zobrazit 17 fotek
Pokud bychom při zateplení obálky domu chtěli dosáhnout nízkoenergetického nebo pasivního standardu, nevyhneme se tepelné izolaci často silné až přes 30 centimetrů. Stejně vysoké nároky budou kladené na zateplení střechy, šikmé i ploché. Pokud ale chceme alespoň splnit podmínky programu Zelená úsporám, vystačíme si s běžnou tloušťkou zateplení, kterou však musí navrhnout projektant.
Proč zateplovat?
Zásadním důvodem, proč zateplovat, je úspora energií. Zateplujeme-li starší objekt, ve většině případů pouze uspoříme, ale na nízkoenergetický standard zřejmě nedosáhneme. Pokud však zateplujeme novostavbu, lze předpokládat, že chceme dosáhnout alespoň nízkoenergického standardu, nebo dokonce chceme dům pasivní, jinak by bylo její zateplení zbytečné. Myslet si však, že nízkoenergetického standardu dosáhneme pouhým zateplením stěn a střechy, by byl opět omyl. Stavba nízkoenergetického či pasivního domu zahrnuje celou řadu nezbytných kroků, které jsou účinné teprve svou kombinací a vyvážením. Například bez kvalitně osazených a dotěsněných oken je izolace obvodového pláště a střechy poškozena. Zároveň je nutné utěsnit všechny spáry, a to speciální páskou i spáry mezi jednotlivými OSB deskami a podobně.
Platí, že kvalitně provedený zateplovací systém nám sníží náklady na vytápění až o 50%. Přitom zvýšíme vnitřní povrchovou teplotu konstrukce a zbavíme se potíží s plísněmi. Dokonce i trvanlivost omítky pak bude delší.
Ilustrační foto (www.shutterstock.com), bydlení pod izolovanou střechou
Ilustrační foto (ČESKÉSTAVBY.cz), původní a zateplená fasáda
Tloušťka tepelné izolace
Tloušťku tepelné izolace volíme podle součinitele prostupu tepla konstrukcí domu. Záleží na druhu a tloušťce zdiva či jiného materiálu (např. sendvičových konstrukcí). Norma nám říká, že bychom měli u rekonstrukcí domů i novostaveb dodržet minimální hodnoty prostupu tepla konstrukcí. Konkrétní zdivo je tedy vždy doplněno konkrétní tloušťkou konkrétního typu izolace.
Vnější a vnitřní zateplení
Obálku domu nejčastěji zateplujeme z vnější strany, u některých památkově chráněných objektů či staveb staré zástavby s členitou fasádou se štukovou výzdobou však vnější zateplení není možné. Potom musíme dům zateplit z vnitřní strany, a to i za cenu určité ztráty vnitřního prostoru. Výsledný efekt ale nebude příliš výrazný. Využít však můžeme výhod vnitřního zateplení u staveb určených pouze k dočasné rekreaci (chat, chalup, sezónních rekreačních zařízení). Místnosti se nám tak rychleji ohřejí (teplo není akumulované zdivem) a rychleji i vychladnou.
Můžeme-li svůj dům zateplit z vnější strany, máme vyhráno. Rozhodovat se už budeme pouze o tom, jakého energetického standardu chceme dosáhnout.
Existují dva způsoby vnějšího zateplení budov, kontaktní (aplikujeme přímo na zdivo) a nekontaktní (bezkontaktní, provětrávaný) zateplovací systém. K nekontaktnímu zateplení se přikláníme v případě, že je uvnitř objektu větší vlhkost. S tou nám pomůže právě provětrávaná dutina tohoto systému zateplení, která vlhkost odvede mimo konstrukci domu. Zbavíme se tak kondenzace vlhkosti ve zdivu.
Plášť provětrávaného zateplení je konstruován z nosného roštu předsazeného před konstrukcí, na který připevňujeme pohledové desky. Přitom nám vznikne provětrávaná mezera o tloušťce alespoň 25 mm. Je už na nás, zda omítneme pohledové desky, nebo použijeme jiný materiál (dřevo, keramika, lícové zdivo, plast, dřevoplast a jiné materiály). Nejnáročnějším a zároveň i nejdražším řešením je lícové zdivo, které kotvíme přímo do zdiva obvodového. Provětrávané zateplení je ale dražší vždy a vždy je také náročnější provedení jeho konstrukce. Obzvlášť jsou obtížné technické detaily takové konstrukce.
Ilustrační foto (ČESKÉSTAVBY.cz), kontaktní izolace s fasádou
Kontaktní zateplení je na provádění naopak mnohem jednodušší a je i levnější. Přitom zachováme tvarovou linii (architekturu) stavby. Tepelnou izolaci aplikujeme přímo na předem připravený povrch obvodového zdiva. První vrstvu izolace lepíme i kotvíme a pokud potřebujeme ještě vrstvu druhou, pouze ji lepíme.
Povrchová úprava takto zatepleného objektu se následně provádí buď omítkou (ihned po aplikaci vyrovnávací vrstvy), nebo lepenými deskami. Vznikne nám poměrně nepropustná vrstva pro vodní páry a musíme tedy počítat s větší náchylností ke kondenzaci par v obvodovém zdivu. Pro vlhké objekty se proto kontaktní zateplení nehodí.
Pro zateplení obálky domu se běžně používá extrudovaný polystyren, extrudovaný pěnový polystyren, pěnový polyuretan (PUR), různé druhy minerálních vln a pěnové sklo. Známé a užívané jsou u nás i izolace z konopí, slámy, dřevitých vláken, lnu a celulózy. Obzvlášť u dřevostaveb a domů stavěných v nízkoenergetickém či dokonce pasivním standardu.
Nejčastěji však pro zateplení budov používáme izolace polystyrenové a z minerálních vln. Tepelné vlastnosti těchto materiálů jsou téměř stejné. Přesto jsou mezi nimi zásadní rozdíly. Polystyrenová izolace je oproti minerální levnější a je i lehčí. Polystyren je však nasákavý, proto na sokl domu aplikujeme polystyren extrudovaný.
Polystyren má též nízkou úroveň nehořlavosti a při poklepu nepříjemný dutý zvuk. Smiřme se ale s tím, že na fasádu domu běžně neklepeme. Tepelná izolace z minerálních vláken je dražší než polystyren, je nehořlavá a má dobré schopnosti tlumit hluk. Minerální vata je oproti polystyrenu také dostatečně paropropustná.
U zateplení střech se nejčastěji setkáme s izolacemi z minerálních vláken v kombinaci s parotěsnou zábranou, u plochých střech v kombinaci s hydroizolací asfaltovými pásy a dalšími materiály. Nezateplenou střechu poznáme v zimě i bez termokamery, sníh nám na ní rychle roztaje, zatímco na zateplené nikoli. Zmýlit nás však může nezateplená střecha bez vybudovaných podkrovních prostor, případně dokonce nad nevytápěnými hospodářskými prostorami (stodoly, stáje, ale i nevytápěná garáž, …).
U zateplované šikmé střechy se neobejdeme ani bez paropropustné fólie a odvětrávané mezery. Je důležité, aby byly dokonale utěsněné všechny spáry, jelikož škvíra byť jen 0,5 cm široká nám vytvoří ideální prostor pro kondenzaci vodních par, doprovázený vznikem nežádoucího tepelného mostu.
Ilustrační foto (ČESKÉSTAVBY.cz), minerální vata
Ilustrační foto (ČESKÉSTAVBY.cz), minerální vata
Výhody vnitřního zateplení:
Zateplené místnosti se zevnitř rychleji ohřejí (zdivo nám neakumuluje teplo)
Zvenčí nenarušíme plášť budovy
Nevýhody vnitřního zateplení:
Interiér rychleji vychladne (zde nám akumulace tepla zdivem chybí)
Zmenšíme prostor uvnitř domu
Nemůžeme celou stavbu zateplit důsledně a dokonale
Parozábrana je na vnitřním povrchu tepelné izolace (používá se ve vlhčích budovách)
Neochráníme zvenčí obvodové zdivo před klimatickými vlivy
Zateplený plášť je celistvý, hovoříme o „kožichu“ domu
Obvodové zdivo je zvenčí méně namáháno
Snížíme i výkyvy teplot
Díky tomu, že je masivní zdivo uvnitř izolačního systému, zajistíme potřebnou tepelnou setrvačnost vnitřního prostoru
Mnohem snáz vytvoříme fasádu domu (obzvlášť u zateplení kontaktního)
Nevýhody vnějšího zateplení:
Nehodí se pro mnohé historické a památkově chráněné objekty
Kontaktní zateplení zvyšuje kondenzaci vodních par ve zdivu
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Ilustrační foto (www.shutterstock.com)
Zateplení a program Zelená úsporám
Podle aktualizovaných pravidel programu Zelená úsporám může žadatel žádat o dotaci na dílčí krok zateplení. V následujícím roce by však měl, pokud bude chtít žádat o finance na další zateplení, zajisti zateplení komplexní, jinak další dotaci nedostane. Čili zateplíme-li první rok střechu, nebude další rok stačit pouhá výměna oken, nebo pouhé zateplení fasády bez výměny starých oken (což ani nemá logiku). A jak velkou dotaci můžeme na zateplení domu získat?
zobrazit 17 fotek
Pokud bychom při zateplení obálky domu chtěli dosáhnout nízkoenergetického nebo pasivního standardu, nevyhneme se tepelné izolaci často silné až přes 30 centimetrů. Stejně vysoké nároky budou kladené na zateplení střechy, šikmé i ploché. Pokud ale chceme alespoň splnit podmínky programu Zelená úsporám, vystačíme si s běžnou tloušťkou zateplení, kterou však musí navrhnout projektant.
, bydlení pod izolovanou střechou)
, původní a zateplená fasáda)
, minerální vata (izolace stropu))
, izolace kontaktní (polystyren))
, obklad odvětrávané izolace)
, kontaktní izolace s fasádou)
, izolace zakrytá vyrovnávací stěrkou)
, izolace kontaktní (polystyren))
, izolace kontaktní (polystyren))
, minerální vata)
, minerální vata)
, dokončené podkroví)
, minerální vata)
)
)
)
