Sdílet
 

Jak pěstovat masožravky?

Datum vydání: 13.03.2017 | autor:

Co radí profesionálové? Třeba, že začít není nikdy pozdě. Ale i tady se vyplatí postupovat ze začátku po malých krůčcích. Ani dnešní mistři-modeláři napoprvé neskládali ty nejtěžší kousky, ale dali ze startu přednost něčemu méně náročnému a v optimálním měřítku. A přesně to platí i u „startu“ pěstování masožravek. Na nenáročných a odolných jedincích si totiž nacvičíte pěstitelskou rutinu, kterou pak budete prohlubovat a pilovat s náročnějšími pěstěnci. 

Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) rostoucí v rašeliníku společně s ostřicí a přesličkou Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) rostoucí v rašeliníku společně s ostřicí a přesličkou
Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) rostoucí v rašeliníku společně s ostřicí a přesličkou

S jakými druhy tedy začít?

Nedívejme se tedy s despektem na „obyčejné“ špirlice rodu Saracenia, nebo na poněkud málo exotické rosnatky okrouhlolisté. A komu by se snad druh kdysi hojně obývající i naše močály zdál přeci jen příliš obyčejným, může sáhnout po „exotice“ v podobě rosnatky kapské (Drosera capensis). Jak už starší a zkušenější pěstitelé sami přiznávají, mnohem lépe by této rostlině slušelo přízvisko „nezničitelná“. Na masožravé rostliny pro pokročilé, například exempláře heliamfory nebo láčkovice (Cephalotus), teprve řada přijde.

Výběr vhodného umístění

Je hned prvním úkolem, který prověří naše schopnosti. Musíme totiž vybrat místo, které bude v maximální míře vyhovovat nárokům těchto výrazně specifických rostlin. A nemělo by nás přitom překvapit, že s klasickou školou tu moc nevystačíme. Masožravky si totiž zhusta zakládají na „extrémně“ prosluněném stanovišti. Ne, nejsou to kaktusy, ale potřebují pro správný růst přímý sluneční osvit a žádné zastínění. Ideálem je tedy stanoviště na jižní straně, nebo na místě „kolem kterého se točí Slunce celý den“. Jak tomu rozumět? Tyto rostliny se drží na krajně chudém substrátu, a odněkud energii brát musí. Proto je zapotřebí tolik slunečního záření. A čím více slunka, tím menší křehkost a vydatněji vyzrálá pletiva.
Mucholapka Mucholapka
Mucholapka

Aby se jim dobře rostlo

Kvalitu substrátu rozhodně nepodceňujte. Je ale poněkud paradoxně dobře, když je nebudete moc rozmazlovat. Už na samém počátku se to projeví tím, že jim nabídnete jen velmi chudý, kyselý, neobohacený a neúživný substrát. Nabídnout jim něco lepšího? V konečném důsledku byste jim moc nepomohli, spíše naopak. Jsou totiž evolučně uvyklé růstu v chudém substrátu, a tak jejich kořeny nejsou stavěny na příjem živin touto cestou. Zbytečně bohatá půda by je jen zahltila a zahubila. Správně „chudou“ půdu musíte vybírat s citem. Ideálně by se mělo jednat o rašelinný substrát zcela zbavený živin, s kyselostí pod pH 3. Ne vždy je snadné na něj narazit, a chce to často dlouho hledat. Jak jej poznáte? Správná rašelina pro pěstování masožravých rostlin by měla být vzdušná, něco mezi rašeliníkem a rašelinou. Po namočení nasaje vodu jako houba, a vlastně tak zvětší objem.

Na dva díly vodíku jednu dávku kyslíku…

… a kdo neví, ať se poddá – je to voda! Přesně tak. Slunečné stanoviště si na druhé straně pochopitelně žádá dostatečnou zálivku. A ta je v případě masožravek dalším extrémem. Nepěstujete sice rýži, ale potřebují opravdu spoustu vody. A nebojte se, tyhle rostliny se téměř nedají přelít. Nemalá část z nich roste v přírodě v močálech a bažinách, a drží se v hustém polštáři prakticky přímo na vodě. I ve vašich květináčích nebo květnících by měly ve vodě stát. Jen abychom se nedostali do úzkých: rostliny je třeba zalévat jen do misky, tzv. podmokem. Samy si tak mohou regulovat, kdy si nasají další vodu. A jakou vodu? Ideálem je dostatečně odstátá dešťovka, tedy voda měkká a teplotou vlažná.
Láčkovka Láčkovka
Láčkovka

Nepřátelé masožravek lítí…

… červovci, mšice a puklicovití! Vůči těmto nevítaným návštěvníkům nemějte v zájmu svých masožravých krásek žádný soucit. Správný zahradník si musí svých svěřenců všímat, a odhalit včas případnou invazi škůdců. Pokud ale v sebe nemáte tu správnou důvěru, zkuste preventivně aplikovat Confidor. Jedná se o postřik, který je k dostání v každém zahradnictví, a zvláště profesionální kaktusáři jsou s ním blíže obeznámeni.

A je tu zima!

Než se nadějete, uteče vám pár měsíců s masožravkami jako voda. Jenže co teď s nimi? Zimu v pravidelné sezóně tyhle krásky naštěstí snáší dobře. Většinou odpočívají, boj o listy vzdají a stáhnou se do cibulek, aby na jaro mohly znovu krásně obrazit. Teploty pod nulu by už s nimi ale mohly zamávat, stejně jako šumavské mrazy. A tak je lepší přesunout je do místnosti s teplotou kolem deseti stupňů Celsia. I tady si ale budou říkat o dostatek světla. Zkuste tedy nevytopený okenní parapet. Když zimu přežijí, můžete se jim odvděčit přesazením, které s nadšením vítají. Dlouhý pobyt v jednom květináči totiž vede k zasolení půdy, které jim neprospívá. A první kolo se „snadnými“ masožravkami máte úspěšně za sebou.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com
Sdílení článku

Sdílejte na sociálních sítích

Vybíráme články

Ohodnoťte článek kliknutím:
Diskuze na téma "Jak pěstovat masožravky?"

Buďte první a napište komentář k  "Jak pěstovat masožravky?"

NAHLÁŠENÍ NEVHODNÉHO PŘÍSPĚVKU zavřít
Opravdu chcete nahlásit administrátorovi tento příspěvek jako nevhodný ? ANO NE