkejte, ještě to schytáte za to, že už dávno nemáte kompost!). Vždyť je to docela slušný základ na zeleninový vývar. Do kterého ještě přihodíte „odpad“ v podobě kuřecích kostí… a máte buď jídlo, nebo základ na další jídlo. Dostali jste z odpadu maximum, a vůbec to nechutnalo špatně.

Podobné je to i se „zbytky“ dalších potravin. Pohled na hrudku sýra, půlku cibule, patku salámu a poloprázdnou skleničku s olivami většinou nepodněcuje naději strávníka, ale vlastně je to vše potřebné k tomu, abyste si upekli pizza-koláč. Chce to jen být trochu kreativní. Můžu z pečeného masa a kosti udělat polévku? Hodí se mi včerejší salát jako příloha k dnešnímu hamburgeru?

Dotáhnout do konce to, co ve vaší ledničce čeká, je prostě základ. Pro rozumné a šetrné hospodaření, pro zamezení vzniku a snížení objemu odpadů, proti zbytečnému plýtvání. Rétorika environmentálních šílenců vám vonět nemusí, nemusíte se hned stát zapáleným eko-aktivistou. Stačí jen, když si budete počínat… umírněně a rozumně.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com