Jak nejlépe využít potenciál dřevěných příhradových vazníků Zobrazit fotky zobrazit 17 fotek

Jak a kde nejlépe využít příhradové vazníky Karpen Plus, jaké jsou jejich parametry, čím jsou typické a jaké konstrukce jimi lze nahradit?

Půdorysný tvar domu a střechy

Vazníky lze zastřešit každý půdorys domu. Obvykle i takový, kde klasický krov potřebuje výpomoc ocelovými průvlaky a sloupy. Rozumným návrhem půdorysu lze však zjednodušit konstrukci vazníkového krovu a ušetřit finance. Nejvýhodnější je tvořit půdorys nosných stěn uzavřenými obdélníky. Střechu je dobré ušetřit zbytečných nároží a úžlabí. Toho lze dosáhnou úpravou přesahu nebo sklonu tak, aby nebyl narušen požadovaný půdorys. Rohovou terasu je vždy nutné doplnit sloupem a průvlakem pro vynesení nároží (terasa).
Dřevostavba s vazníkovou konstrukcí střechy
Dřevostavba s vazníkovou konstrukcí střechy
Zastřešení terasy z vazníků
Zastřešení terasy z vazníků

Podkrovní střecha z vazníků

Příhradové vazníky lze s výhodou použít i tam, kde se obvykle používá ocelová vaznice a klasický krov z krokví. Proveditelná je sedlová střecha s nosným vazníkem vedeným pod hřebenem. Na tento nosný vazník se připojí boční podkrovní vazníky, které nahradí klasické krokve. Nosný středový vazník potřebuje podpory na štítových stěnách a vnitřní podpory vzdálené až 8 metrů.
Podkrovní střecha z vazníků
Podkrovní střecha z vazníků
Podkrovní střecha z vazníků
Podkrovní střecha z vazníků
Podkrovní střecha z vazníků
Podkrovní střecha z vazníků

Výška vazníku - sklon - pata

Vazníky vyšší než zhruba 2800 mm je nutné po výšce rozdělit z přepravních důvodů.
Je vhodné upravit sklon střechy tak, aby výška hřebenu nad věncem nepřesáhla 2500-2800 mm. Pokud stavební úřad neurčí jinak.
Výška vazníku
Výška vazníku
Výška vazníku
Výška vazníku

Výška okapu

Výška okapu je optimální 150 mm až 180 mm. Příliš nízký okap není vhodný pro jeho nízkou únosnost. Účinná výška vazníku nad podporou je také malá. Ve spojení s krátkým přesahem a nízkým sklonem střechy je to neřešitelný detail. Optimálním návrhem tohoto detailu vznikne únosný dobře fungující a ekonomický vazník. Navíc je nad věncem dostatek místa pro vloženou izolaci a větranou mezeru.
Výška okapu
Výška okapu
Výška okapu
Výška okapu

Výška čela pultového vazníku

Výška vazníku nad podporou na straně okapu by se měla pohybovat kolem 1/10 až 1/20 rozponu vazníku dle sklonu. Minimálně však 350 mm. Vazník poté vychází z rozumných dimenzí jednotlivých prvků a je stabilní.
Nevhodná výška čela pultového vazníku
Nevhodná výška čela pultového vazníku
Správná výška čela pultového vazníku
Správná výška čela pultového vazníku
Správná výška čela pultového vazníku
Správná výška čela pultového vazníku

Přesah vazníku

Při volbě tvaru a délky přesahu by se mělo přihlédnout ke zvolenému sklonu. Při správném tvaru nebývá problém u sedlového vazníku vytvořit přesah 1,5 až 2 metry. Obvykle ale bývá do 1metru od nosné obvodové zdi. Problém při velkém přesahu nastává u valbové střechy. Velký přesah střechy – dlouhý nárožní vazník – dlouhé nároží je nestabilní a vykazuje viditelné dlouhodobé deformace.
Přesah vazníku
Přesah vazníku
Přesah vazníku
Přesah vazníku

Přesah tvořený pouze horním pasem

Z klasických krovů se zachovalo řešení přesahu krokví (horním pasem vazníku). Při klasické tloušťce vazníku 50 mm je délka přesahu limitována použitým materiálem oproti klasickému krovu s dvojnásobnou šířkou krokve nebo větší. Přesah lze řešit hoblovanými příložkami. Staticky výhodnější je ale přesah s vodorovným podhledem, který zároveň tvoří nosnou kostru podbití přesahu. 
Přesah tvořený pouze horním pasem
Přesah tvořený pouze horním pasem

Rozmístění, rozteč vazníků – latě, zatížení

Nejvhodnější základní roztečí vazníků je 1000 mm. Vazník je optimálně zatížen při klasické skladbě střechy a nízké sněhové oblasti. Následné laťování je provedeno bez zbytečného prořezu a latě jsou správně napojené na vazníku. To se týká i bednění pomocí prken. 
Rozteč je vhodné upravit zejména v oblasti s velkým zatížení sněhem a při velmi těžké skladbě střechy.

Úložný prostor – sedlová střecha x valbová střecha

V optimálně navržené sedlové střeše není problém vytvořit prostor pro ukládání lehkých sezónních potřeb. Zatížení by mělo být rovnoměrné a maximálně takové na jaké byly vazníky navržené. Obvykle do 80 –100 kg/m2. Takový prostor není trvale obyvatelný. Obvykle bývá široký 2-3 metry a dlouhý podle počtu sedlových vazníků. 
Úložný prostor není možné vytvořit ve vaznících, které jsou příliš nízké. Také ve valbové střeše není pro takovou úpravu příhodná situace, protože není možné upravit výplet vazník. Ve valbové části střechy je nutné upřednostnit nosnou funkci před užitou. 
Úložný prostor – sedlová střecha x valbová střecha
Úložný prostor – sedlová střecha x valbová střecha