Hledáte rostlinu, která by kralovala vaší zimní zahradě?

Kaméliím se určitě nebude dařit v bytě s ústředním vytápěním, ale v nevytápěné či jen mírně temperované zimní zahradě ukážou nádheru svých květů. Potřebují totiž chlad a dostatečnou vzdušnou vlhkost.

Vznešené kamélie

Když rozkvetou kamélie japonské (Camellia japonica), je to vznešenost sama! Jako by do vaší zimní zahrady či nevytápěné chodby přicupitala omamně vonící gejša a políbila vás na nos. Do Evropy připluly tyto rostliny z východní Asie v 19. století a hned se staly jejich květy oblíbenou ozdobou plesových šatů. A že se tenkrát plesalo!

Kamélie nebo čajovník?

Kamélie patří do čeledi čajovníkovité (Theaceae), čili jejich blízkým příbuzným je například známý čajovník čínský (Camellia sinensis) a dokonce se část druhů kamélií česky jmenuje kamélie a část čajovník. To jen pro pořádek! Již v 19. století byla totiž opodstatněnost samostatného rodu zpochybněna a rostliny byly přeřazeny do rodu Camellia, což je dnes též všeobecně uznáváno. Jde o tropické a subtropické stálezelené stromy a keře.

Jméno po českém misionáři a botanikovi

Tato rostlina byla pojmenována podle Čecha Georga Kamela, který působil v 17. století jako misionář na Filipínách a jelikož byl vášnivým botanikem, popsal zde mnoho místních rostlin. A právě kamélie se později staly opravdovým hitem mezi evropskými vyššími vrstvami. Rod Camellia byl popsán v roce 1753 Carl Linnéem a pojmenován právě na počest českého botanika Kamela. Kamel vydal herbář Herbarium aliarumque stirpium in insula Luzone Philippinarum (česky Herbář rostlin ostrova Luzon na Filipínách) a rostliny zde popsané nesou zkratku Kamel, ovšem Linée z této práce paradoxně vůbec nečerpal! 

Paradox českých vlastenců

Paradoxem též je, že „čeští vlastenci“ proti tomuto názvu v 19. století zabojovali a chtěli rostlinu přejmenovat na „velbloudku.“ Jedním z propagátorů tohoto pojmenování byl pedagog a lékař Karel Slavoj Amerling (jménem Slavoj chtěl zřejmě vykompenzovat ryze nečeské příjmení). Evidentně jde o stejnou pitomost, jakou byla například „nosočistoplena“ (kapesník). Naštěstí však zvítězil zdravý lidský rozum. To by se v opačném případě jmenovaly například trenýrky třeba „poprdky.“ Určitý proud českého vlastenectví měl a dosud má svým způsobem zvrácený smysl pro humor.

S rostoucí oblibou vytápění každého koutu lidských obydlí byly kamélie postupně vytlačeny do zámeckých zimních zahrad a teprve odsud zamířily do zimních zahrad plebejských. 

Největší sbírka a rarita

Největší českou sbírku kamélií si můžete prohlédnout v zámeckém zahradnictví v Rájci nad Svitavou (více jak 70 druhů). Pokud byste však navštívili zámek Pillnitz nedaleko Drážďan, najdete zde jednu z prvních čtyř rostlin Camellia japonica dovezených do Evropy v roce 1776. Ta vydržela kvést 240 let a přežila i požáry a povodně. Je dokonce jednou z mála evropských rostlin, která má pro svou ohromnou cenu zvláštní pojízdný skleník. V zimě ji chrání před mrazy a v létě se zase odsune, načež kamélie může volně dýchat – prochází letněním!

Kamélie nevykvetou v teple

Pokud se chcete nádhernými květy kamélií kochat doma, nesmí teplota v místnosti přesáhnout +15 oC, jinak bude násada květů chudá a květy rychle odkvetou. Kromě nevytápěné zimní zahrady se bude kamélii dařit v chladnější chodbě, zasklené verandě, hale, ale i v ložnici otužilce, nebo v meziokenním prostoru.

Jak pěstovat kamélie?

Kamélie jsou v době, kdy rozkvétají, silně háklivé na jakoukoli manipulaci! Prostě se s nimi nesmí hýbat! Stejně tak ale nesnáší rychlé změny teplot! Kamélie vyžadují dostatek rozptýleného světla (nejlépe u východně orientovaného okna) a nesnáší přímé sluneční paprsky. Dolní teplotní hranicí pro jejich pěstování je +5 oC, horní +15 oC, přičemž po kratší dobu snesou i mírný mráz. Na jaře teplotu zvyšujeme jen postupně. V červnu je třeba rostlinám omezit zálivku i vlhkost vzduchu (více větráme a rostlinu nerosíme), díky čemuž později nasadí poupata. Před rozkvětem a při květu opět zaléváme více. Zásadně zavlažujeme vodou měkkou (dešťovou) a odstátou. Substrát by neměl nikdy zcela vyschnout. V době květu rostliny vyžadují i vyšší vzdušnou vlhkost.
Kamélie milují substrát mírně kyselý (jako rododendrony a azalky), přesazujeme je jednou za dva až tři roky, starší rostliny pak méně často. V zimě pravidelně přihnojujeme hnojivem bez obsahu vápníku. Při letnění volíme zásadně závětrné a stinné stanoviště. A pokud chcete kaméliemi potěšit i své blízké a známé, jednoduše si udělejte dřevité řízky. Starší rostliny omladíme řezem, načež právě takto získané řízky využijeme!

Krása květů, listů i tvaru

Kamélie jsou dokonce krásné i mimo období květu, tyto keříky mají tmavě zelené, lesklé, voskovité listy a hladkou, šedavou kůru. I tvar keřů je přirozeně pěkný, aniž bychom museli provádět pravidelný řez. Pokud však řezem omladíme starší rostlinu, opět výborně obroste. Chce to jen dostatečnou zálivku a hnojivo bez vápníku.

Vybraní zástupci

  • čajovník čínský (Camellia sinensis)
  • čajovník assamský (Camellia sinensis var. assamica)
  • kamélie japonská (Camellia japonica)
  • kamélie hongkongská (Camellia hongkongensis)
  • kamélie zlatá (Camellia chrysantha)
  • kamélie olejná (Camellia oleifera)
  • kamélie sazanka (Camellia sasanqua)
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, ireceptar.cz, dumazahrada.cz