Nizozemsko je údajně jedním z největších producentů emisí skleníkových plynů v Evropě a právě holandské zemědělství se na celkových emisích podílí 46 procenty. Jenže právě plán snížit drasticky emise dusíku a amoniaku do roku 2030, čili roku takzvaného Green Dealu, zvedl farmáře ze židlí. Vláda jako by dle nich vzbuzovala dojem, že vůbec nedomyslela možné sociální dopady takového kroku.
Dusík a čpavek se staly rozbuškou, vláda musela ustoupit
Podobně jako se ve Francii stalo hodně citlivou rozbuškou zvýšení daně z pohonných hmot, v Holandsku způsobil něco podobného dusík spolu s amoniakem. Přitom jde o plyny z chemického hlediska nevýbušné. A pozor, v Holandsku se nebouřily jakési žluté vesty, ale osazenstvo traktorů a jiné zemědělské techniky. Aby totiž Holanďané snížili vysoké emise dusíku do roku 2030 na polovinu, holandská vláda posvětila drastické snížení především stavů dojnic a prasat chovaných na výkrm. Nejen však to.
)
Ale poté, co v zemských volbách výrazně uspěla strana podporující zemědělce, nizozemská vláda souhlasila s pozastavením tohoto plánu. Prostě a jednoduše se sklonila před farmáři. V médiích se nyní objevují titulky jako “Zelený Haag se sklonil před farmáři“. Předseda holandské vlády Mark Rutte oznámil, že strana Křesťanskodemokratická výzva (CDA), jeden z vládních koaličních partnerů, chce znovu projednat závazek snížit do roku 2030 emise dusíku v zemi na polovinu. Caroline van der Plasová, šéfující farmářskému občanskému hnutí BBB (BoeerBurgerBeweging), prohlásila, že lidé na venkově konečně cítí, že je tu někdo se selským rozumem.
)
Plánované likvidace a nucené výkupy farem
Přitom právě Mark Rutte je spolu s místopředsedou Evropské komise Fransem Timmermansem a německým ministrem pro hospodářství a ochranu klimatu Robertem Habeckem jedním z nejzapálenější obhájců Green Dealu, čili vlastně současné evropské zelené politiky. Pro jistotu tedy Rutte dodal, že by si veřejnost neměla myslet, že koalice brzdí klimatickou neústupnost, ve vládě se však dle něj prostě objevily “docela silné opačné názory“. Dlužno dodat, že původně vládní plán dokonce počítal s uzavřením 2 000 až 3 000 farem nebo jiných podniků, které výrazně znečišťují životní prostředí, pokud vybrané farmy nepřijmou dobrovolně nabídku vlády, jak problém řešit. Plánován byl “nucený výkup farem a podniků“.
)
Wopke Hoekstra, šéf CDA a vicepremiér, ale jednoduše kontroval, že rok 2030 je co se týká emisí dusíku a čpavku pro Holandsko nesplnitelný. Doslova prohlásil, že tlak blížícího se termínu odsunul řešení dál. A důvod je samozřejmě, jak jinak, opět politický, což ostatně naznačuje, že politiku lze léčit opět jen politikou.
Traktory zablokovaly zemi
Vládní závazek totiž zažehl spor s farmáři obávajícími se o své živobytí. Dle některých odhadů by nové nařízení až třetině z nich přineslo zánik. Alespoň tak uvedl list The Daily Telegraph. Farmáři proto vrátili vládě úder masovými protesty, při kterých traktory blokovaly silnice, letiště a supermarkety po celé zemi. Podél nizozemských dálnic hořely balíky sena a regály v supermarketech byly prázdné, protože farmáři blokovali distribuční centra.
)
Na traktoru na první zasedání parlamentu
Nakonec se právě farmáři stali prostřednictvím strany BoeerBurgerBeweging (Farmářské občanské hnutí – BBB) triumfujícími vítězi provinčních voleb. Získali 15 ze 75 křesel a vytáhli se na pozici strany s největší silou v horní komoře parlamentu. Farmářské občanské hnutí BBB bylo založeno v roce 2019 svéráznou Caroline van der Plasovou, které je 55 let a je dcerou irské matky a nizozemského otce. Zprvu byla členkou křesťanské demokracie (CDA), jelikož ale tato strana podle ní zradila venkov, vystoupila z ní a založila nové hnutí. Na první zasedání parlamentu v roce 2019 dokonce přijela na traktoru.
)
Nepředstavujte si však šílenou ženu mávající nějakým praporem na kapotě traktoru. Van der Plasová doslova řekla pro týdeník Der Spiegel: „Nepopírám klimatickou změnu. Farmáři si koneckonců jako první všimli, že půda je rok od roku sušší. Mnoho lidí se však ptá, co nám vlastně přinese, když budeme všichni jezdit v elektromobilech. Už teď nevědí, z čeho zaplatí účty.“
)
A na otázku, proč právě ona ztělesňuje pro zemědělce naději, odpověděla: „Možná proto, že hájím zájmy dlouhodobě opomíjených, tvrdě pracujících lidí. Haag je přehlížel, protože nežijí v centrech velkých měst. Teď cítí, že je tu někdo se selským rozumem. Nejde o chudobu, ale o respekt.“
)
List Financial Times přirovnal BBB k francouzským žlutým vestám.
A na závěr ještě k symbolice. Nizozemská vlajka má tři vodorovné pruhy v barvách červené, bílé a modré. A každý z pruhů nese určitou symboliku. Červený pruh symbolizuje statečnost, sílu, hodnotu a odolnost, bílý mír a poctivost a modrý ostražitost, pravdu, loajalitu, vytrvalost a spravedlnost.
Zdroj: novinky.cz, ctk.cz, ceskatelevize.cz, forum24.cz, echo24.cz
