Jak se zbavit pařezů v zahradě

Pomalu končí období vegetačního klidu a my máme poslední šanci šetrně odstranit starý, nemocný, již neplodící strom. Problém však nastává, když jej chceme na stejném místě nahradit novou výsadbou, nebo by nám zde pařez po stromě vyloženě překážel. V opačném případě je však vhodné pařez zachovat a najít pro něj vhodné využití. Až jednou ztrouchniví a rozpadne se, bude nám nakonec v zahradě chybět.

Jak využít pařez v zahradě

Pařez můžeme v zahradě zajímavě využít jako dekoraci – například na něj položíme mobilní nádobu s vhodnou výsadbou, nebo shora vyřízneme dutinu a uděláme mobilní nádobu z něj samého. Pařez však můžeme také využít například k pěstování dřevokazných, jedlých hub, které jej postupně rozloží. Trouchnivějící pařez je navíc důležitá zásobárnou bílkovin v podobě hmyzu pro hmyzožravce zabydlené v zahradě. Využití jsou však i další – pokud necháme pařez dost vysoký, může trčet ze země jako podstavec pro krmítko – tedy pokud nechováte kočky a ani v sousedství není jejich výskyt obvyklý. Může také sloužit jako posezení u ohniště, základ pro lavičku nebo i stolek. Může se též stát důmyslnou součástí zahradního zákoutí s jezírkem a jiného vodního prvku. Pařez také můžeme osázet sukulenty.

Pozor však - na pařezech po listnáčích se po čase objeví výmladky, proto je třeba tyto pařezy ošetřit postřikem selektivním herbicidem (např. Roundup). A pokud se i přesto výmladky objeví, použijeme herbicid neředěný, čili koncentrovaný.

Jak se pařezu zbavit technikou

Nejdražším způsobem, jak se pařezu zbavit, je objednat si službu jeho vyfrézování, ovšem v tomto případě v zemi zbytky pařezu a kořenu zůstanou a dané místo nebude vhodné k nové výsadbě. Pařez je také možné prostě vytrhnout. Uvážeme okolo něj řetěz a využijeme tažné síly např. traktoru. Ovšem za cenu poškození části travní plochy. Na druhou stranu už nebudeme mít tolik práce s výsadbovou jámou pro nový strom.

Pokud použijeme frézu, může se pařezu též zbavit prakticky beze zbytku, ovšem jen po menších stromech. Některé frézy dovedou jít do hloubky až 20 cm pod terén, jiné až 45 cm. Zbylé části stromu se pak v půdě rozloží sami. Ovšem nová výsadba na stejném místě není v tomto případě většinou možná. Vždy ale poznáme, zda něco a co v půdě zbylo.

Jak použít Pařezník

Další možností je využít takzvaný Pařezník, což je vlastně chemikálie, která postupně rozloží dřevo pařezu. Důležitá je bezpečnost při práci s pařezníkem, musíme použít ochranné pomůcky. Pařezník je sypký přípravek, který zakoupíme v hobby obchodech, drogeriích a zahradnických centrech. Na velký pařez bude třeba několik balení po 250 g přípravku, přičemž jedno balení stojí cca 60 Kč.

Pařezník použijeme tak, že do středu pařezu a z jeho boku vyvrtáme několik otvorů o průměru cca 2 cm a hlubokých cca 20 cm. Uděláme to tak, aby se vždy díra vrtaná shora a z boku spojily a  vytvořily jednu dutinu. Čím větší průměr pařez má, tím více děr potřebujeme. Do každého otvoru musíme přidat cca 100 g přípravku, načež jej opatrně zalijeme teplou vodou. Teplou vodu poté do otvorů pravidelně doléváme 4 – 6 týdnů. Během té doby se sypký přípravek postupně změní působením vody na účinnou chemikálii, která dřevo rozruší. Horní část pařezu po tuto dobu chráníme před deštěm, aby jím nebyl přípravek vyplaven.

Pokud je možné odstranit pařez vypálením, můžeme cca 6 týdnů po absorpci přípravku nalít do děr tekutý podpalovač a po dobu cca 4 týdny pravidelně přilévat. Za tuto dobu podpalovač do dřeva vsákne, my pařez zapálíme a ten vyhoří až do kořenů. Samozřejmě pařez opět chráníme po dobu 4 týdnů shora pře deštěm a při vypalování na něj raději navlékneme sud bez dna, nebo obtočíme v určité vzdálenosti od pařezu kus plechu. Jde o bezpečnost.

Jak se „kučuje“

Kučování je fyzicky velmi náročné. Jednoduše jde o vykopání pařezu, při kterém však nepoškodíte zahradu a plochu okolo pařezu jako při vytržení těžkou technikou. Budete potřebovat krumpáč, lopatu a rýč, případně i malou lopatku a také sekyru, jelikož kořeny bude třeba přesekat a nechat v zemi zetlít. Pro kučování necháme pařez delší, abychom jím mohli hýbat.

Začneme odkrytím zeminy okolo pařezu, průměr skrývky zvolíme minimálně cca 50 cm. Kořeny starých stromů se budou rozprostírat velice daleko. Jakmile narazíme na ty boční, obkopeme je a přesekneme sekyrou. Zeminu si dáváme na stranu, jelikož jí nakonec zasypeme vzniklou díru v zemi. Jakmile se dostaneme do blízkosti kmene, použijeme malou lopatku. Takto pařez postupně obrýváme, dokud s ním nebude možné hýbat, respektive kývat. V této fázi je třeba mít na paměti, že jediný kořen, který držící pevně v zemi, nám zabrání ve vyvrácení pařezu. Nezbude nám, než tento kořen najít, vykopat a přesekat. 

Jakmile pařez vyvrátíme, zasypeme jámu zeminou, kterou jsme si dávali celou dobu na stranu. Čím více hmoty kořenů při kučování odstraníme, tím lépe. Půda bude postupně sedat, načež vždy přidáme zeminu.

Jak pařez rozložit houbami

Do pařezu se můžeme pokusit vysadit jedlé dřevokazné houby, ovšem je třeba ponechat vyšší kmen, což je nakonec vhodné ve většině případů, kdy chceme pařez na zahradě vhodně využít. Do kmenu naočkujeme násadu jedlých dřevokazných hub. Nasadit můžeme do kmenu hlívu ústřičnou, jidášovo ucho, penízovku sametonohou, shiitake a jiné druhy hub. Důležité samozřejmě je, aby se houby uchytily. 

Pařezy očkujeme alespoň 1 až 2 měsíce poté, co strom pokácíme, nikoli ihned. Pařez je v tu dobu již dostatečně nasáknutý vláhou a již se nebrání dřevokazným houbám. Je prostě mrtev. Očkovat pařezy je ideální v dubnu a květnu, čili uprostřed jara. Použít lze 3 postupy: kolíčkovou sadbu, zrnitou sadbu a nebo výsadbu pomocí prkénka. 

V případě kolíčkové sadby vtlačíme do otvorů o průměru cca 10 až 15 mm a hlubokých cca 20 mm dřevěné kolíčky prorostlé myceliem hub. Otvory vytvoříme v seříznuté ploše stromu. Po obvodu pařezu pro změnu vytváříme takzvanou zrnitou sadbu. Do dřeva vyřežeme klínky a otvory zaplníme zrnky pšenice prorostlými myceliem hlívy. Poté vložíme klínky zpět a přitlučeme hřebíkem, aby zrnka nevypadala. V obou případech je třeba pařez vlhčit a je též vhodné přikrýt jej fólií.

Nejzdlouhavější je postup, kdy použijeme prkénko připravené ve vlhku a tmě, například v neprůsvitném igelitovém pytli. Prkénko posypeme substrátem s myceliem, který si koupíme v zahradnictví. Houby dovedou prorůst dřívím za 2 až 3 měsíce. Poté přiložíme prkénko se sadbou k pařezu, ten přihrneme zemí a udusáme ji. Dvě třetiny pařezu musí vyčnívat nad povrch. Pařez zaléváme a pokud jsme prkénko přiložili v dubnu či květnu, mohou se první plodnice objevit již v říjnu.

Ve všech uvedených případech můžeme sklízet houby na jaře a na podzim až do doby, kdy se pařez rozpadne. Dřevokazné houby jeho rozpadnutí výrazně urychlí. 

Například hlívu ústřičnou vypěstujeme na pařezu po zdravé ovocné dřevině, topolu, osice, olši, bříze, dubu. Pokud jde o pařez po jehličnanu, uchytí se na něm pro změnu hlíva holubí.
Zdroj: magazinzahrada.cz, almipraha.cz, hustejvercajk.cz, ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com