Jak zateplit dům opravdu účinně Zobrazit fotky zobrazit 15 fotek

Pokud uvažujeme o rekonstrukci domu, mělo by být klíčem k úspěchu především jeho zateplení, které lze provádět více způsoby. Vždy je přitom třeba dát přednost kvalitě před kvantitou. Cílem by měly být především úspory energií zároveň se zvýšenou kvalitou bydlení, tedy obytným komfortem. Pozor ale musíme dát i na vhodný výběr tepelně izolačních materiálů a jejich dostatečnou tloušťku.

Vysoká kvalita bydlení a úspory energií

Rekonstrukce budov a jejich zateplování nejsou levné, zajistíme však vysokou kvalitu bydlení a úspory energií na dlouhou dobu. Lze dokonce i spočítat návratnost investice, navíc rekonstrukcí a zateplením výrazně zvýšíme hodnotu nemovitosti a v tomto ohledu je proto návratnost okamžitá. Určitě je ale třeba rekonstrukci dobře promyslet a naplánovat. Při zateplení je především třeba zvolit správný typ a tloušťku tepelného izolantu, stejně jako vhodná okna a dveře. Při špatném řešení nejenže nebude účinek zateplení dostatečný, ale mohou se dokonce i projevit vady.

ČSN 730540 Tepelná ochrana budov

Ideální je rekonstrukce domu na nízkoenergetický standard za použití tepelné izolace alespoň podle doporučení ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Je-li možný pasivní standard, respektive dosažitelný, můžeme budovu zateplit ještě lépe, obvykle to však není nutné a u starých domů často ani žádoucí.

Rekonstrukci lze provádět radikálně, kdy je obvykle třeba zajistit si dočasně náhradní bydlení a nebo po etapách, kdy v domě budeme zároveň přebývat. Co se ale týká pouhého zateplení a výměny oken a dveří, kvůli tomu se stěhovat nemusíme. Roli přitom hrají i finance, pokud jich není naráz dostatek, je třeba rekonstrukci opět rozložit na etapy. Dokonce i zateplení obálky domu lze rozdělit, nejprve zateplíme severní stěnu a v dalších letech pokračujeme dalšími. Pravda, není to zrovna šťastné řešení, ale je možné. Obzvláště v případě, že nemáme dostatek peněz na dostatečně silnou izolaci a chtěli bychom proto raději zateplit celý dům izolací slabší. Ta by však příliš nefungovala a šlo by o vyhozené peníze.

Vycházíme z kvalitního projektu

V každém případě je třeba vycházet z kvalitně zpracovaného projektu včetně projektu odvlhčení domu, pokud je třeba. Projekt řeší, jaké izolanty zvolit a jaké tloušťky, jak budou tepelné izolace jednotlivých konstrukcí na sebe navazovat a případně i jak bude řešena vzduchotěsnost domu, pokud chceme dosáhnout pasivního standardu. Jednotlivé etapy rekonstrukce a zateplování domu je pak třeba podřídit projektu.

Položky celkového zateplení domu

A z čeho se skládá celkové zateplení domu? Z výměny oken a dveří (jím uspoříme cca 7% energie potřebné na vytápění), zateplení fasády (cca 32%), zateplení stropu či podlahy půdy (cca 30%), zateplení podlahy přízemí (cca 10%). Navíc získáme dalších až 20% větráním se zpětným získáváním tepla (rekuperací) – počítáno od zatepleného stavu, jelikož bez zateplení nemá toto řešení smysl. Čili komplexním řešením dle ČSN 73 0540 uspoříme 70 až 80 % energie a komplexním řešením pro nízkoenergetický či pasivní standard 80 až 90 %.

Platí přitom, že při komplexním zateplení rekonstruovaného domu jsou zateplené všechny dostupné konstrukce. Vždy se začíná výměnou oken a balkónových, případně i vchodových dveří, jelikož poté zateplujeme obálku domu včetně ostění. Pokud není zateplována podlaha půdy či strop, je třeba zateplit šikmou střechu izolací mezikrokevní a podkrokevní a nebo izolací nadkrokevní, pokud počítáme i s rekonstrukcí střechy. Podmínkou je však i u izolace mezikrokevní a podkrokevní uložení hydroizolací pod latě. Pokud střecha hydroizolace nemá, stejně ji bude třeba přeložit. V žádném případě pak nestačí pouhá výměna oken, jelikož úspory jsou v tomto případě minimální. Ovšem z hlediska zvukově izolačních vlastností jde o změnu zásadní.

Problémy s vlhkostí stěn

Vraťme se ale ještě na začátek. Před samotným zateplením je často třeba řešit nejprve problémy s vlhkostí především stěn. Každé plánování rekonstrukce a zateplení domu prostě musí začít posouzením jeho technického stavu, kde hraje zásadní roli právě vlhkost, poté až následuje realizace projektu. A i poté, co se realizují opatření proti vlhkosti, je třeba vybrat tepelné izolanty vhodné pro vlhčí prostředí.

Pokud se provede hydroizolace stěn, lze aplikovat kontaktní izolační systém, který se lepí přímo na stěnu, v opačném případně je vhodná izolace bezkontaktní, kdy vznikne mezi stěnou a izolantem s fasádou vzduchová mezera, která zajišťuje odvětrávání vlhkosti.

Začínáme výměnou oken a dveří

Obvykle tedy platí, že teprve po odvlhčení a tepelné izolaci podzemní části zdiva a soklu můžeme zateplovat dům, přičemž začínáme právě výměnou oken a dveří. Pokud osadíme nová okna na líc fasády (nikoli do osy zdiva) a osazovací spáru pak opatříme z vnější a vnitřní strany okenními páskami, nevzniká ostění okna, které bychom museli následně zateplovat. Pokud osadíme okna standardně, je třeba dát i na ostění dostatečně silnou tloušťku izolace. Pokud navíc přijde zateplování fasády na řadu až později, budou při osazení oken na líc vnější okenní pásky chránit osazovací spáru okna před klimatickými vlivy.

Při volbě nových oken je třeba brát ohled především na stavební hloubku okenních profilů, nikoli na počet komor, jelikož se ukázalo, že zvyšování počtu komor je slepou uličkou. Dále pak na izolační zasklení, nejlépe izolační dvojskla a nebo dokonce i trojskla.

Následuje zateplení obálky domu

Po osazení nových oken a případně i dveří následuje zateplení obálky domu a realizace fasády. Nejčastěji se fasády tepelně izolují kontaktním systémem (polystyren, minerální vlna, desky z konopí apod.). V případě větších tlouštěk tepelné izolace lze použít měkkou izolaci v roštu. Toto řešení navíc může být i levnější.

Pokud však nebylo možné vyřešit problémy s vlhkostí zdiva, volíme zateplení stěn systémem provětrávané fasády, čili zateplením bezkontaktním se vzduchovou dutinou. Aplikují se měkké, vláknité izolace, které propouští vodní páru a zároveň konstrukční vzduchová mezera odvětrává přebytečnou vlhkost.

Zateplení střechy či půdy

Samostatnou kapitolou je pak zateplení střechy. Šikmé střechy zateplujeme nejčastěji mezi krokve a pod krokve, případně nad krokve. Nesmíme však zapomenout na hydroizolaci pod latěmi. Pokud neplánujeme podkrovní bydlení, lze též pouze zateplit podlahu půdy. Jde o účinnější řešení než jakým je zateplení stropu posledního obytného podlaží.

Výhodou je, že zateplení střechy či půdy lze realizovat zcela samostatně, vůbec nesouvisí s výměnou oken a a zateplením obálky domu. Je ale důležité, aby na sebe tepelná izolace fasády a střechy nakonec dobře navazovaly. Pokud volíme u šikmé střechy izolaci nadkrokevní, vždy jde o lepší řešení, než jakým je kombinace izolace mezikrokevní a podkrokevní, jelikož izolant chrání i samotné krokve. Navíc můžeme v interiéru krokve přiznat, což vypadá obzvláště efektně.

V případě vyrovnávání podlahy půdy lze vhodně využít lehčené betony, které sníží zatížení konstrukce domu a zároveň zvýší díky kuličkám polystyrenu tepelně izolační vlastnosti podlahy.

Parozábrany a parobrzdy

Při zateplování střechy jsou také důležité střešní parozábrany a parobrzdy. Především vodní páry z interiéru se nesmí dostat do střešní konstrukce, jelikož by zde kondenzovaly a způsobily problémy. Z toho důvodu se instaluje na vnitřní stranu tepelné izolace parozábrana nebo parobrzda. Materiál musí být dokonale slepen ve spojích a těsně napojen na ostatní konstrukce v domě (na omítku zdiva pod střechou, pozednici, …). Pokud je parozábrana upevňována ke krokvím sponkami, musíme přelepit i místa, kde byly sponky nastřeleny. K přelepování a napojování parozábran se používají speciální lepicí pásky a tmely. Parozábrana přitom zároveň funguje jako vzduchotěsná vrstva a právě ta je zásadní pro nízkoenergetické a pasivní domy.

Izolace podlah

Další samostatnou kapitolou je izolace podlah. Nejjednodušší je izolace podlahy podsklepeného domu, stačí zateplit strop sklepa. V domě bez podsklepení je třeba odstranit stávající podlahy prvního nadzemního podlaží a vytvořit nové souvrství, ve kterém je zahrnuta tepelná izolace. Začínáme však hydroizolací stěn a hydroizolací podlahy. Na ni se ukládá tepelná izolace, případně vrstvička betonu a na ni uložíme tepelnou izolaci. Ovšem v domech s problémy s vlhkostí je lepší provést novou podlahu s provětrávanou vzduchovou dutinou. Ne vždy to ale jde.

Nesmíme zapomenout na větrání

Před rekonstrukcí a zateplením domu je též třeba řešit budoucí větrání. Zvýší se vzduchotěsnost domu, ale vodní páry a vydýchaný vzduch se uvnitř nesmí hromadit. U nízkoenergetických a pasivních domů je řešením rekuperace, která však představuje nemalé stavební zásahy. Spolu s komplexní rekonstrukcí domu jsou ale přijatelné. Prodávají se však též rekuperační jednotky decentrální, které nevyžadují složité rozvody vzduchu. Dalším řešením může být instalace tepelného čerpadla vzduch-vzduch, které zároveň funguje v případě potřeby jako klimatizace. Pokud taková opatření neučiníme, je třeba počítat se zvýšenými nároky domu na větrání. V opačném případě by nám hrozilo riziko šíření plísní, což značně například na okenním ostění. Vhodná je také instalace ventilačních turbín, které sníží potřebu větrání okny a dveřmi.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com