Dnem 7.8. 2025 vstoupilo v platnost prováděcí nařízení Evropské komise, které aktualizuje seznam invazních nepůvodních živočišných druhů, jež je zakázáno do EU dovážet. Patří mezi ně vybraní ptáci, kopytníci, ryby, korýši, mlži, plži, ostnokožci, ploštěnci a hmyz. O dva roky se ještě odkládá konkrétní druh hlodavce a šelmy. Některé z nich přitom už známe i u nás a na seznamu našich místních invazních druhů jsou, například jelen sika a norek americký. Svoje znalosti druhů, které vnímáme jako silně invazní právě u nás, si můžete vyzkoušet v kvízu pod článkem.
V konečném důsledku má Pohraniční veterinární stanice Praha–Ruzyně a Státní veterinární správa (SVS) povinnost kontrolovat zásilky z třetích zemí, zda nejsou do EU dováženi živočichové z uvedeného seznamu. Ke stávajícím invazním druhům, ze kterých nebyl vyřazen žádný, přibývají následující druhy, které nelze od 7. srpna 2025 dovážet do EU:
Kopytníci:
Jelen sika (Cervus nippon): Savec z řádu sudokopytníků, čeledě jelenovitých. Na přelomu 19. a 20. století byl uměle vysazen i v Čechách, nežádoucí je však jeho křížení s naším původním jelenem lesním, ke kterému dochází i ve volné přírodě. Kříženci jsou dále plodní. Jelen sika pochází z Dálného východu (Mandžusko, Japonsko, Thajsko, Vietnam, Korea, východní Rusko).
)
Ptáci:
Majna chocholatá (Acridotheres cristatellus): Pěvec z čeledě špačkovitých z jižní a jihovýchodní Asie. Často žije v blízkosti lidí, v zemědělských oblastech i ve městech. Hnízdí ve stromových dutinách, má pestrý jídelníček a dovede napodobovat hlasy ptáků i různé jiné zvuky. Bývá chována jako klecový pták. Tento exotický druh špačka se usídlil v Portugalsku, kde se volně rozmnožuje v okolí Lisabonu. Zákaz dovozu tohoto druhu, stejně jako jeho množení, se dotkne spousty chovatelů. A například zoologické zahrady budou muset žádat o výjimku ze zákazu chovu.
Bulbul červenouchý (Pycnonotus jocosus): Tento pěvec se dříve nazýval drozdovec červenouchý a je často chovaný i v českých zoo. Jeho domovinou jsou řídké lesy, křovinaté krajiny a hospodářská půda v jižní a jihovýchodní Asii. Zavlečen byl do mnoha jiných částí světa, úspěšně hnízdí např. v Austrálii, Los Angeles, na Havaji, Floridě, ostrovech Mauricius a Assomption (Seychely) a na Maskarénách.
)
)
Ryby:
Piskoř dálnovýchodní (Misgurnus anguillicaudatus) a další druh piskoře (Misgurnus bipartitus): Piskoři jsou sladkovodní ryby z čeledi sekavcovitých. Původem piskoře dálnovýchodního je Sibiř a ostatní části asijského kontinentu. Dnes žije volně i v Evropě, Americe a Austrálii, stal se totiž rybou často chovanou akvaristy a právě z akvárií byl díky lidem zavlečen do přírody. To samé se stalo i s druhým invazním druhem piskoře na seznamu.
Korýši:
Rak ničivý (Cherax destructor): V noci žijící druh raka, který je oblíben i v akvaristice, navíc se chová i na farmách jako potravina. Dožívá se deseti let a vytlačuje původní druhy raků.
Rak kalikový (Faxonius immunis): Taktéž vytlačuje původní druhy raků.
)
)
Mlži:
Mulinia lateralis: Jde o malou písečnou slávku, druh mořského mlže z čeledi Mactridae.
Plži:
Cipangopaludina chinensis: Čínský záhadný černý hlemýžď, velký sladkovodní hlemýžď se žábrami a krycí skořápkou, vodní plž z čeledi Viviparidae. Říká se mu také pastivý hlemýžď, což odkazuje na krycí skořápku, čili oválnou rohovitou destičku, která utěsní při zatažení hlemýždě do ulity otvor v ulitě. Vytvoří se tak ochrana před vysycháním a možnému napadení predátory.
Ampulárka okružáková (Marisa cornuarietis): Pochází z Kostariky, Hondurasu, Panamy, Venezuely, Kolumbie a Brazílie. Zavlečena byla do tropických oblastí celého světa a zamířila si to bohužel i do evropských subtropů. Občas se vydá i na souš a je schopna zde krátce přežít.
, Invertebrate Zoology Division, Yale Peabody Museum))
)
Ostnokožci:
Hvězdice amurská (Asterias amurensis): Tento ostnokožec má schopnost se rychle rozmnožovat a proslul také velkou žravostí. Jako predátor konzumuje různé druhy živočišné potravy (měkkýše, rybí vajíčka apod.), jde o významného akvakulturního škůdce.
Ploštěnci:
Ploštěnka skleníková (Bipalium kewense): Přicestovala do Evropy na cibulích okrasných narcisů a zamořila celé Britské ostrovy. Invazní druhy ploštěnek jsou vůbec velký problém. Obzvláště ploštěnka skleníková rychle snižuje druhovou diverzitu a množství žížal v půdě. Zabíjí jediným dotykem.
Obama nungara *
Platydemus manokwari *
)
)
)
)
Hmyz:
Sršeň mandarínská (Vespa mandarinia): Ví se o ní už dlouho, nebezpečná je předevčím pro populace včel, ale troufne si při obraně svého území i na člověka. V ČR již byla zaznamenána, ráda tvoří hnízda v blízkosti lidských sídel. Má jen minimum přirozených nepřátel, u nás vlastně pouze včelojeda lesního.
Brachyponera chinensis *
)
Současně došlo k rozšíření seznamu invazních nepůvodních druhů s odloženou platností o dva další druhy, které bude zakázáno dovážet do EU od 7.8. 2027:
Hlodavci:
Bobr kanadský (Castor canadensis): Pochází ze Severní Ameriky, ale vysazen byl i v Evropě, kde však nyní již není vítán. Konkuruje zde především bobrovi evropskému. Z našeho pohledu jsme se vlastně ještě ani nedokázali vypořádat s návratem bobra evropského do naší přírody.
Šelmy:
Norek americký (Neogale vison): je u nás již vnímán jako invazní druh s povolením k odstřelu. Do přírody se rozšířil z kožešinových farem a jiných chovů. Konkuruje především místní vydře a také norkovi evropskému, navíc může na místní druhy přenést choroby a parazity, se kterými si neporadí. Jako predátor má hodně široký jídelníček, čímž může také narušovat ekosystémy.
)
)
Seznam invazních nepůvodních druhů, které představují ohrožení biologické rozmanitosti v Evropě, byl schválen v červenci 2016. Poté byl aktualizován v letech 2017, 2019 a 2022, letos tedy jde již o čtvrté doplnění. Aktualizovaný seznam nyní obsahuje 62 živočišných druhů. Pokud pohraniční veterinární kontrola odhalí druhy, které jsou zařazeny na tomto seznamu, nepropustí je do ČR, resp. EU. Výjimka může být udělena pouze na základě speciálního povolení v souladu s platnou legislativou.
Podle definice z roku 2014 je invazním nepůvodním druhem takový, u kterého bylo zjištěno, že jeho zavlečení či vysazení nebo šíření ohrožuje biologickou rozmanitost a související ekosystémové služby nebo na ně má nepříznivý dopad. Proto se invazní nepůvodní druhy nesmí záměrně přivážet na území EU, včetně převozu přes toto území pod celním dohledem, držení, chovu a přepravy do, z nebo v rámci EU. Nesmí se zde uvádět na trh a uvolňovat do životního prostředí.
Zdroj: Státní veterinární správa, Wikipedia, faunaportal.cz
Invazní živočichové, kteří páchají škody v naší přírodě. Poznáte je?
Invazní druhy živočichů rozhodně nepotkáte tak často jako ty rostlinné. Přesto ale. Nedávno mi před autem skotačili za soumraku mývalové severní, mláďata, v oborách i přírodě běžně potkáte muflona, který do naší přírody také nepatří. A vlastně je invazních živočišných druhů napočítáno na cca 113. Sice převažují škůdci titěrní, z nich jsme ale do našeho kvízu zařadili jenom jednoho. A začneme rovnou největším invazním druhem, který se pyšní parožím...
