TikTok. To nejsou citoslovce zvuků pokažených hodin, ale jak sami dobře víte, název populární sociální sítě, která se v posledních letech stala doslova studnicí nejrůznějších zahradnických rad a vychytávek. Některé slibují rychlejší růst rostlin, jiné snadnou likvidaci škůdců nebo výrobu domácích hnojiv z běžných kuchyňských surovin. Opravdu všechny fungují?
Za slabým tahem bývá zanesený nebo poškozený průduch, nedostatek vzduchu v utěsněném domě, podtlak od digestoře, teplé počasí nebo komín, který neodpovídá spotřebiči. Poradíme, jak problém poznat a změřit, co zvládnete sami a proč má komínový ventilátor přijít na řadu až jako poslední krok.
Hromádky hlíny v trávníku nemusí znamenat pohromu, záleží hlavně na tom, kdo je vyhrabal. Tvar kopečku, místo, kde začíná chodba, a jednoduchá zkouška s lopatkou prozradí, jestli hrabe užitečný krtek, nebo hryzec či hraboš polní, kteří ohlodávají kořeny a okusují porost.
Cibulky tulipánů nemusejí do záhonu hned v září, ale ani v říjnu. Britská Královská zahradnická společnost je radí sázet až v listopadu, u záhonů dokonce po prvních mrazících, aby se snížilo riziko plísně tulipánové. V Česku podle dat ČHMÚ poprvé zamrzne v průměru mezi 15. a 22. říjnem, začátek listopadu je tedy pro tulipány ten pravý čas – narcisy a krokusy ale měly jít do země dřív.
Shrabané listí, posekanou trávu ani čerstvé větve soused na zahradě spálit nesmí, a to od 1. března 2025 bez ohledu na to, co dřív dovolovala obecní vyhláška. Legální zůstal jen oheň ze suchého a čistého dřeva, třeba na opékání, a i proti němu se můžete bránit, když vám kouř podstatně omezuje užívání domu a zahrady.
Šikovní zahradníci se snaží neustrnout ve vývoji a nejrůznější tipy hledají, kde se dá. Ne každý nový nápad musí pocházet z babiččina receptáře anebo od sousedů za plotem. Zdrojem inspirace se pochopitelně může stát i nějaký zajímavý postřeh ze světa sociálních sítí nebo stránek pro milovníky záhonků. Jen prosím pozor, na internetu se dá narazit na ledacos.
Kořeny Dušiček sahají mnohem hlouběji do minulosti, než by se mohlo zdát, a jejich cesta k nám vedla přes několik staletí i zemí. Víte, ze kterého pohanského svátku vycházejí, kde se zrodila křesťanská Památka zesnulých nebo jak se Dušičky dříve slavily na moravském venkově? A poradili byste si výzdobou hrobů? Prověřte své znalosti v našem kvízu.
Bílé kmeny ovocných stromů vídáme v zahradách po generace, přesto kolem nich panuje řada omylů. Nejde o pouhý estetický rituál ani o zahradnický přežitek našich babiček. Nátěr vápenným mlékem nebo postavení stínicích desek představuje fyzikální štít, který dokonce dokáže zachránit zdraví a životy mladých i starších výsadeb ovocných dřevin. Pochopení toho, jak zimní počasí na dřeviny skutečně působí, vám pomůže ochránit úrodu dříve, než uhodí první lednové mrazy.
Listopad je poslední měsíc, kdy se dá zahrada připravit na zimu. Sklízí se zbytek jablek a zeleniny, do země jdou cibuloviny a dřeviny, ze země ven hlízy, trávník dostává poslední sekání a hnojení a citlivé rostliny přikrývku. Co všechno stihnout, než přijde první pořádný mráz?
Ježek si na zimu hledá suché a klidné místo, a když ho na uklizené zahradě nenajde, zaleze kamkoli, kde ho v mrazu snadno něco vyruší – a každé probuzení ho stojí zásoby, které si dělal celý podzim. Pomůže dřevěná bedýnka se správně řešeným vchodem nebo obyčejná hromada větví a listí, ale také to, když vynecháte nebo upravíte pár podzimních prací, které mnoho lidí dělá jen ze zvyku.
Kulaté dušičkové chryzantémy nemusejí po svátcích na kompost. Česká zemědělská univerzita ověřila na pokusných záhonech, že některé odrůdy typu multiflora venku přezimují a dají se pěstovat jako krátkověké trvalky. Jestli to zvládne i ta vaše, záleží na odrůdě, na době výsadby a hlavně na tom, aby kořeny nezůstaly přes zimu jenom v malém květináči venku na mrazu.
Koupit pozemek, postavit dům, natáhnout pletivo a podél něj narazit špalír zeravů západních. Český národní sen o okamžitém soukromí proměnil satelity i venkov v přehlídku sterilních zelených zdí, které spíš než rozkvetlý ráj připomínají urnový háj. Než ale vyrazíte do hobbymarketu pro další paletu těchto jehličnatých vojáků, měli byste vědět jedno: na svůj pozemek si právě dobrovolně instalujete ekologickou poušť, chronického žíznivce a časovanou finanční bombu, která vám dřív nebo později zrezaví před očima.
Oranžová slunéčka na okenních rámech a velké hnědé ploštice na záclonách bývají dva nepůvodní druhy, slunéčko východní a vroubenka americká, které si v domech hledají suché místo na zimu. Lidem ani stavbách neškodí a v bytech se nemnoží, takže stačí vědět, jak je poznat, proč je konec října nejlepší chvíle k jejich vysátí vysavačem a co udělat, aby se za rok nevrátily.
Pravidelně udržovaný, nízko střižený smaragdový koberec bez jediného lístku jetele či pampelišky po celá desetiletí definoval prestiž rodinného domu a pracovitost jeho majitele. Tento symbol zahradnického triumfu nad divokou přírodou se však v posledních letech proměnil v terč ostré kritiky odborníků na biodiverzitu a vodní hospodářství. Monokulturní trávník vyžaduje gigantické objemy zálivkové vody, syntetická hnojiva a soustavný hluk motorových sekaček, přičemž přírodě nenabízí vůbec nic. Do popředí se dere fenomén zvaný rewilding neboli řízené zdivočení, který vrací zahradám jejich přirozenou rozmanitost, šetří tisíce korun ročně a ukazuje, že skutečná krása spočívá v druhovém bohatství, nikoli v dokonalém pažitu sterilního vzhledu a vysokých nároků na údržbu.
Na přelomu října a listopadu jako by se svět na okamžik zastavil v meziprostoru. Zatímco v českých luzích a hájích zapalujeme tiché svíčky na zamlžených hřbitovech, anglosaský svět obléká strašidelné masky a v Latinské Americe se tančí s malovanými lebkami. Ačkoliv se může zdát, že komerční Halloween a tiché křesťanské Dušičky nemají nic společného, vyrůstají ze stejného prastarého kořene. Všichni totiž děláme totéž, co naši předkové před tisíci lety: snažíme se vyrovnat s přicházející tmou, zimou a především se smrtí.
Podzimní víkendy v českých vesnicích a zahrádkářských koloniích jsou dlouhá léta provázeny stále stejným rituálem. Vzduch plní hluk motorových fukarů na listí, k nebi stoupá štiplavý dým ze zapálených hromad organického odpadu a záhony se mění ve zryté, dohola ostříhané plochy připomínající vojenské cvičiště. Generacemi předávaná tradice velí uklidit zahradu do posledního spadlého lístku, sesekat suchá stébla trvalek a vyrýt půdu do hlubokých brázd. Moderní půdní biologie a agroekologie však hovoří jasně: tato posedlost sterilním pořádkem je to nejhorší, co můžete své půdě i živočichům před příchodem zimy udělat. Odhození hrábí, vypnutí fukarů a vědomá podzimní nečinnost nejsou bezohledným přístupem, nýbrž vrcholnou zahradnickou moudrostí a ušlechtilou leností, která chrání půdní život, dramaticky zvyšuje úrodnost půdy pro příští rok a zvyšuje biodiverzitu v lokalitě.
Chcete zateplit svůj dům, snížit náklady na vytápění a zároveň mu dopřát moderní vzhled? Nemusíte hned hledat realizační firmu a platit vysoké částky za práci. Pokud jste alespoň trochu zruční a máte chuť pustit se do vlastního projektu, můžete díky realizaci svépomocí ušetřit i statisíce korun. A nemusíte na to být sami.
Představa čerstvě utržené snítky bazalky na těstoviny, voňavého tymiánu k pečené zelenině nebo hrsti máty do džbánku se studenou vodou láká nejednoho milovníka dobrého jídla i pití. Založit si vlastní bylinkový koutek na okenním parapetu, balkoně či záhonu je snadné, radost z čerstvé zeleně však nezřídka po několika týdnech vystřídá bezradnost. Lístky začnou blednout, žloutnout, stonky dřevnatí a rostliny ztrácejí své pověstné aroma. Tajemství celosezónního úspěchu přitom nespočívá ve složité alchymii, ale v respektování několika základních zákonitostí, na které tyto aromatické rostliny spoléhají.
Hrozí zákaz plynových kotlů? Co udělají s cenou plynu emisní povolenky? A kdy dává nový kondenzační kotel větší smysl než tepelné čerpadlo? Bohdan Růžička, který se profesně věnuje plynovým kotlům i tepelným čerpadlům, v podcastu ČESKÉSTAVBY.cz prošel tři modelové situace a poradil, na co si dát při výměně kotle pozor.
Chryzantémy mají v evropském i celosvětovém květinářském obchodu výjimečné postavení a jejich tradice sahá od posvátných asijských zahrad až po naše dušičkové zvyky. Důvod, proč jsme jim tak bezvýhradně propadli, tkví v jejich neuvěřitelné vytrvalosti, odolnosti vůči sychravému počasí a schopnosti rozzářit zahradu v době, kdy většina ostatních rostlin rezignuje. Skutečným klenotem moderní scény se pak stávají pomponkovité chryzantémy. Jejich dokonale kulatá, hustě vrstvená květenství připomínají roztomilé bambulky a vnášejí do podzimního aranžování svěží hravost i novou estetiku, které propadnete na první pohled.
