Inspirujte se deštníkovým stromem, který dokonale zapadne do vašeho bytu Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Deštníkový strom se říká u nás oblíbené pokojové rostlině zdobné svými nádhernými listy, která se jmenuje šeflera (Schefflera). Pořídit si ji můžete ve dvou podobách – jako rostlinu mohutnou a rychle rostoucí a nebo naopak skromnější, vhodnou do menšího bytu a rostoucí pomaleji. Sice vás neochrání před deštěm, ale do vašeho bytu zapadne opravdu dokonale.

Spousta jedovatých deštníků

Šeflery (Schefflera) řadíme do čeledi aralkovitých. Tyto krásné dřeviny pochází z Austrálie a jihovýchodní Asie, ovšem dnes jsou rozšířeny v tropech a subtropech prakticky celého světa. Právě u nás se prodávají v podobě pokojových rostlin 2 kultivary: Schefflera arboricola (Šeflera dlanitolistá) a Schefflera actinophylla (Šeflera ostrolistá). První kultivar roste rychle a dosahuje poměrně mohutného tvaru, druhý roste pomaleji a je skromnějších rozměrů. Oba kultivary se liší i tvarem olistění, dlanitě složené listy šeflery dlanitolisté mají olivové zbarvení, nabízí však i žluté a nebo bílé panašování. A právě kvůli svým úzkým a lesklým listům získala šeflera přezdívku deštníkový strom. Pokud však chcete šefleru doma opravdu pěstovat, pozor na její jedovatost, tato rostlina dráždí pokožku i sliznici. Zajímavostí šefler je, že počet listů na každém stonku závisí na stáří rostliny. Mladé šeflery jich mají nejvýše 5, starší i více jak 10.

V tropech a subtropech jsou šeflery vysazovány jako okrasné dřeviny, některé jihoamerické druhy (šeflery se rozšířily po světě) se pak pěstují pro své měkké dřevo například k výrobě zápalek.

Nenáročná pokojovka, která mnohé vydrží, ale...

Šeflera si dovede zvyknout v podstatě na jakékoli podmínky, nejraději však má světlé stanoviště s rozptýleným denním světlem, nikoli přímý sluneční úpal. Ideální jsou pro ni teploty 20 až 25 stupňů Celsia a také časná zálivka. Zaléváme zásadně odstátou vodou o pokojové teplotě, přidat můžeme vodorozpustné hnojivo určené pro zelené pokojové rostliny. Hnojíme od dubna do září každé dva až tři týdny, dobré je též po celé vegetační období rostlinu rosit a nádobu položit do misky s kamínky, kde stále držíme vodu, která se průběžně odpařuje. Zvýšíme tak této tropické rostlině vzdušnou vlhkost a bude se jí lépe dařit. Bude dosahovat značných přírůstků, listy budou krásné a bohatě členité. V době vegetačního klidu snížíme rostlině teplotu v místnosti, nebo ji přemístíme na chladnější místo, zároveň též eliminujeme zálivku a vůbec již nehnojíme. Pozor však, substrát nesmí zcela vyschnout ani v zimě, na vláhu je tato rostlina prostě náročná.

Dále jsou šeflery choulostivé na průvan (v průvanu se jim pokroutí listy a zhnědnou), zlomení (kmínek musí mít stabilní oporu), prudké změny světelných podmínek, roztoče sající šťávu z měkkých tkání a puklice. Roztočů se zbavíme postřikem akaricidním přípravkem, na puklice je dobré otírat listy vlhkým hadříkem.

Jak šeflery přesazovat a množit

Pro šeflery platí všeobecné pravidlo, čili přesazujeme jednou za dva roky na jaře do nádoby o něco větší, případně méně často, ale vždy v době, kdy se již nemohou vejít do nádoby. V tu dobu začnou opadávat listy. Při přesazování vyjmeme rostlinu z květináče i s balem, oklepeme starou hlínu, ostříháme staré a zašlé kořeny. Poté rostlinu usadíme do nového, o něco většího květináče s drenáží a novým substrátem. Po přesazení nepřihnojujeme cca 6 týdnů, pouze zaléváme, za tu dobu se zotaví kořenová soustava.

Množí šeflery lze provést stonkovými řízky a nebo semeny. Vypěstování ze semen je ovšem zdlouhavé, snadné ale u šefler není ani řízkování. Vrcholové řízky je třeba nechat zakořenit ve vodě, velmi často však uhnijí. Ideální je zakoupit novou, mladou rostlinku, vejít byste se měli do padesáti korun.

Popis šefler

Šeflery jsou stálezelené keře či stromy (někdy i liány či epifyty) bez trnů, charakteristické jsou jejich dlanitě složené listy s pochvatou bází řapíku (výjimečně jednolisté). Květenství šefler jsou vrcholová latovitá a nebo složená okolíkovitá. Listy jsou celokrajné a nebo na okrajích pilovité, palisty srůstají s řapíkem a mají nejčastěji podobu srostlých čárkovitých výběžků pochvovité báze řapíku. Některé druhy šefler dorůstají až 25 metrů výšky a průměr jejich kmene může být až 40 cm. Květy jsou jednopohlavné nebo oboupohlavné, nejčastěji pětičetné. Plodem šefler je kulovitá nebo vejcovitá peckovice, která obsahuje 4 až 11 zploštělých semen.

Jedovatost šefler

Pro šeflery je charakteristický obsah terpenoidů a saponinů. Některé však obsahují ve svých pletivech též rafidy šťavelanu vápenatého, proto mohou při rozžvýkání způsobit podráždění sliznic ústní dutiny a trávicího traktu. S tím souvisí pálení a otoky, zvracení a průjmy. Případy otrav u lidí a domácích zvířat jsou však jen výjimečné. Jako pokojové rostliny jsou proto šeflery považovány za poměrně bezpečné. Pokud by však vaše domácí zvíře začalo okusovat listy šeflery, odstraňte ji raději z jeho dosahu. Šťáva z listů též může způsobit kontaktní dermatitidu.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com