Když si Horace Burgess koupil v roce 1990 zalesněný pozemek na okraji Crossville v americkém státě Tennessee, začal stavět. Ale ne jenom tak obyčejný rodinný dům, ale dnes největší stromovou dřevostavbu světa. Stavěl sám, stavba mu trvala 11 let a zaplatil za ni celkem v přepočtu pouhých 230 tisíc korun (cca 12 tisíc amerických dolarů). Jak je možné, že dům byl tak levný? Kdo mu poradil, co stavět a z čeho? A dá se v ohromném treehouse dnes bydlet?
Největší stromová dřevostavba světa má 10 poschodí a na vrcholu věžičku, respektive zvonici. Dřevo na stavbu pan Burgess sbíral, kde se dalo. A pokud možno je získával zdarma. Co ho k takové stavbě přivedlo? Zaujal ho obrovský strom, který rostl nedaleko prašné cesty. Po třech letech ale stále nevěděl jak, co a z čeho vlastně bude stavět. Kdo mu poradil? Britskému listu Daily Mail se svěřil: „Obrátil jsem se proto k Bohu a ten mi řekl, že pokud budu stavět dům pouze ze dřeva, nikdy mi materiál nedojde. Bylo to jako zjevení. Viděl jsem i jak by dům měl vypadat."
Povzbuzený Horace Burgess se dal v podstatě okamžitě do práce. Bez nákresů, plánů, pouze se svou vírou ve správnou věc, do které se pouští. Něco na způsob biblické potopy, kdy Noe stavěl archu ze dřeva. Nakonec si Horace Burgess svůj sen splnil, postavil největší stromový dům na světě. Ale s materiálem, který nikdy nedojde, to pravda úplně nebyla. Ke stavbě totiž potřeboval cca 268 tisíc hřebíků, které si samozřejmě musel koupit. Všechno se zadarmo sehnat nedá.
Nové bydlení sice nyní vypadá na první pohled, jako by je stavěla banda amatérů bez vkusu, ale Burgess si byl jist, že se v domě bude dobře žít. Největší stromovou dřevostavbu světa podpírá šest stromů, jejichž větve se domem proplétají. Respektive byl dům postaven okolo kmenů a větví zmíněných šesti stromů.
Uvnitř domu najdete točité schodiště, kapli, zvonici, basketbalové hřiště a mnoho pokojů, chodeb, balkonů, lodžií a teras. Stavba měří na výšku 30 metrů a její celková obytná plocha činí 930 metrů čtverečních. Celý dům byl postaven bez jakýchkoli plánů, natož odborného projektu. A samotný tvar domu je nakonec záhadou i pro majitele. Ten se nadále věnuje své skutečné profesi, totiž zahradní architektuře a krajinářství. Do jaké míry se jeho profese propsala do stavby stromového domu, to posuďte sami.
Dřevo, které už nikdo nepotřebuje, a které nebude nikomu chybět, hledal Burgess po různých starých garážích, stodolách, skladovacích halách a skládkách. Některé i kupoval, ale většinou jenom za drobné. Stalo se však, že když dům dostavěl, zpráva o zajímavé stavbě se rychle rozšířila. Dodnes k ní proto směřuje spousta nadšenců, zájemců a turistů, přičemž nejvíce si tuto prapodivnost užívají děti. Touha po klidném obydlí je ta tam. Ovšem dnes již téměř šedesátiletý Horace Burgess je prý neuvěřitelně tolerantní, ale ne natolik, aby nával turistů snesl. Proto již ve svém slavném domě nebydlí a stavba se navíc stala terčem různých útoků. Na stěnách se objevily graffiti, některé podlahy byly vytrhané, nábytek vyhozený z balkonů na zahradu.
Dům je dnes sice nadále přístupný veřejnosti, ale je nepřetržitě sledován kamerovým systémem. A aby toho nebylo málo, Burgess má v plánu dokončení svého druhého stromového domu. „Nedej Bože, aby mu do jeho plánů promluvil třeba tajfun…“
Zdroj: autorský text - Petr Pojar, ČESKÉSTAVBY.cz, idnes.cz, Daily Mail