Co s vysloužilými žárovkami, zářivkami a jiným elektroodpadem?

Běžně jsme si zvykli na to, že selektujeme odpad papírový, skleněný, plastový, ale i textilní. Že kovy patří do sběrných surovin a ještě za ně utržíme, ale co elektroodpad? Elektroodpad v každém případě určitě nepatří do směsného odpadu. A například zářivky (ať už tradiční a nebo úsporné) patří dokonce do odpadu nebezpečného, jelikož obsahují rtuť. Ale nebezpečných látek obsahuje elektroodpad mnohem více, stejně však jako cenných surovin.

Správné zacházení s elektroodpadem je nezbytnou součástí třídění odpadu. Co tedy se žárovkami, zářivky nebo třeba moderními LED zdroji světla, ale i svítidly a jiným elektroodpadem? Do běžného komunálního odpadu můžeme vhodit tradiční žárovky s wolframovým vláknem, žárovky reflektorové a halogenové, ostatní už však ne. Úspornější zdroje světla než tradiční žárovky udrží v našich peněženkách mnoho peněz, ale když dosvítí, máme problém. Nepatří do běžného koše, ani do tříděného skla. Důvodem je právě rtuť, kterou zářivky (trubicové i kompaktní úsporné) v malém množství obsahují. A rtuť velice škodí i v malém množství, neměla by se proto dostat na skládku, ale ani do spalovny. Tento nebezpečný odpad je třeba odvézt do sběrného dvora, stejně jako elektrické spotřebiče a elektroniku.

Třídění odpadů tedy začíná již u obcí, které se snaží motivovat občany a podnikatelské subjekty. Netříděný odpad totiž obce musí předat specializované firmě, která si nechá za jeho likvidaci dobře zaplatit. V opačném případě ale obce ušetří. A právě zpětný odběr vysloužilých elektrozařízení a jejich následná recyklace se vyplatí rovnou dvakrát. Umožní opět využít cenné materiály a zároveň šetří přírodní zdroje. Ale ne ve všech případech.

Odpad ze speciálních kontejnerů tedy končí v továrnách, ve kterých jej dovedou zpracovat. Elektroodpad může být zajímavým zdrojem druhotných surovin, načež má pozitivní ekonomickou hodnotu. Tedy pokud výnos z prodeje vyseparovaných surovin pokryje, nebo dokonce převýší náklady na sběr, svoz a ekologické zpracování elektroodpadu. A to platí pro malé i velké domácí spotřebiče, mobilní telefony, počítače, ale i další zařízení z oblasti IT a telekomunikací. Tento odpad totiž navíc obsahuje i drahé kovy (např. zlato, stříbro a platinu).

O systém takzvaného zpětného odběru elektrozařízení se starají takzvané kolektivní systémy. Vlastně jde o soukromé firmy, které si mohou založit výrobci a dovozci elektrických nebo elektronických zařízení (např. právě osvětlovacích zařízení). Tyto firmy pak za výrobce plní jejich povinnosti týkající se zpětného odběru a recyklace elektrozařízení. Proto například malé boxy na zářivky a úsporné žárovky najdete často již i v obchodech. Nemusíte tedy vyloženě až do sběrného dvora.

Ovšem právě zářivky a jiné světelné zdroje patří mezi elektrozařízení s takzvaně negativní ekonomickou hodnotou. Žádné zajímavé materiály neobsahují a náklady na jejich sběr a recyklaci jsou poměrně vysoké. Většina kolektivních systémů o ně proto bohužel nejeví zájem. Na druhou stranu však poznáme právě podle míry sběru zářivek skutečně odpovědný a kvalitní kolektivní systém.

Poznáte to i v případě, že byste se pokusili takový odpad odvézt do sběru. Nejenže nedostanete nic, ale naopak po vás bude vyžadován poplatek. Ale právě dobrý kolektivní systém zajistí svoz a recyklaci tohoto odpadu zdarma. A my jsme zároveň udělali maximum pro životní prostředí. Pozor však – vysloužilé zářivky a úsporky nesmíme při ukládání do odpadu rozbít.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com