Jaká má být ideální vlhkost vzduchu v bytě a jak jí docílíme? Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Vlhkost vzduchu v bytě či domě má přímý a významný vliv na kvalitu našeho bydlení a především na naše zdraví. Odborníky doporučovaná ideální vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 40% až 60% podle typu místnosti a jejího využívání, například v koupelně nebo kuchyni je předpoklad vyšší vlhkosti vzduchu.

Jaké faktory vlhkost vzduchu ovlivňují?

Vysoká, nízká nebo obyvateli bytu žádaná a vítaná ideální vlhkost vzduchu vzniká působením několika faktorů. Kromě běžných domácích činností, při kterých je vzduch sycen vodními parami, tedy například vaření, sprchování, koupání, sušení prádla a podobně, ovlivňuje vlhkost také technický stav bytu či domu. Konkrétně tedy závady, kterými může do stavby pronikat voda – narušené základy nebo stěny domu, poškozená střecha, netěsnosti vodovodního potrubí .

Dalším ovlivňujícím faktorem je také aktuální roční období, respektive venkovní klima , v době zimní topné sezony nebo naopak v době letních veder je předpoklad nižší vzdušné vlhkosti v bytě, deštivé počasí může být příčinou vyšší vlhkosti. Roli hraje i stáří domu a způsob výstavby, u novostaveb zděných domů je po určitou dobu vlhkost vzduchu v interiérech vyšší.

Je v našem bytě ideální vlhkost vzduchu, nebo byt připomíná poušť či prádelnu?

Důležitým indikátorem optimální vlhkosti vzduchu je náš pocit pohody při pobytu v místnosti. Volné dýchání, pocit tepelného komfortu. Tyto pocity ovšem mohou být subjektivní a také individuální. Proto jsou ke stanovení vlhkosti v bytě na trhu k dispozici vlhkoměry, které nám stupeň nasycenosti vzduchu vodními parami určí přesně.

Vysoká vlhkost vzduchu – jak ji poznáme a co způsobuje

Nadměrná vlhkost vzduchu, tedy nad 60%, je častým problémem starších bytů a domů, jejichž technický stav má závady, umožňující pronikání vody a vlhka. K nejčastějším projevům zvýšené vlhkosti patří vlhké zdi, na nichž vznikají plísně, vlhkost zkondenzovaná na podlahách, stěnách a stropech, zejména při prudkém ochlazení vzduchu v místnosti. Dále pak orosená okna a dotykově nepříjemně navlhlé vybavení bytu.

Zejména dlouhodobě vysoká vlhkost má negativní vliv na stavební prvky i vybavení bytu, ale především způsobuje zdravotní komplikace obyvatelům bytu. Vlhkost vede ke vzniku plísní i množení roztočů, jejichž výskyt vede ke vzniku alergií, atopických ekzémů , revmatologických onemocnění.

Jak si poradit s nadměrnou vlhkostí? Větrat, topit, větrat.

Nejjednodušším a zároveň velmi účinným prostředkem na snížení vysoké vlhkosti vzduchu je větrání. Optimální je nejméně dvakrát denně provětrat celý byt intenzivním průvanem, otevřenými okny a dveřmi. Důležité je samozřejmě také dostatečné vytápění bytu, používání digestoře při vaření a sušení prádla mimo obytný prostor. Dalším řešením jsou ventilátory a vysoušeče vzduchu, případně čističky vzduchu, které likvidují i nebezpečné plísně.

Nízká vlhkost vzduchu také není ideální.

Nedostatečná vlhkost vzduchu je častým problémem zejména městských bytů s novými, dokonale izolovanými okny a málo porézními, panelovými zdmi, které nepropouští vlhkost. Nedostatek vodních par ve vzduchu je nepříjemný a škodlivý pro lidský organismus, především pro dýchací cesty a sliznice. Projevuje se suchým, dráždivým kašlem, ztíženým dýcháním, pálením očí nebo rozpraskanými rty. Suché klima v bytě můžeme napravit několika způsoby. Asi nejznámějším a nejčastěji používaným je umístění odpařovacích nádob s vodou na tělesa radiátorů, případně umístění vlhkých ručníků nebo prostěradel. Vlhkost v bytě zvýší také pěstování pokojových rostlin a jejich zalévání. S extrémně suchým vzduchem si účinně poradí také zvlhčovače, které podle typu – zvlhčování teplou párou, ultrazvukem nebo studené zvlhčování – klima v bytě upraví na požadovanou hodnotu ideální vlhkosti.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com