Abyste neměli doma několik dní vyloženě bojiště, je nejlepší malovat postupně, po jedné, nejvýše dvou místnostech. Navíc se tím zbavíte problémů s balením a zakrýváním značné části vybavení bytu. Prostě co nejvíce věcí přemístíte do sousední místnosti a po vymalování a úklidu vrátíte zpět. Vlastně jsou to taková „škatulata hýbejte se.“ Čím ale malovat, jakou vybrat barvu a co všechno budeme potřebovat?
V malování bytu je ukryto ještě jedno kouzlo – kromě pěkných stěn a stropů s novým nátěrem a hygienické funkce nové výmalby také v bytě pořádně uklidíme a dostaneme se i tam, kam jinak nedosáhneme (třeba za skříně).
Kromě potřebného náčiní a vhodné barvy je také třeba pořídit dostatek fólie a izolační lepící pásky na přikrytí toho nábytku, který v místnosti zůstane, ale i zakrytí oken, dveří, zárubní a radiátorů, abychom z nich nemuseli po výmalbě složitě a pracně odstraňovat zaschlou barvu. Stejně tak je třeba sejmout koberce a zakrýt podlahovou krytinu.
Co je na současné výmalbě bytu dobré, to je nářadí. Již zcela standardně se používá váleček na tyči, takže už se nám nestane, že by se malíř pokojů pohyboval po místnosti chůzí po štaflích, jako tomu bylo dříve, přičemž by demoloval právě podlahovou krytinu. Nemluvě o tom, že nebylo logicky možné podlahu zakrýt. Sám si ještě pamatuji, že babička po návštěvě takového umělce nejenže drhla z podlahy barvu a vzlykala nad poškozenými parketami, ale také sbírala cigaretové nedopalky, lidově řečeno vajgly. Doba už se „snad“ dosti posunula, ovšem nadále si mnoho lidí maluje byt svépomocí a důvodů je mnoho – finanční úspora, nedůvěra, chuť do práce, potřeba pohybu atd. A právě na svépomocné malíře pokojů svého vlastního bytu je tento článek zaměřen, tedy na ty začínající…
Malování stropu válečkem
Jak vybrat barvu
Ve starých domech, které mají navíc problémy s vlhkostí stěn a plísněmi, je dobré vsadit na tradiční hašené vápno. Je ideální desinfekcí a stejně tak dobře kryje, stále se prodává a není drahé. Ovšem dříve bylo možné vybrat si vápno staré rok, 3, 5 let, ale i 10 let a více, přičemž stále platí, že čím starší vápno je, tím je kvalitnější. Když sáhneme hlouběji do historie, například Michelangelo Buonarroti používal při výmalbách stěn a stropů v chrámech pouze to nejkvalitnější, tedy též nejstarší vápno. Dnes bohužel v prodejnách prostě narazíte na běžné vápno určené k výmalbě, ovšem není problém koupit si 2 pytle vápna, vyhasit je a uskladnit v místnosti, kde nemrzne – dříve se dávalo do sudů umístěných ve sklepě, nebo se hasilo přímo ve vápenných jámách, které se zakryly a před zimou izolovaly.
V ostatních místnostech, kde problém s vlhkostí a plísněmi nemáme, však lze použít i jiné materiály. Vždy se rozhodujeme podle toho, co od barvy očekáváme. V technických prostorách si vystačíme se zcela obyčejnou barvou obsahující zemský plnič. V obytných prostorách, kde jsou problémy s vlhkostí, můžeme sáhnout místo vápna po barvách na bázi akrylátu a s příměsí disperze.
Výběr barvy
Disperzní barvy jsou propojené vodnou disperzí syntetického polymeru, díky čemuž jsou tyto barvy odolné vůči blednutí, částečně či plně omyvatelné a lze je neomezeně tónovat. Jsou velice pevné a lze na sebe vrstvit mnoho nátěrů, čili nemusíme často seškrabovat původní nátěry. Co se týká omyvatelnosti barev –vždy záleží na poměru akrylátu (čím je ho více, tím snáze lze barvy omývat). Omyvatelné barvy se hodí především do chodeb, kuchyní apod.
Existuje ale mnoho dalších typů barev, vždy je prostě třeba poradit se s odborníkem a pokud se nám konkrétní typ barvy osvědčí, držíme se jej i v budoucnu. Nemluvě o tom, že na některý typ barvy se jako další nátěr jiný vůbec nehodí.
Pokud si nedokážete vybrat z běžně nabízených odstínů, je možné využít služby míchacího centra, kde vám namíchají odstín na zakázku. Pozor však, nechte si opravdu namíchat dostatečné množství barvy a to i s rezervou.
Pomocí lepicí pásky můžeme vytvořit zajímavé efekty
Příprava podkladu
Poté, co připravíme místnost na malování a zakryjeme vše, co je třeba, nejprve vyspravíme díry a praskliny. Máme-li to štěstí, že není třeba původní nátěr seškrabovat a dokonce místy štukovat či opravovat omítku, pouze vyspravíme poškození stěn bílou sádrou (pozor – nikoli šedou stavební, kterou lze barvami těžko překrýt) a nebo speciálním tmelem, který ovšem zasychá 24 hodin a déle. Platí, že podklad pod nátěrem musí být pevný, nosný, čistý a suchý. A navíc opatřený penetračním nátěrem, který podklad zpevní a zároveň zlepší přilnavost nového nátěru. Používá se například známý přípravek SOKRAT (nízkoviskózní kapalina na bázi vodní disperze styrenakrylátového kopolymeru, která se mísí s vodou v poměru 1:6 až 1:10). A pozor – penetrace se používá i v případě malby na sádrokarton, ovšem jiného typu.
Štětku nebo váleček?
Typ válečku je třeba vybrat podle chemického složení konkrétní barvy, poraďte se proto vždy s odborníkem, resp. s prodavačem. Pokud konkrétní barva obsahuje zemský plnič, lze ji aplikovat i malířskou štětkou, váleček použijeme s delším vlasem. Na barvy bez zemského plniče použijeme váleček s nízkým vlasem, ideálně polyamidový.
