Jak opravit plochou střechu?

Je dobré, když do rekonstruovaného objektu neprší a díky opraveným či znovu postaveným stropům pak můžeme pokračovat v dalších úpravách, které na sebe nemusí nutně navazovat v přesně stanoveném pořadí (sem patří výměny oken, topení, elektrorozvodů a instalace vody a odpadů, výměny obrubní a dveří, nové omítky, případně štuky a izolace obvodového pláště domu, rekonstrukce podlah, koupelen a vůbec veškerého sociálního zařízení). Ještě před demoličními pracemi a rekonstrukcí střechy ale začínáme zjištěním statiky objektu a přípravou projektu, projektové dokumentace a získáním potřebných legislativních náležitostí. S tím jsou spojená další možná měření a posudky odborníků.

Rekonstrukce (moderní výraz je též regenerace) domu je v zásadě komplexní oprava jeho důležitých funkčních částí. Je lepší ji provádět v rámci jednoho projektu, pokud jsme se již dříve nerozhodli k postupné a zdlouhavé rekonstrukci po etapách. Sám projekt komplexní rekonstrukce však může mít několik etap, které na sebe technicky navazují. Komplexně rekonstruovaný dům nakonec poskytne kvalitní a zmodernizované bydlení nejméně po dobu jedné generace. Stavba přitom bude už od svého dokončení splňovat všechny aktuální požadavky na samotnou techniku výstavby a použité materiály, hospodaření s energiemi a na hygienu i estetiku bydlení. To vše dohromady vytvoří požadovaný komfort. Tento princip se týká jak běžných rodinných domů, tak domů bytových, činžovních a panelových.

Rekonstrukce střechy tedy následuje hned po bouracích pracích a odvozu odpadu. Ploché střechy (ať už jednoplášťové či dvouplášťové) je nutné izolovat proti průniku vody, úniku tepla a vytváření tepelných mostů. Jejich izolace však má i další vlastnosti, například může přispět k větší odolnosti stavby proti požárům. Přičemž i v případě domů s plochými střechami je komplexní rekonstrukce či pouze rekonstrukce izolace střechy opět na prvním místě. Do rekonstruovaného objektu vám pak nezatéká, ani nestéká kondenzovaná voda.

Při izolaci plochých střech je především dobré využít vynikajících tepelně izolačních vlastností moderních materiálů. Velmi vhodné jsou například levné a lehké, staticky bezproblémové minerální vlny z čedičových minerálních vláken. Ale i z jiných materiálů. Minimalizujeme tak nežádoucí tepelné ztráty střechou a přispějeme k vytvoření optimální tepelné pohody uvnitř takto chráněné budovy. Další nepřehlédnutelný význam mají minerální vlny pro zajištění pasivní požární bezpečnosti objektů. Při požáru bezpečně chrání konstrukce před ohněm, brání šíření plamene a nezvýší jejich požární zatížení. Další výhodou minerálních vln jsou jejich dobré zvukopohltivé vlastnosti, čímž přispívají i k ochraně obyvatel domu před nežádoucím hlukem zvenčí.

Jednoplášťové ploché střechy představují skladbu s plnou stropní konstrukcí, převážně z betonu. Pokud již má podkladová vrstva střechy spád, lze pokládat střešní desky z minerální vlny přímo po provedení parozábrany speciální fólií. Tyto desky vytvoří tepelně izolační vrstvu, která slouží jako podklad pod různé druhy hydroizolačních krytin. Hydroizolační krytinu představují modifikované pásy či různé druhy specializovaných fólií. Můžeme použít i vícespádové ploché desky, které se spolu s běžnými spádovými deskami vyrábějí na zakázku přesně podle požadavků konstrukce konkrétní střechy. Důležitým doplňkem ze skupiny izolačních materiálů jsou pak atikové přechodové klíny, které slouží k vytvoření přechodu samotné hydroizolace ploché střechy na atiku a prostupy střešní konstrukcí.

K podkladu můžeme desky z minerálních vln lepit do asfaltu za horka i za studena, můžeme je ale i natavit do přivařeného asfaltového pásu, kotvit speciálními kotevními prvky, nebo je možné desky k podkladu vůbec nefixovat a celou skladbu střešního pláště prostě jen přitížit násypem. Zatížení násypem však není příliš vhodné hlavně kvůli možným pozdějším opravám. Přístup k izolačním vrstvám je pak velmi problematický a násyp se musí odstranit.

Představíme-li si průřez plochou střechou a její izolací, je celá skladba členěna na hydroizolační souvrství, desky z minerální vlny, parozábranu, spádovou vrstvu a samotnou stropní konstrukci.

Izolační materiály z minerálních vln splňují svými mechanickými parametry požadavky, které jsou kladené na střechy s možným přístupem lidí, určeným však pouze pro montáž a běžnou údržbu. Není tedy vhodné po nich bez jakéhokoli vážného důvodu běžně chodit a zbytečně riskovat porušení izolací. Izolace minerálními vlnami se nejčastěji provádí ve dvou vrstvách. Desky se pokládají na spádovou vrstvu na takzvaný sraz a při dvouvrstvém uložení se jednotlivé vrstvy překládají ve sparách. Pokud nemá podkladová část konstrukce vlastní spád, můžeme jej opět vytvořit pomocí desek z minerální vlny.

Na rozdíl od jednoplášťových střech mají dvouplášťové střechy vždy dutinu vyplněnou vzduchem, která je příčně provětrávaná otvory v atikách. Nad dutinou je ve spádu umístěná konstrukce horního pláště střechy a na ni je přímo připevněná hydroizolační krytina. Konstrukce dvouplášťové střechy má vždy podpěry, které jsou podložené tepelným izolantem a to tak, aby potlačily tepelný most v místě opření o nosnou konstrukci střechy, spádové klíny nebo nosníky. Stabilitu horního pláště pak zajišťuje opření o zvýšené atiky.

Společným nedostatkem dvouplášťových střech je kolísání tloušťky tepelné izolace v půdorysu střechy. Často je tedy nemožné stanovit jedinou charakteristickou hodnotu pro tepelně technické posouzení. V zásadě již dnes proto patří změna systému střechy z dvouplášťové na jednoplášťovou s omezeným provětráváním střešního pláště mezi základní zásady sanace plochých střech.

Technicky už dnes dokážeme vyřešit i izolaci ploché střechy na trapézový plech. Desky z minerálních vln se pokládají kolmo (napříč) na vlny trapézového plechu a jednotlivé řady se pak překládají na vazbu. Pokud potřebujete větší vrstvu izolantu, můžete použít vrstvy dvě. Celou skladbu střešního pláště pak musíte zajistit proti sání větru, a to mechanickým kotvením. Buď kotvením přes izolaci tepelnou, nebo přes hydroizolaci. Při navržení tloušťky izolantu je důležitou zásadou požadavek, aby vzdálenost jednotlivých vln trapézového plechu byla maximálně dvojnásobkem tloušťky izolace.

Pomocí všech izolací rekonstruovaného objektu, včetně izolace ploché střechy dosáhnete úspory za vytápění ve výši 30 % až 50 % vašich současných nákladů. Už jen tržní hodnotu bytu tak zvýšíte až o 50%. Pokud provedete rekonstrukci celého objektu komplexně, ušetříte pak až 10 % nákladů ve srovnání s možným postupným prováděním jednotlivých regeneračních kroků v delším časovém úseku.

Zlepšíte kvalitu svého bydlení (zlepšené mikroklima, snížená hlučnost, moderní a estetické prostředí), prodloužíte životnost celého objektu a dokonce ochráníte své okolí snížením nároků regenerovaného domu na emise CO2. Někde jsem dokonce četl zajímavou myšlenku, že je rekonstruovaný dům vnímán svým okolím (sousedy, přáteli, kolemjdoucími) vždy příznivě, jako by to v podstatě byla nová adresa.