Jak pečovat o studniční vodu, jak často provádět její kontroly a jak ji upravovat Zobrazit fotky zobrazit 8 fotek

Pokud máte vlastní studnu, jste vítězi a pokud je v ní stále kvalitní pitná voda, a to dokonce i za letních veder a déle trvajícího sucha, lze hovořit o výhře v loterii. Ovšem kvalita studniční vody není samozřejmá, je třeba o studnu pečovat (respektive o vodu ve studni) a pravidelně kontrolovat jakost studniční vody.

Přednosti vlastní studny jsou prostě neoddiskutovatelné, ovšem kvalita vody ve studnách nebývá často dobrá, vůbec již nemluvě o případném znečištění chemikáliemi, oleji a pohonnými hmotami, případně za povodně. Ne každou studniční vodu prostě lze pít a ne každou lze dokonce používat i jakkoli jinak. A především pak o studny jakožto zdroj pitné vody je třeba řádně pečovat.

V současnosti se již provádí spíše vrty než kopané studny o to cennější jsou pak staré, ručně kopané, hluboké studny s vydatným zdrojem vody. Ovšem právě hodnotu tohoto zdroje vody je třeba prověřit rozborem vody. Pokud rozbor vykáže problémy, může se stát, že bude třeba studnu nechat odborně vyčistit, nebo dokonce zrekonstruovat.

Kdo provádí rozbory studniční vody

Rozbor vody provádí distributoři pitné vody, ale i řada soukromých laboratoří. Ceny jsou různé a jsou závislé na rozsahu rozboru. Rozbor vody totiž není jen jednou standardní službou. Rozbor vám může prověřit, zda je voda zdravotně nezávadná a jestli ji můžete pít, rozbor však může být též kompletní, který vám ukáže podrobný přehled složení vaší vody. Orientačně zaplatíte za rozbor základního složení a fyzikálních parametrů vody (tvrdost, dusičnany, železo, mangan, chloridy atd.) od 650 korun, za podrobné chemické složení a fyzikální a mikrobiologické parametry cca 850 korun a za obsáhlou analýzu zaplatíte cca 1700 korun. Ceny se tedy liší dle rozsahu prací, ale i dle laboratoře. Důležitá může být i geografická dostupnost laboratoře a také rychlost zpracování. Je dokonce možné oslovit i firmu, která vám nejen zajistí rozbory vody, ale také vyčištění studny, úpravu vody a i případnou rekonstrukci studny.

Ovšem v případě nezávislého rozboru u akreditované laboratoře máte teprve vše pod kontrolou a až v důsledku rozboru si můžete objednat specializované služby, pokud je budete potřebovat. Příslušnou chemikálii si do studny snadno nadávkujete sami po poradě s odborníkem, ale vypouštět vodu a lézt do studny, odstraňovat nežádoucí materiál, to je již jiná káva. Zásadním problémem je, že se z výsledků rozboru vůbec nemusíte dozvědět, které z naměřených hodnot jsou nebezpečné a které naopak nevyžadují žádný zásah. Je proto třeba nechat si v laboratoři zvýraznit škodlivé prvky a dokonce si můžete i nechat navrhnout nápravu. V opačném případě se budete muset s žádostí o tuto službu obrátit na firmu zabývající se úpravami vody.

Nejsnadnější je odstranění mechanických nečistot, je ale fyzicky náročné a nebezpečné

Drobnější nečistoty lze odstraňovat pomocí filtrů, hrubé filtry stačí pro vodu užitkovou, jemné jsou třeba pro vodu pitnou. Tyto filtry bývají ostatně součástí vodoinstalace. Filtry mohou mít různé typy vložek (písek, aktivní uhlí, polypropylen), které mohou být i kombinované. Pokud je však mechanických nečistot mnoho, převažují, signalizuje to potřebu vyčištění studny. Součástí čištění studny je nejčastěji sanace jejích stěn a podloží z písku a kameniva. Pokud byla studna dříve zavezena sutí, klacky apod., bude její vyčištění nezbytné, navíc tak zřejmě získáme větší sloupec vody.

Dále se používají typy filtrů, které dovedou zachytávat některé škodlivé látky rozpuštěné ve vodě, například pesticidy, dusičnany. Používají se též filtry snižující tvrdost vody, která sice není vyloženě na závadu, ale z dlouhodobého hlediska působí problémy v domácím vodovodním řádu a také domácím spotřebičům (tzv. vodní kámen). V tomto případě se používají filtrační zařízení fungující na bázi iontové výměny. A pozor, i v případě, že chcete vodu využívat jen jako užitkovou, není radno podcenit složení vody. I v případě napouštění bazénu, mytí a zalévání zahrady potřebujeme vodu nezávadnou, byť není bez další úpravy vyloženě pitná.

Jaké parametry zahrnují rozbory vody

Základní rozbor vody bez mikrobiologie: pH vody, celková tvrdost vody (součet vápníku a hořčíku), konduktivita (vodivost), obsah dusičnanů, obsah dusičnanového dusíku, obsah dusitanů, obsah dusitanového dusíku, obsah železa, obsah manganu, obsah síranů, obsah chloridů, obsah amonných iontů a amoniaku

Základní rozbor vody s mikrobiologií: zahrnuje navíc výskyt koliformních bakterií a navíc bakterie Escherichia coli

Rozbor vody rozšířený: zahrnuje navíc obsah hliníku, antimonu, arsenu, barya, beryllia, bismutu, boru, kadmia, vápníku, chromu, kobaltu, mědi, železa, olova, lithia, hořčíku, manganu, molybdenu, niklu, draslíku, selenu, stříbra, sodíku, stroncia, telluru, thallia, cínu, titanu, vanadu a zinku

Rozbor vody Exclusive: z bakteriálních výskytů řeší navíc i Clostridium perfringens a počty kolonií bakterií při teplotách 22 °C a 36 °C, dále řeší mikroskopický obraz - abioseton, počet organismů, živé organismy, amonné ionty, barvu, dusičnany, dusitany, CHSK-Mn, chuť, konduktivitu (vodivost), mangan, pach, pH, zákal, železo a vše, co řeší ostatní testy
Rozbor vody ke kolaudaci se provádí dle vyhlášky252/2004 Sb., př. 5 - pitná voda upravená z podzemní vody - krácený rozbor. Řeší se výskyt bakterie Escherichia Coli a koliformních bakterií, počty kolonií při teplotách 22 °C a 36 °C, dále amonné ionty, barva, dusičnany, dusitany, CHSK-Mn, chuť, konduktivita-vodivost, mangan, pach, pH, zákal, železo

Jak zbavit vodu bakterií

Dříve se studny v případě výskytu bakterií dezinfikovaly chlórem (Savo, Cloramin), ovšem pach chlóru je pak nepříjemný, v závislosti na koncentraci trvá nějakou dobu, než chlór z vody vyprchá. Pokud je navíc bakteriemi znečištěn přítok, stejně si nepomůžeme. Proto je účinnější používat přístroj, který bakterie likviduje ultrafialovým (UV) zářením, obdobu zařízení, které se používá pro bazénovou či jezírkovou vodu. Hovoříme o takzvaných germicidních lampách. Jsou poměrně drahé a instalují se na hlavní přívod vody. Zajistíme tak bakteriologicky nezávadnou vodu v celé budově. Vzhledem k ceně (až 20.000 korun) se však takové zařízení vyplatí pro více budov naráz či pro bytový dům, tedy pro více odběratelů, kteří se o investici podělí. Před UV zářič je navíc třeba umístit (předřadit) mechanický filtr s velmi malými póry (max. 5 mikronů). Takový filtr odstraní z vody vodní sliz zeslabující účinky UV zařízení, navíc je ve vodě nepříjemný. Tento mechanický filtr je poměrně dostupný (cca od 1000 korun). Přímo speciální keramický filtr pak můžeme doma předřadit přímo před kohoutek, tedy vodovodní baterii. 

Jak zbavit vodu dusičnanů

Dusičnany vyvolávají vznik krevního jedu způsobujícího hemoglobinemii a to především u malých dětí. Proto se též prodává balená kojenecká voda. Některé zdroje dokonce uvádějí, že dusičnany jsou karcinogenní. Z vody je nelze odstranit varem, destilací, ani osmózou, jelikož zároveň přicházíme o prospěšné minerály a ty je třeba opět doplnit. Kdo by nevěděl, že například destilovaná voda není pitná. V užitkové vodě navíc nejsou dusičnany na závadu, proto je odstraňujeme pouze ze studniční vody pitné. Stačí proto předřadit filtr odstraňující dusičnany pouze před vodovodní kuchyňskou baterii. Ve speciálním filtru se dusičnany uchytí na speciální pryskyřici, přičemž do vody se z ní uvolňují neškodné látky. Vložky nasycené dusičnany se pak nevyhazují, ale regenerují, což stojí jen zlomek ceny nové vložky. Filtry na odstranění dusičnanů pořídíme za 2 až 5 tisíc korun, součástí filtru je navíc detekční souprava Nitrotest sledující životnost filtrační vložky a kontrolující obsah dusičnanů ve studni. Ten se totiž v průběhu času mění.

Jak odstranit tvrdost vody

Tvrdost vody se nejčastěji měří v milimolech na litr (mmol/l) nebo v německých stupních (°N). Měkká voda pod 1,5 mmol/l (8,5) bez zdraví prospěšných minerálů je mdlé chuti. Ovšem již vody tvrdší jak středně tvrdé, čili nad 2,2 mmol/l (12,5 °N), vyžadují úpravu. Použít lze elektromagnetickou metodu, kdy ve vodě rozpuštěné minerály vytvoří po průchodu magnetem krystalky, které pak zachytí mechanický filtr. Pomoci může i metoda magnetická, ale ne vždy. Další metodou je dávkování fosforečnanů, které brání vzniku usazenin z tvrdé vody. Tyto sloučeniny obalí vápenité a hořečnaté minerály a zabrání jejich srůstání. Množství fosforu přidaného do vody je přitom z hygienického hlediska zcela bezvýznamné. Zcela nejúčinnější je pak metoda katex, ta však přijde jednu domácnost na 15 až 30 tisíc korun.

Odstranění zápachu, zákalu a pachuti

Nejvhodnější jsou keramické filtry s jádrem z aktivního uhlí, které stojí cca 2 až 3,5 tisíce korun. Tyto filtry dovedou odstranit nebezpečné bakterie a mnohé závadné látky (herbicidy, pesticidy, ropné látky aj.), které lze ve vodě prokázat pouze drahým rozborem (cca 10 000 korun). Volba tohoto filtru je tedy vlastně preventivní pojistkou.

Z výše uvedených informací je patrné, že nás v mnoha případech čeká kombinace opatření, pokud voda prokazuje více problém. V takovém případě je samozřejmě třeba se poradit s odborníkem.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com

Zdroj parametrů rozboru vody: https://www.centrumvody.cz/