Je zajímavé, že když někdo uvidí v návodu na používání mikrovlnné trouby či pračky doporučení a zároveň varování, že do přístroje nepatří domácí zvířata, rozčiluje se, jak z něj někdo dělá úplného hlupáka. A pak nechá ten samý člověk svého psa či kočku, v horším případě dokonce dítě, v rozpáleném autě před hypermarketem. V peci! Jak funguje přehřátí u teplomilných živočichů a jak mu bránit?
Kompletní senoseče, tedy takové, kdy je rychle posekán veškerý porost na velké ploše, představují obrovský problém. A například za úhyny zvěře mají zodpovědnost jak zemědělci, tak myslivci. Hrozí jim dokonce pokuty. Jenže situaci často zachraňují v době sečí vyčerpaní dobrovolníci. A dotační politika také příliš nepomáhá. Vlastně naopak.
To, že 22. května proběhl Den Země, jste možná zaznamenali. A takových dní je v kalendáři ještě spousta. K čemu jsou vlastně dobré? To už je trochu složitější.
Ať se na tento fakt tváříme, jak chceme, neuděláme s tím vůbec nic. Hmyz není potravinou budoucnosti, ale v některých částech světa již dávnou realitou a historicky byl konzumován i u nás. Budoucnost je tady. A možná jde o mnohem vhodnější a dosud určitě levnější řešení než je třeba laboratorní výroba masa. Ale...
Těch největších chyb se obvykle dopouštíme, když si myslíme, že pácháme dobro. Platí to i tehdy, když na naší zahradě chceme pomoci divoké přírodě tím, že ji „vylepšíme“ o nějakou vychytávku, produkt zakoupený z internetu.
Konec zabíjení zvířat, konec skleníkových plynů, které produkuje chov hospodářských zvířat. V Holandsku a jinde mohou farmáři protestovat, jak chtějí. V Americe již dvě firmy získaly povolení prodávat své laboratorní náhražky masa v obchodech.
Vztahy mezi lidmi a ptáky nejsou formovány jen závistí z toho, že my létat neumíme. Některé druhy opeřenců si po staletích chutné prospěšnosti, během níž se adaptovaly na blízkost člověka, vysloužily pověst nechtěných sousedů.
Vlhko-slizké stopy zůstávají za hlemýždi na zahradě, jméno koneckonců daly i slimákům. Co přesně je ale v onom lepivém slizu obsaženo a k čemu to vlastně slouží?
Představa hrdých indiánských válečníků putujících a bojujících na hřbet svých báječných mustangů do té doby, než Ameriku dobyl bílý muž a indiánské populace i životní styl zničil, je zcela mylná. Prokázalo se, že koně v Americe žili ještě před příchodem bílého muže, a že si je indiáni zřejmě vybili. Načež se do Ameriky vrátili zpět až s bílým mužem.
Nizozemsko je údajně jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů v Evropě a právě holandské zemědělství se na celkových emisích podílí 46 procenty. Jenže právě plán snížit drasticky emise dusíku a amoniaku do roku 2030, čili roku takzvaného Green Dealu, zvedl farmáře ze židlí. Vláda jako by dle nich vzbuzovala dojem, že vůbec nedomyslela možné sociální dopady takového kroku.
Užívat si čerstvých vajíček z domácího chovu zní jako perfektní cesta k tomu, jak ušetřit. Na první pohled to vypadá, jako by si nad takovým drůbežářským plánem potřásly rukama domácí ekonomika a domácí ekologie. Jenže celé je to trochu složitější. Vajíčka z domácích chovů totiž zrovna zdravější nebývají, a některá vás mohou i pomalu zabíjet.
Čápi, tito opravdu velcí potomci dinosaurů z dnešní ptačí říše, básník by řekl ptactva nebeského, jsou fenoménem naší krajiny, o který by byla velká škoda přijít. Čápi jsou druh migrující, který odlétá na zimu do teplých krajin, konkrétně oba druhy našich čápů (čáp bílý i čáp černý) mají oficiální zimoviště v subsaharské Africe. Ve skutečnosti je to však se zimovišti složitější.
Jsou krásná, bezbranná, srdce by nad nimi puklo. Jenže. Když narazíte v přírodě na osamocené mládě, většinou je nejlepší nedělat vůbec nic. Jsou ale výjimky, které potvrzují pravidlo.
Vážení čtenáři, chovatelé kočiček. Minulý týden jsme v noci ze středy na čtvrtek asi do tří hodin ráno honili po bytě potkana (opravdu pořádného). Naše čičinka ho přinesla živého na hraní nejmladšímu kocourkovi, jehož dostal prostřední syn od slečny k Vánocům (samozřejmě šlo o dárek pro rodiče).
Velká města zpravidla oplývají architektonickými skvosty. Nabízí kulturu, umění, zážitky. Také jsou ale živou půdou pro nenechavé a zdraví nebezpečné hlodavce. Kde jich žije nejvíce?
Přikrmovat ptactvo, to není jako přisypávat drůbeži. Chce to začít včas, ne moc brzo ani moc pozdě, a hlavně vydržet až do jara. A jaká další doporučení je třeba vzít v potaz, aby vaše krmítko skutečně dělalo nejen radost, ale přinášelo i skutečný užitek?
Předně není krtek jen jeden, tedy jeden rod a druh, krtků je mnoho. České slovo krtek je jménem pro 13 rodů malých hmyzožravých savců z čeledi krtkovitých. Jasno přitom nemají zcela ani nářečí, byť i v tomto případě je vycházeno z představy jediného krtka. Krtice, krt, kret, chrtek, krčica, krčice a chrt.
Kalendář se velkým saltem přetočil na rok 2023, a teď už s obavami vyhlížíme, co přinese tentokrát. Od nejistoty, pracovního stresu, sepisování daňového přiznání a depresí z podivné zimy si ale na chvilku můžete odpočinout. Už tenhle víkend. Protože mezi 6. a 8. lednem bude i letos probíhat Ptačí hodinka.
Je to vlastně jen maličkost, prkotina, řeklo by se. Dáváme ho tam, kde je místo – a kde na něj dobře uvidíme. Tam, kde se nám bude dobře obsluhovat a snadno se do něj bude dosypávat krmení. Je to úplně pochopitelné. Ale zrovna tak to může být ošidné. Proto se pro usazení krmítka, které bude dobře sloužit ptákům – a nestane se pro ně pastí – se vyplatí dodržet pár drobných pravidel.
Myši, myšice, norníci, hraboši, hrabošíci, hryzci, ale třeba i vzácná myšivka horská. Myší je více druhů a jsou si více či méně podobné. A některé z nich dokonce mezi myši ani nepatří. Vyznáte se v těchto drobných zemních savcích, kteří sice žijí skrytě, ale někdy dovedou být pěkně drzí?