Jak si vysadit nový stromek

Období vegetačního klidu pomalu končí a proto finišují nákupy prostokořenných dřevin. Po 31.3. již bude možné kupovat a vysazovat jen kontejnerované. Jak si ale takový stromek vysadit?

Pokud přece jen budete trvat na prostokořenných dřevinách, jejichž pořízení je vhodnější než dřevin kontejnerovaných, ale do 31.3. to již nestihnete, není třeba truchlit. Další prodej prostokořenných dřevin začne 1.10., kdy zároveň začíná období vegetačního klidu a zahradníci již smí podle platné legislativy kopnout do země a prostokořenné stromky či keře vám prodat. Výsadbu pak můžete provádět až do půlky listopadu, dřeviny by se měly bez problémů uchytit. Samozřejmě je při výsadbě na podzim třeba chránit kořeny vysazených dřevin před mrazem například přihrnutou mulčí. To se však doporučuje i při jarní výsadbě a to z jiného důvodu, aby totiž půda udržela za sucha co nejvíce vody, aby se zmenšil odpar.

Při samotné výsadbě se rozhodně nevyplatí spěchat, ovšem pokud si koupíte prostokořenné sazenice, měly by jít do země naopak co nejrychleji. Pečlivě vysazené stromky a keře se vám pak odmění svým růstem a příbytky. Správný postup výsadby je velmi důležitý, pokud totiž stromek vysadíte správně, má nejlepší šanci ujmout se, zapustit kořeny a dobře růst.

Prvním krokem je kromě výběru dřevin a jejich počtu též výběr vhodného místa. Různé druhy dřevin mají různé nároky. Záleží také na budoucím vzrůstu dřeviny, jinam vysadíme ořešák královský, angrešt a nebo lísku.

Jakmile máme místo vybrané, vezmeme rýč, lopatu a případně i krumpáč a můžeme začít. Správnou hloubku výsadby poznáme tak, že si položíme násadu z jednoho okraje jámy na druhý. Jáma musí být vždy dostatečně široká i hluboká, musí přesahovat rozměr kontejneru a nebo kořenového systému konkrétní prostokořenné sazenice. Po vykopání jámy načechráme půdu na jejím dně rycími vidlemi. Kořeny prostokořenných dřevin rozložíme v jámě volně, nikdy je neohýbáme zpět, tedy směrem vzhůru. Nejlepší je, když 1 člověk stromek drží ve stejné poloze a druhý přihazuje zeminu.

Nejprve je ale třeba zatlouct do jámy kůl, o který se bude sazenice opírat, tedy pokud je to u daného druhu dřeviny třeba. Okolo kořenů a pod nimi by při výsadbě měl být ještě prostor cca 15 cm, který též vyplníme vrstvou kvalitní zeminy obohacené o kompost. 

Stromek či keř vysazujeme zásadně tak hluboko, jak hluboko rostl ve školce. Nejčastěji je to těsně nad místem štěpování. Hloubku jámy je třeba upravit vrstvou substrátu. Na kořeny nejprve hodíme několik lopat substrátu a jemně stromkem zatřeseme, aby se substrát dobře usadil. To stále opakujeme a půdu vždy na závěr jemně přitiskneme. Provádíme tak postupné plnění jámy zeminou a přitom stále kontrolujeme, zda je dřevina správně ve svislé poloze.

Pokud je již jáma zaplněna ze tří čtvrtin, sazenici pořádně zalijeme. Poté, co se voda vsákne, doplníme zbytek zeminy, přitiskneme ji a na povrch hodíme poslední lopaty zeminy, kterou již necháme načechranou. Poté navrstvíme mulč a stromek přivážeme ke kůlu. Je-li to třeba, pomůžeme kůlu úvazem ke kolíkům do tří stran. Úvazy kmínku použijeme jeden či dva a v místě úvazu provaz podložíme třeba kusem látky, aby úvazy kmínek netlačily.

Jako mulč můžeme použít kůru, ale i slámu, posečenou trávu a listí. Na závěr zopakujeme pořádnou zálivku. Mladé stromky zaléváme za suchého počasí, jak to jen lze a vodní zdroje v lokalitě umožní. Nejlépe několika konvemi najednou, není třeba každý den jedna. Voda se prostě musí dostat až hluboko ke kořenům, proto musí být důkladně prolita v celém půdním profilu. Pod staršími dřevinami pak již můžeme pěstovat i letničky a nebo praktické zelené hnojení. Na podzim prospěje nově vysazeným dřevinám nastýlka z kompostu či dobře uleželého hnoje. Na jaře je dobré přidat v druhém roce NPK a to opakovat každý rok.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com