Extrémní klimatické vlivy, jak se chovat a kam si zavolat o pomoc

Mezi extrémní klimatické jevy patří silné bouřky s velkými přívalovými srážkami a kroupami, silný vítr a tornádo, ale i extrémní vedro a sucho a naopak silný mráz a námrazové jevy, stejně jako sněhová kalamita. Erupce sopky či zemětřesení a s tím spojené vlny tsunami nepatří mezi jevy klimatické, nýbrž seismické a geologické vulkanické, navíc se v našich podmínkách projevují občasně jen mírná zemětřesení, která nezpůsobují značné škody.

Pokud bychom měli navrhnout pořadí nebezpečnosti extrémních klimatických jevů pro lidské zdraví a životy, zvítězí extrémní vedro. Na jeho následky totiž ročně zemře nejvíce lidí. Například v USA zabijí vedra každý rok více lidí než ostatní přírodní katastrofy dohromady. Koukám na zpravodajské informace a v koutku oka se mi mihne drobná zprávička. V sobotu (pozítří) se u nás mají teploty vyšplhat na 37 stupňů Celsia, Itálii mají sežehnout padesátky. Tak pozor! Zalézt do chládku a nevylézat!

Nejvyšší teploty jsou za veder obvykle měřené okolo 15. hodiny odpoledne. A dosud nejvyšší teplota byla u nás dle ČHMÚ naměřena 20. 8. 2012 v Dobřichovicích ve Středočeském kraji: 40,4 °C. S dlouho trvajícími vysokými teplotami a zároveň nedostatkem srážek se pak pojí i sucho, které kromě jiného zvyšuje rizika požárů. 

Naštěstí nežijeme v tropech, kde vedra doprovází i vysoká vlhkost vzduchu, což způsobuje pro lidský organismu ještě větší zátěž než jen samotné horko. Přesto je ale zátěž za současných veder opravdu vysoká. Jak se chránit?

Pokud možno nevyvíjet žádnou větší fyzickou aktivitu, natož na přímém slunci, necestovat, zůstat někde v chládku, ochlazovat se a hodně pít, klidně i 3 a více litrů neslazené vody. Obzvláště pak v poledne a v odpoledních hodinách. Důležité venkovní aktivity je dobré rozložit na ráno a dopoledne a pak na podvečer a večer. Na slunci je třeba používat opalovací krémy s vysokým UV filtrem, sluneční brýle a ochranu hlavy lehkou pokrývkou. Slaměné klobouky by měly být vyprodány. Klimatizaci nenastavujeme na příliš nízké teploty, vysoký rozdíl teplot způsobuje zdravotní potíže. Stejně tak neskáčeme rozehřátí do studené vody, pomalu se ochlazujeme. Mohly by nastat svalové křeče i srdeční kolaps. V automobilech, na venkovních okenních parapetech, terasách a jiných místech nenecháváme hořlavé a výbušné předměty, především zapalovače a spreje. A jelikož hrozí i nebezpečí požárů (ČHMÚ vydává výstrahy), vyvarujte se rozdělávání ohně kdekoli v přírodě, DOKONCE I DOMA NA ZAHRÁDCE. Na lukách, podél polí a v lesích je nebezpečné i kouření a odhazování nedopalků. Některé činnosti související s manipulací s ohněm mohou být dokonce v době zvýšeného nebezpečí vzniku požáru zakázány (vyhlašuje krajský hejtman).

Nejčastějšími onemocněními jsou za veder úpal a úžeh, tedy přehřátí organismu. A to hrozí lidem i zvířatům. Ke svým domácím mazlíčkům se proto za veder chováme stejně jako sami k sobě. Úpal je selháním termoregulace organismu, jehož příznaky jsou vysoká horečka (u lidí až 40 °C), červená a suchá pokožka a poruchy vědomí. Bez prodlení je nutné přivolat k postiženému záchrannou lékařskou službu. Voláme na tísňovou linku, tedy číslo 155. Oproti úpalu je úžeh následkem působení slunečních paprsků na mozek a jeho obaly. Často se vyskytuje spolu s popáleninami od sluníčka. Příznaky jsou zvýšená teplota, bolesti hlavy a zvracení. Postiženého je třeba přepravit do chladného a stinného prostředí a podáváme chladné tekutiny s minerály, pokud je při vědomí. Vysokou horečku snižujeme aktivním chlazením, čili sprchováním chladnější vodou, ale ne ledovou, studenými obklady trupu a spuštěným ventilátorem, případně klimatizací, ale ne na příliš nízkou teplotu. Klimatizace fungující ve stylu 0 či severní pól je vyloženě nevhodná. Určitě nepodávejte léky na snižování teploty (antipyretika). Na vysoké teploty je třeba si postupně zvyknout, jen tak přizpůsobíme termoregulační schopnosti svého těla. Člověk ale musí být zdravý.

Věděli jste, že se nejvíce bouřkových dní v roce vyskytuje v horských oblastech (30)? Oproti tomu třeba na jihu Moravy je to jen 10 až 20 dnů za rok? Bouřky bývají doprovázené silným deštěm (přívalovými dešti), silným větrem, elektrickými výboji (blesky) a krupobitím. Největším rizikem jsou za bouřek blesky, ostatně právě kvůli nim chráníme svá obydlí bleskosvody. Jenže venku ve volné přírodě jsme bleskosvodem my sami. Druhým nejvyšším rizikem jsou za bouřek nárazové větry, které způsobují pády stromů, sloupů nebo drátů elektrického vedení, ale i částí budov a různých předmětů. Někomu dokonce odletí konkrétní předměty ze zahrady a naopak na své zahradě najde jiné, které mu nepatří. Dalším rizikem jsou kroupy o průměru větším jak 2 cm. Dovedou i zabít, o škodách nemluvě. Přívalový déšť pak může způsobit krátké záplavy.

V každém případě je nejlepší zůstat za bouřky doma, zajistit okna a dveře, nechat automobil v garáži, pokud ji máme a dokonce odpojit drahé spotřebiče od elektrické sítě a anténu od televizoru. Záleží samozřejmě na stavu elektroinstalace v domě a stavu ochrany před bleskem. Dokonce i krátce po bouřce raději nikam necestujeme, jednoduše už jen proto, že jsou na silnicích právě odstraňovány její „popadané následky“. Museli bychom zastavit vůz a čekat. Doma se zdržujeme co nejdále od elektrických spotřebičů, pokud zůstaly zapojené do sítě.

Téměř to samé, co pro bouřky, vlastně platí i pro silný vítr. Pokud nás pak zastihne na cestě v automobilu, je nejlepší co nejrychleji najít co nejlépe chráněné místo, zastavit a počkat. V žádném případě nevylézáme ven z vozu, nesnažíme se odstranit například spadlý strom, prostě to v klidu přečkáme a poté až vytočíme číslo 150 (Hasičský záchranný sbor) a oznámíme, kde přesně spadlý strom na silnici leží, či kde nad silnicí visí strom přelomený či vyvrácený, že vidíme poškozený elektrický sloup apod.. Obecně lze volat na číslo 112, což je evropské číslo tísňového volání, na které můžete bezplatně volat z pevné linky nebo mobilního telefonu na celém území Evropské unie. Dovoláte se přímo na složky záchranného systému – policii, zdravotnickou záchrannou službu a hasiče. Pro doplnění: záchranná zdravotnická služba má číslo 155 a policie 158, stačí si však zapamatovat číslo 112!

Jiná čísla a kontakty nemusíme znát, nemusíme nic hledat na internetu, pátrat po organizacích, které něco konkrétního řeší apod.. I v případě, že spadl nebezpečným způsobem strom na vaší zahradě, stačí zavolat na číslo 112 a poradit se. Stejně tak v případě tornáda, tedy po jeho řádění. Pokud v daném místě zrovna zuří, nikdo stejně nepřijede, tuto dobu musíte přečkat v co největším bezpečí (např. ve sklepě či koupelně bez okna) sami.

Určitě se vyplatí sledovat předpovědi počasí a tomu přizpůsobit své plány a chování. Hrozí-li bouře či silný vítr, případně obojí naráz, určitě bude lepší se doma zavřít, nikam nejezdit a nechodit, zkontrolovat okna a dveře, případně zavřít okenice či venkovní rolety, pokud je máme. V oblastech s častými tornády dokonce okna, dveře a výlohy zabedňují prkny a je dost dobře možné, že takové chování časem nastane i u nás. Určitě je také dobré mít v dobrém stavu domácí lékárničku, mít nabitý mobilní telefon a zajistit i domácí zvířata (třeba psa nenecháme venku v boudě).

Za bezpečný úkryt se považují dobře uzemněné, zděné, kamenné nebo železobetonové stavby, které jsou opatřené funkčním bleskosvodem (resp. hromosvodní soustavou). Ochrání váš majetek i vás samé před úrazem a smrtí. Instalaci a údržbu hromosvodní soustavy musí provádět odborná firma, svépomocí to opravdu nejde. Za tornáda pak může být vážně poškozena i stavba zděná či kamenná, natož dřevostavba, ta může i zcela zmizet. V USA v oblastech s častými tornády, kde jsou typické právě dřevostavby, se lidé ukrývají ve sklepích či na maximálně chráněných místech železobetonových veřejných budov. Bohužel zde bývají spolu s tornády časté i záplavy a pak není bezpečným místem ani sklep. Nezbývá, než vhodné útočiště vyhledat (většinou v koordinaci s úřady) anebo se alespoň modlit.

Pokud se nemůžete před bouřkou ukrýt do žádné budovy, nezdržujte se alespoň na otevřených a vyvýšených místech v krajině. Pokud jste právě na horském hřebeni či vrcholku hory, snažte se neprodleně dostat dolů. V otevřené krajině vyhledáváme co nejnižší polohy (údolí), musíme si zde však dát pozor na riziko přívalového deště, abychom nebyli spláchnuti nenadálou řekou. Je též nutné mít co nejmenší kontakt se zemí, neleháme si proto, ale sedíme takzvaně „na bobku“, nohy máme co nejblíž u sebe, ruce u těla, hlavu ukryjeme mezi ramena a zavřeme oči, aby nám do nich něco nevlétlo. Pokud jde o více osob, nesmí být tělesném kontaktu, musí se držet kousek dál od sebe. Eliminuje se tak riziko zasažení celé skupiny bleskem a pokud je někdo zasažen, jiný může poskytnout pomoc. Neukrýváme se pod vzrostlými stromy, skalními převisy, vstupy do jeskyní a šachet, nevhodným úkrytem je i zřícenina hradu. Nevhodný je i pobyt ve stanu (stanové tyčky přitahují blesky), objektu bez hromosvodu a otevřené stavbě (altánek, autobusová zastávka, skleník, garáž bez vrat apod.. nebezpečné je též se držet v blízkosti vodních toků a vodních ploch. Z vody okamžitě vylezeme, s lodičkou či lehátkem přistaneme u břehu a jdeme dál od vody. Nedotýkáme se kovových předmětů a nedržíme se v jejich blízkosti, nebezpečné jsou též stožáry a pouliční lampy. Nepoužíváme deštník, golfové hole a další vodivé předměty, nejedeme na kole či motorce, ale ani na in-line bruslích, neběžíme, prostě se nepohybujeme. Nedotýkáme se drátů elektrického vedení spadlých na zem, drobnými krůčky se od nich naopak vzdálíme. Nakonec je dobré vědět, že v otevřené krajině není bezpečné žádné místo! I když bouřka odchází, dodržujeme zásady opatrnosti ještě alespoň 30 minut od posledního blesku či zahřmění.

Pobyt v automobilu je za bouřky relativně bezpečný, pokud má vůz uzavřenou plechovou karoserii. Nesmí jít o kabriolet s plátěnou střechou. Pokud vás bouřka zastihne na silnici, zůstaneme ve vozidle, v žádném případě nevystupujeme! Zavřeme okna a dveře a nedotýkáme se kovových částí vozu. Jízdu přizpůsobte povětrnostním podmínkám a pokud je to jen trochu možné, raději zastavíme na co nejbezpečnějším místě. Tím je myšleno především místo, kde nad vámi neční stromy ani elektrické sloupy. Případné kroupy jsou tím nejmenším, co se může stát a stromy před nimi váš vůz stejně neuchrání.

Příznaky mohou být různé. Slepota, protržení ušního bubínku, špatné prokrvení a ztráta citlivosti končetin, popáleniny od kovových předmětů, které byly v kontaktu s kůží, srdeční zástava. Dochází i k pádům předmětů v důsledku tlakové vlny a zasažení jimi. Po zasažení bleskem jsou typické Lichtenbergovy obrazce na kůži (paprsky podobné mrazovým obrazcům na okenní tabulce).

Při první pomoci musíme být v bezpečí my sami. Nejprve pátráme po stavu vědomí a přítomnosti dýchání postiženého. Pokud je v bezvědomí a nedýchá normálně, je nutné okamžitě zahájit resuscitaci a případná další opatření provádíme až podle zjištěných poranění. Pokud je zasaženo více lidí, je nutné poskytnout pomoc co nejdříve těm, kteří jsou v bezvědomí a nedýchají! Platí, že kardiopulmonální resuscitace (masáž srdce a takzvané umělé dýchání z úst do úst) lidí zasažených bleskem má vyšší naději na úspěch, než v případě běžné srdeční zástavy, která má jiné příčiny. Šance na oživení zde prostě je. Samozřejmě ale musí být prvním krokem vytočení čísla 112 (či 155) na mobilu, pokud je možné telefon použít. Nejvýše pár desítek vteřin trvající hovor a okamžité zahájení resuscitace. 

Zdroj: krizport.cz, mvcr.cz, wikipedia.org, zoom.iprima.cz