Architekt Lukáš Janout navrhl dům pro svého bratra Pavla, který je zároveň investorem a projektantem. Nejenže se znají od útlého věku a vyrůstali vedle sebe, ale také spolu profesně dlouhodobě spolupracují. A jak řekl Lukáš: „Když navrhujete dům pro někoho, koho znáte celý život, vidíte mnohem jasněji, co je pro něho opravdu důležité. Nemuseli jsme si vysvětlovat základní principy, spíš jsme řešili důsledky jednotlivých rozhodnutí.“
Batmaní dům. Nic velkého, ale stačí
Domu, který bratři společně postavili, se začalo v obci přezdívat Batmaní dům. Logicky hlavně kvůli černé fasádě. Na pozemku, který dříve patřil jejich babičce, vznikla stavba spojující osobní příběh, racionální architekturu, úsporný provoz a vědomý minimalismus. Pozemek oba důvěrně znali, mají ho spojený hlavně s letními vzpomínkami z dětství. Zastavěná plocha domu činí 120 m2, obytná plocha přízemí 77 m2. To stačí. O to víc, že celková užitná plocha činí včetně podkroví 192 m2. Každý metr čtvereční byl zvažován z hlediska investice, provozu i každodenního fungování rodiny.
Vyšli z definice maximální zastavěné plochy
V postaveném přízemním domě bylo záměrem, aby se život rodiny odehrával v jedné úrovni, zatímco podkroví bylo určené jako doplňkový, nepobytový prostor. A proč tak malá zastavěná plocha a obytná plocha přízemí? “Brácha od začátku jasně definoval maximální zastavěnou plochu s tím, že cokoli navíc by šlo z mé kapsy. Díky zkušenostem z realizací víme, kolik stojí každý metr čtvereční stavby, a právě proto byla velikost domu stanovena jako hlavní limit celého návrhu,” vysvětlil Lukáš Janout.
Rychlejší, konstruktivnější a upřímnější dialog
Na otázku, co se stane, když se potkají dva odborníci, kteří si zároveň vidí do hlavy, Lukáš Janout odpověděl: „Vznikne dialog, který je rychlejší, konstruktivnější a upřímnější, než je u projektů obdobného měřítka obvyklé. Díky dlouhodobé spolupráci na jiných projektech obě strany poměrně přesně vědí, co mohou jeden od druhého očekávat. Už dříve jsme navíc podobnou zkušenost zažili při kompletní rekonstrukci našeho bytu. Při běžné spolupráci řešíme s Pavlem především technické otázky a jejich realizaci. V okamžiku, kdy je jeden z nás zároveň investorem, vstupuje do celého procesu silný osobní rozměr, který u běžného klienta nezažijeme. Zároveň přebíráme plnou zodpovědnost za všechna rozhodnutí. U klienta se snáze smíříme s tím, že si trvá na svém názoru – u rodinných projektů to vnímáme mnohem osobněji.“
Přirozený rytmus bydlení
Tvarově jednoduchý pasivní dům s kvalitní obálkou, řízeným větráním s rekuperací, tepelným čerpadlem země/voda a černou fasádou z opalovaného dřeva je spíše spoluprací dvou odborníků, kteří si rozumějí až příliš dobře, než výtvorem architekta pro jeho klienta. Jednoduchý obdélníkový tvar domu se sedlovou střechou navazuje na venkovská stavení nacházející se v blízkosti nové budovy. Dům byl projektován v roce 2022 a dokončen v roce 2025.
Centrem domu je hlavní obytný prostor s kuchyní, jídelnou a obývacím pokojem, který je otevřený do krovu s přiznanými dřevěnými stropnicemi. Hlavní pobytový prostor je tak řešen dnes již standardně, ovšem s loftovým prvkem. Žádaná jsou také velkoformátová prosklení, která i v tomto domě propojují interiér se zahradou. Podporují tak přirozený rytmus bydlení. Ve druhém podlaží se nachází dvě nepobytové zóny, z nichž je umožněn přímý pohled do hlavního obytného prostoru domu. V přízemí domu je situována také ložnice se soukromou koupelnou a dva totožné dětské pokoje. Minimalistický interiér pracuje s hřejivými materiály, nábytkem navrženým na míru a technickými řešeními, která mají sloužit. V žádném případě nesmí dominovat.
Konstrukční řešení
Obvodové zdivo z tvárnic Ytong bylo kombinováno s vápenopískovými cihlami Silka na vnitřních příčkách. Lehká hliníková střešní krytina Satjam Rapid Deluxe nabídla nízkou hmotnost a dlouhou životnost. Krytina svým vzhledem připomíná falcovaný plech a podtrhuje čisté tvarosloví stavby. Doplněna přitom byla o foukanou celulózovou izolaci Climatizer Plus. Zvolená střešní konstrukce umožnila pracovat s dřevěnými stropnicemi namísto ocelových. Stropnice tedy tvoří přiznaný strop a krov otevřené galerie ve druhém podlaží domu.
Povrch střešní krytiny AluMat zajišťuje vysokou odolnost bez potřeby údržby, mikroprofilace L3 omezuje odrazy světla a pomáhá skrýt drobné nerovnosti podkladu. Zvolen byl také skrytý okapový systém Satjam Niagara. Proč ale černá fasáda z opalovaných prken sibiřského modřínu, která byla dokonce zpracovaná tradiční japonskou technikou? Podle architekta určitě nejde jen o vizuální gesto, nýbrž funkční řešení s vysokou životností. Černá fasáda vlastně předurčila minimalistický vzhled stavby i její venkovskou přezdívku Batmaní dům. Spolu se střešní krytinou, samozřejmě.
Vnitřní vybavení
Interiérové podlahy značky Moland mají hřejivý tón a předurčují atmosféru. Ve všech částech objektu bylo také použité minimalistické osvětlení značky Profilighting. Hlavnímu obytnému prostoru dominuje kvalitní kuchyně značky Soukup se samostatným ostrovem. Ta navazuje na jídelní kout a obytnou část. Dům nabízí I několik hodně zajímavých praktických řešení, například WC s odsáváním zápachu přímo z mísy či splachování dešťovou vodou.
Specifická rozhodnutí
Na otázku, zda je v domě nějaké rozhodnutí, které byste u jiného klienta obhajoval jinak – nebo byste ho vůbec neudělal, Lukáš Janout odpověděl: „Ano, několik takových. Například dveře se skrytou zárubní, jejichž povrch je přetřen interiérovou malířskou barvou, nebo minimalistické zábradlí na schodišti a galerii. Po dobu, kdy jsou děti malé, je doplněno o pletenou ochrannou síť, kterou lze později jednoduše odstranit.“
Co je typické pro pasivní standard
A co je pro Lukáše Janouta zásadní z hlediska pasivní výstavby s nízkou energetickou náročností? „Základem je kvalitní obálka domu, dobrá okna, řízené větrání s rekuperací a jednoduchý, spolehlivý systém vytápění. Střecha je zateplena foukanou celulózovou izolací, která omezuje přehřívání podkroví. Bezrámová okna jsou stíněna screenovými roletami a splachování je řešeno dešťovou vodou. Technologie by měly sloužit uživatelům a zvyšovat komfort bydlení. Není to ale až tak jednoduché, co je pro jednoho výhodou, může být pro druhého omezením,“ uvedl architekt.
Batmaní dům pro bratra - souhrn:
- Ateliér: luni ateliér
- Autor: Lukáš Janout
- Zastavěná plocha: 120 m2
- Obytná plocha: 77 m2
- Užitná plocha: 192 m2
- Konstrukce: Ytong, Silka, Climatizer Plus
- Střešní krytina: Satjam Rapid Deluxe, Alumat
- Interiér: Moland, Soukup, Profilighting, Casalgrande Metropolis, Tres, prvky navržené a vyrobené na míru
Zdroj: luni ateliér, Lukáš Janout, Lenka Sršňová
Foto: Petr Polák
Ikonické stavby české architektury 20. století. Znáte je všechny?


