Papoušek šedý čili ŽAKO (Zdroj: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 7 fotek

K chovu některých druhů exotických zvířat, konkrétně druhů vyžadujících zvláštní péči, potřebujete registraci a povolení, které vydává místně příslušná krajská veterinární správa. Chovatel je přitom povinen sám zvíře registrovat na krajském úřadu a kontrolovat platnost zápisů na registrační listině. A vůbec nemusí jít o takové extrémy, jako je třeba dovoz (import) zvířete z exotické dovolené, stačí si zvíře zakoupit na našem území ve specializované prodejně, či od jiného chovatele třeba na burze. A funguje to. Jenže aktuálně je ve vzduchu možná likvidace chovatelů. Chcete pro své dítě třeba morče nebo křečka? Andulku? Smůla!

Pozitivní versus negativní seznamy a CITES

Povinná registrace je ve skutečnosti to nejmenší, co mohou chovatelé pro svou klidnou duši a plnou peněženku udělat. V EU se však následkem tlaku aktivistů chystají takzvané pozitivní seznamy zvířat, které by regulovaly obchod s volně žijícími a exotickými zvířaty. A právě tyto seznamy by měly na chovatele po celé EU prakticky likvidační dopad. Výběr by byl minimální a pořídit si domů nové zvíře by bylo extrémně složité, ne-li nemožné. Chovatelé se proto snaží bránit, podepisují petice a poukazují na nesmyslnost plánovaného nařízení.

Dosud se totiž vychází z takzvaných negativních seznamů a seznamů zvířat registrovaných jako ohrožené druhy podléhající Úmluvě o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES).

V negativních seznamech jsou uvedeny druhy invazní, kožešinová zvířata, některé šelmy, hlodavci, ptáci, obojživelníci a hadi. Na takzvaně nebezpečná zvířata se navíc vztahují i specifické požadavky na jejich chovná zařízení. Zařazení druhů na negativní seznamy je přitom vždy dobře odborně zdůvodněno.

Suchozemské želvy podléhají povinnosti registrace (Zdroj: Shutterstock)
Suchozemské želvy podléhají povinnosti registrace (Zdroj: Shutterstock)

Pokud je pak konkrétní druh zvířat (a rostlin) veden v seznamu CITES, je nutné legálně pořízené exempláře registrovat na místně příslušném krajském úřadě, čímž se vyhneme nemalé pokutě od České inspekce životního prostředí. Jestliže jste tedy vlastníkem nebo dlouhodobým držitelem exempláře podléhajícího registrační povinnosti, jste do třiceti dnů od nabytí exempláře povinni požádat registrační úřad (příslušný krajský úřad podle místa bydliště nebo Magistrát hlavního města Prahy) o vydání registračního listu. Stejně tak je nutné nahlásit změnu vlastníka nebo dlouhodobého držitele (opět do třiceti dnů ode dne nabytí exempláře). Pokud se pak stanete majitelem exempláře, který registrační povinnosti dříve nepodléhal, a pro který je registrační povinnost stanovena nově, platí pro vás stejný termín. Žádost o registraci můžete na krajském úřadě vyřídit jak osobně, tak i elektronicky. Postupy a formuláře žádostí najdete běžně na stránkách krajských úřadů.

Papoušci ARA jsou mezi chovateli velmi ceněnými exempláři (Zdroj: Shutterstock)
Papoušci ARA jsou mezi chovateli velmi ceněnými exempláři (Zdroj: Shutterstock)

Pokud hodláte převést exotický exemplář na jinou osobu, nesmíte tak učinit dříve, než vám registrační úřad vydá doklad o registraci nebo zaznamená nabytí exempláře do stávajícího registračního listu. Dále jste jako vlastníci exempláře povinni hlásit registračnímu úřadu změny týkající se chovaného živočicha (úhyn, ztrátu, výpůjčku, nájem, převod vlastnictví, dodatečné označení exempláře a trvalý vývoz z České republiky). I v těchto případech platí lhůta třiceti dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Každý vlastník a dlouhodobý držitel exemplářů podléhajících seznamu CITES je povinen se starat o to, aby registrační list odpovídal aktuálnímu stavu.

Platí též, že každý, kdo prodává nebo nabízí k prodeji exemplář podléhající registraci, případně exemplář, na který se vztahuje zákaz obchodních činností podle nařízení v oblasti obchodování s ohroženými druhy, je povinen jej opatřit písemným upozorněním „CITES - povinné doklady“ a prodej uskutečnit jen s příslušným registračním listem. Pokud jde o exemplář podléhající zákazu prodeje, je při změně vlastníka nezbytné potvrzení o výjimce z tohoto zákazu. Při nákupu je proto třeba si ověřit, zda konkrétní exemplář chráněného druhu tímto platným registračním listem (případně dalšími povinnými dokumenty) disponuje, a zda jsou údaje v něm uvedené správné. Registrační list spolu s dalšími doklady pak také předkládáte, kdykoli vás k tomu vyzve orgán ochrany přírody.

Kontroly a sankce

Jde o postup zaběhlý, fungující, který zkušení chovatelé respektují, a který se ti začínající musí naučit respektovat. Nejde přitom o nic složitého, na druhou stranu však mohou být sankce za nesplnění povinnosti vysoké. Hlavním kontrolním orgánem v oblasti CITES je v ČR Česká inspekce životního prostředí, která kontroluje dodržování příslušných zákonů, může ukládat opatření i zjišťovat totožnost osob. Za porušení zákona ukládá ČIŽP pokuty na místě pokutovým blokem, nebo v přestupkovém řízení. Ve správním řízení může dokonce dojít i k zabavení exempláře, který je držen v rozporu se zákonem nebo evropskými předpisy. V závažných případech neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami je možné případy řešit i podle trestního zákoníku. Za přestupky lze uložit pokutu až do výše 500 000 Kč, v případě neprokázání původu a některých dalších přestupků až do výše 1 500 000 Kč. V obvyklých případech (např. běžně chované suchozemské želvy a papoušek šedý zvaný žako) se finanční sankce pohybují nejčastěji v řádu tisíců korun.

Teraristika je u nás oblíbeným chovatelským odvětvím (Zdroj: Shutterstock)
Teraristika je u nás oblíbeným chovatelským odvětvím (Zdroj: Shutterstock)

Zavedení pozitivního seznamu by bylo likvidační pro celý obor

Zavedení takzvaného pozitivního seznamu by však oproti stávající praxi v podstatě znamenalo likvidaci oboru. Pořídit si exotického živočicha by bylo prakticky nemožné, výběr by byl minimální.

Chovatelé dokonce hovoří o nesmyslné buzeraci prosazované ekologickými aktivisty. A podepisují se petice. Mnoho různých peticí. Proti pozitivním seznamům se vymezují snad všechny možné organizace. Petice se podepisují na zoo trzích a burzách, v prodejnách s exotickými zvířaty, ale i na internetu. Takzvaný pozitivní seznam by se v případě svého zavedení totiž týkal každého chovatele. Výjimku by měly pouze certifikované zoo a záchranné stanice. Zavedením pozitivního seznamu by ve skutečnosti hrozil zákaz chovu většiny druhů živočichů a majitelé takových zvířat by je již nemohli rozmnožovat, obchodovat s nimi, ani je vystavovat. Mohli by si pouze nechat na dožití již vlastněné exempláře. Byly by tak prakticky zcela zlikvidovány například i veškeré výstavy a burzy.

Na kahánku má i obyčejné jihoamerické morče (Zdroj: Shutterstock)
Na kahánku má i obyčejné jihoamerické morče (Zdroj: Shutterstock)

Zvířata, která nebudou na pozitivním seznamu, by bylo v podstatě zakázáno chovat, a jelikož se ukazuje, že by v seznamu byly zařazeny téměř všechny druhy, opravdu by šlo o likvidaci zájmových chovů. A bohužel i těch chovů, které zachraňují v přírodě ohrožené druhy. Soukromí chovatelé totiž vlastní spoustu druhů, které nespatříte ani v zoologických zahradách. Jednoduše proto, že zoo nejsou nafukovací, a že nedisponují neomezeným množstvím finančních prostředků. 

Chovatelé jsou naopak přesvědčeni, že by EU a členské země EU měly chovatele podporovat. Chovatelství je navíc jednou z cest, jak mohou mladí lidé najít cestu k přírodě, která u nich silně upadá.

Když půjdeme do konečného důsledku, likvidační by pozitivní seznam nebyl jen pro samotné chovatele a podnikatele s exotickými exempláři, ale i pro subjekty nabízejí zboží pro chov zvířat, produkují krmení a podobně. Samozřejmě by byli výrazně biti i zákazníci, kteří by neměli možnost si koupit zvíře, po kterém touží, i když by byli schopni mu poskytnout optimální podmínky.

Chovy andulek jsou u nás naprosto běžné (Zdroj: Shutterstock)
Chovy andulek jsou u nás naprosto běžné (Zdroj: Shutterstock)

Pozitivním seznamům není nakloněno ani MŽP ČR

Dobrou zprávou je, že pozitivním seznamům není nakloněno ani ministerstvo životního prostředí, které je EU v této věci partnerem, tedy instituce, se kterou EU přímo jedná a naopak. Dokazuje to i tvrzení mluvčí MŽP Lucie Ješátkové: „ČR patří ke špičce zemí, které bojují proti ilegálnímu obchodu s ohroženými druhy (CITES). Vedle toho jsme vyhlášenou zemí chovatelů papoušků, želv, pěstitelů kaktusů. MŽP se snaží maximálně omezit černý obchod se vzácnými druhy, ale zároveň podporuje legální chovatele a pěstitele. Za lepší cestu, než přes zavádění nové regulace, máme posílení stávajících nástrojů a jejich vymáhání, tedy v oblasti CITES a například kontrol zdraví zvířat,“ uvedla na dotaz redakce denik.cz. „Aktuálně EK mimo jiné hledá nové nástroje pro omezení neudržitelného obchodu s volně žijícími a planě rostoucími druhy, například ‚pozitivní seznam‘,“ informovala Ješátková s tím, že v tuto chvíli probíhá odborná diskuze. Neprojednává se žádný konkrétní legislativní návrh. Uvidíme.

Chovaný leguán (Zdroj: Shutterstock)
Chovaný leguán (Zdroj: Shutterstock)

S pozitivními seznamy nesouhlasí kromě jiných Asociace soukromého zemědělství ČR, Nadace na ochranu zvířat, organizace Exotáři a petice vznikla dokonce i na webu portal.gov.cz. Obavy jsou zcela logické, jelikož od nápadu a záměru k uskutečnění až neuvěřitelných zhůvěřilostí není v byrokracii nikdy daleko. Nesmíme zapomenout, že žijeme v době, kdy vlády některých členských zemí EU bez skrupulí kalkulují například i s desítkami procent zkrachovalých zemědělců. A jak to dopadlo třeba v Holandsku v posledních parlamentních volbách, si mnozí pamatujeme.

Zdroj: ekolist.cz, rozhlas.cz, mzp.cz, svscr.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, denik.cz, asz.cz, ochranazvirat.cz, exotari.cz, portal.gov.cz, eurogroupforanimals.org, europarl.europa.eu, nature.cz