Na světě existuje více jak 73 tisíc druhů stromů, z nichž asi devět tisíc nebylo ještě dostatečně prozkoumáno. Dřevo bylo, je a bude jedním z nejoblíbenějších materiálů, se kterým kdy lidé pracovali. Italský sochař a architekt Michelangelo Buonarotti kdysi výstižně řekl: „Ze dřeva nelze vyřezat nic, co v něm už dávno není.“
Ten dům se nachází v Mindu, malém městě, které bychom našli na okraji deštných pralesů ekvádorských And, v oblasti známé jako „Chocó Andino“. Celý region se vyznačuje silnými a vytrvalými dešti a přitom teplým počasím. Jinými slovy, prostě je zónou s velmi vysokou vlhkostí vzduchu. Jak si s tím ale může poradit dřevostavba?
Že je zeleň ve veřejném prostoru neřešitelný problém? Že lidé by ji chtěli, radnice měst by ji chtěli, všichni by strašně moc chtěli… ale není to možné, protože na ni není místo? Vídeň ukazuje, že místo výmluv se dají hledat i řešení. A projekt architektonického studia OpenFields velmi názorně ukazuje cestu všem, kteří se nebojí kreativních nápadů.
Architekt Pavol Šiška nazval tento svůj architektonický počin Dudodomom. Ukotvil malou rekreační dřevostavbu přímo v kmeni, na kmeni a k větvím starého dubu. Nejenže zde můžete spát, vařit a jíst, ale také se můžete osprchovat a dotýkat "živých" větví. Portfolio tohoto slovenského architekta je vůbec nestandardní, převažují totiž právě malé dřevěné stavby, takzvané tiny house, zasazené do srdce přírody. A pokaždé jinou "cévou".
Připomíná to výlet do minulosti, který znovu absolvovat nechceme. Suché venkovní záchody, ty dřevěné budky doplněné v názvu o předponu „kadi“, nás skutečně nelákají a přidržujeme se jich jen jako toho nejnutnějšího řešení. Badatelé z kanadské univerzity ale návratu latrín fandí. Vylepšili je novým objevem.
Severské země mají jeden velký problém, tedy vlastně 2. Zimu, respektive opravdové, dlouhé zimní období s nedostatkem denního světla. A navíc polární noc. Bojují proto o každý paprsek, ale také o teplo v interiérech. Právě na pozadí těchto faktů vznikla moderní dřevostavba z masivních kmenů, která nyní stojí obklopena zelení. Ale například koupelna a pokoj pro hosty byly situovány do černé kostky.
Dva kluci z Vysočiny, jeden společný sen založit firmu, která něco znamená. Za 20 let ustáli krize, postavili stovky domů a změnili tvář českých dřevostaveb. Jak se z punkových začátků stali lídry oboru? Příběh společnosti DOMY DNES stojí za to vyprávět.
Na Vysočině vzniká dřevostavba, která by ještě před pár lety působila jen jako odvážná vize: dětská skupina s kapacitou 24 dětí. Stavba nebyla původně v plánu ze dřeva, nakonec se to však ukázalo jako nejlepší možné řešení. Jaké to má důvody?
Chata u Máchova jezera, konkrétně v Doksech, se dokonce stala v roce 2015 vítězem prestižní Národní ceny za architekturu, což bylo tehdy překvapení. Nebývá totiž zvykem, že tuto cenu získá vlastně drobná stavba. Ovšem chata, kterou navrhli autoři Pavel Nasadil a Jan Horký ze studia FAM Architekti ve spolupráci s Ondřejem Freudlem, je opravdu unikát. Dovede se úplně otevřít, částečně otevřít a úplně zavřít. Vlastně jako skříň. Ve zcela zavřeném stavu z trochu větší dálky ani nepoznáte, kde by mohly být dveře a okna. Vidíte pouze opláštění vertikálními latěmi. Bydlet se v chatě přitom dá celoročně, přesně jak investor požadoval.
Když si Horace Burgess koupil v roce 1990 zalesněný pozemek na okraji Crossville v americkém státě Tennessee, začal stavět. Ale ne jenom tak obyčejný rodinný dům, ale dnes největší stromovou dřevostavbu světa. Stavěl sám, stavba mu trvala 11 let a zaplatil za ni celkem v přepočtu pouhých 230 tisíc korun (cca 12 tisíc amerických dolarů). Jak je možné, že dům byl tak levný? Kdo mu poradil, co stavět a z čeho? A dá se v ohromném treehouse dnes bydlet?
Každého zaujme něco jiného. Pro Američany je například podstatné, že v Seattle proběhla renovace domu, který kdysi navrhl slavný architekt. Nás oslovila úplná podružnost. To, jakým způsobem byla na zahradě onoho domu navržena kůlna na nářadí.
Prý je to dřevo naruby. Rozebrané na jednotlivé součástky a přeskládané tak, aby fungovalo „jinak“. Dosáhlo odlišných vlastností, včetně desetinásobku své pevnosti. Alespoň tak princip svého vynálezu podává společnost InventWood.
Že jsou televizní věže někdy zároveň rozhlednami, to se ví. Například asi nejikoničtější věž na Žižkově, po které již tradičně šplhají batolata výtvarníka Černého, je opravdu zároveň i rozhlednou. Stejně tak věž na Ještědu a Pradědu. Ovšem naše krajina je doslova protkána rozhlednami, které žádnou jinou funkci neměly a nemají. Rozhlížet se, vyšlápnout si po schodech na vyhlídku. Rozhledny jsou všude, na kdejakém vyšším kopci a nižší hoře. Již více jak před sto padesáti lety si u nás lidé oblíbili lezení do kopců, načež vylezli ještě výš – na rozhlednu. A rozhlédli se po krajině.
Reality show Norské domy snů si od svého vzniku v roce 2015 získala srdce diváků po celém světě, včetně Česka. Stejně jako Češi i Norové milují útulné chaty a horské domky, které nabízejí útočiště v přírodě před rušivými elementy měst. Charismatický designér a moderátor Halvor Bakke v pořadu ukazuje, jak lze i starší stavby proměnit v moderní, ale přitom tradiční domovy, které dokonale zapadají do okolní krajiny.
Milujete tu osvobozující vůni vzduchu v lese? Voní jehličím, pryskyřicí a možná trochu i deštěm z předcházející noci. Dřevo prostě vyrůstá ze země a poskytuje nám čerstvý vzduch, jak roste. Vyzařuje teplo a život, uklidňuje nás, líbí se nám jeho přirozený, rozmanitý a nikdy se neopakující vzhled. Ve firmě Karpen plus s.r.o. milujeme dřevo. Je to udržitelná, obnovitelná surovina, která se snadno těží s minimem energie, třeba oproti k těžbě vápence na výrobu cementu.
Dřevostavby v Česku zažívají boom – a právem. Jsou ekologické, rychlé na výstavbu a při správném návrhu i vysoce komfortní. Architekti i investoři dnes sahají po dřevě nejen z estetických nebo udržitelných důvodů, ale také kvůli prefabrikaci a efektivitě výroby i výstavby. Se vzrůstajícím důrazem na kvalitu ale často zůstává pozornost jen u „velkých položek“: konstrukčního dřeva, tepelných izolací, fasádních systémů, oken nebo střešní krytiny. Důležité jsou však i menší položky a jejich kvalita.
V KASPER CZ víme, že kvalitní dřevěná konstrukce začíná u výběru správného materiálu. Právě proto klademe velký důraz na to, aby každé dřevo, které projde našima rukama, splňovalo nejvyšší standardy pevnosti, odolnosti i vzhledu. Už tři desetiletí se zaměřujeme na to, jak dřevostavby, krovy a vazníky uzpůsobit náročným požadavkům českého stavebnictví – a přitom maximálně využít přírodní potenciál dřeva.
Dřevěné nosné konstrukce mají v české stavební tradici pevné místo – a u nás v KASPER CZ na tuto tradici navazujeme s respektem i technologickým náskokem. Již přes 30 let navrhujeme a vyrábíme konstrukce, které tvoří pevný základ střech pro rodinné domy, veřejné budovy, haly i netradiční projekty. Dřevo vnímáme nejen jako stavební materiál, ale jako cestu k funkční, krásné a udržitelné stavbě.
Firma Karpen plus, s.r.o., dlouholetý výrobce vazníků a dřevěných konstrukcí, se rozhodla rozšířit svoje možnosti obrábění masivního dřeva a lepených hranolů. V současné době využívá CNC pilu a velkoformátové CNC obráběcí centrum, které je schopno přesně ofrézovat velké konstrukční celky až do rozměrů 6000 x 1600 mm. Efektivní výroba složitých geometrických tvarů zejména na zakončení lepených hranolů však dosud nebyla k dispozici.
„To nebude fungovat!“ je věta, kterou majitelé pozemku ve Vraném asi slyšeli často. Protože projektové splynutí stylem venkovského domu v rámci maloměsta, stavby, která se směrem do ulice tváří civilně a přitom ji z druhé strany pohlcuje džungle divoké zahrady, zrovna hladce nepůsobí. Přesto si s pomocí architektů z ateliéru mimosa, dokázali prosadit svou.
