Jak si poradit se sněhem, ledem a rampouchy padajícími ze střech? Zobrazit fotky zobrazit 2 fotky

Předně je třeba vědět, kdo zodpovídá a jak se pojistit. V každém případě je ale třeba obzvláště za kalamitních situací nadměrné množství sněhu a rampouchů řešit.

Poslední roky jev nevídaný, ale letos u nás po Novém roce začalo sněžit i v nižších polohách, leckde je situace označována za kalamitní, o dopravě nemluvě. A právě bohatá sněhová nadílka přináší mnoho vrásek na čela majitelům domů, obzvláště těch, z jejichž střech mohou sníh a rampouchy padat na veřejné chodníky, resp. do ulic. Jejich povinností je totiž zajistit, aby pád sněhu a rampouchů ze střech domů nikoho nezranil, ani nezpůsobil škodu na majetku. Musí tedy tuto hmotu ze svých střech co nejrychleji odstranit, případně jinak zamezit škodám a úrazům.

Ovšem za kalamitních situací obvykle zajišťují tuto službu obce a to na své náklady. Jde přece o kalamitu. Navíc si lidé v tuto dobu dávají větší pozor a paradoxně dochází k větším problémům za menších sněhových nadílek, pokud nastane obleva. Jak ale potom postupovat, pokud padající sníh a led způsobí škodu či zranění?

Legislativa vlastně říká, že majitelé nemovitostí mají zákonnou povinnost starat se o svůj majetek tak, aby neohrozili zdraví, životy a majetek dalších osob. Odpovídají proto i za sníh a led padající ze střech či okapů a fasád (rampouchy). Vlastník domu může zajistit odstranění hrozby svépomocí, případně může delegovat správce, domovníka a nebo soukromou firmu.
Zodpovědnost lze samozřejmě i pojistit buďto v rámci pojištění nemovitosti, nebo si lze sjednat samostatné pojištění odpovědnosti vlastníka nemovitosti, které se pak automaticky vztahuje i na osobu pověřenou úklidem. U komerčních objektů je odpovědnost kryta pojištěním odpovědnosti z podnikatelské činnosti, které se vztahuje k objektu, kde firma (fyzický či právnický subjekt) podniká.

I pokud ale jste pojištěni, legislativa počítá s tím, že nejdůležitější je prevence, čili osoby, které mají povinnost zajistit odstranění sněhu a ledu ze střech, musí přijmout taková preventivní opatření, aby k nebezpečnému pádu sněhu a ledu ze střechy vůbec nedošlo. Ve stavebních dokumentacích budov je přitom dokonce uváděno, kolik centimetrů prachového a těžkého sněhu může na střeše konkrétní budovy ležet. Ono totiž stačí pouhých 20 cm sněhu a na střechu již tlačí 2 tuny. Z toho je patrné, že nejde jen o nebezpečí pádu sněhu a ledu ze střechy, ale též o bezpečnost stavebních konstrukcí.

A pokud dojde ke škodě a pojišťovna usoudí, že byla způsobena nedbalým přístupem a nesplněním prevence, může být kráceno pojistné plnění. Uhrazena pak může být jen část způsobené škody a zbytek uhradí sám pojištěný.
Pokud ale dojde k náhlým a nečekaným, prudkým změnám počasí, pojistné plnění kráceno není. Na rychlé změny se těžko reaguje. Pojišťovna pak posuzuje reálnou možnost adekvátní reakce pojištěného a většinou neuplatní námitku nesplnění povinnosti řádné péče.

A tento typ pojištění má ještě jeden zádrhel, je třeba mít dojednány dostatečné limity pojistného plnění. Způsobené škody mohou v extrémních případech dosahovat až mnoha set tisíců korun, nemluvě o újmách na zdraví či úmrtí, kde lze hovořit i o miliónech korun.

A jak se zachovat, pokud nám sníh a led například poničí auto? Nejdůležitější je okamžité pořízení fotodokumentace místa a škody včetně dokumentace střechy. Je-li to možné, zajistíme též svědky události. Při závažnějších škodách či újmách na zdraví je samozřejmě třeba ihned přivolat policii a záchrannou službu, je-li to třeba. Škoda pak musí být pojišťovně nahlášena co nejdříve, jelikož ideální je co nejrychlejší prohlídka místa likvidátorem pojišťovny.
Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com