Jak na správné větrání domu či bytu? Jak často a kdy větrat, aby bylo bydlení v optimální kondici?Jak na rekuperaci? Přečtěte si naše návody, rady a tipy.
Dobře izolovaný a těsný dům se sám nevyvětrá a okny se čerstvý vzduch v noci ani v zimě bez velkých ztrát zajistit nedá. Vysvětlujeme, co o větrání říká vyhláška, jak funguje rekuperace a jak číst její parametry, jak navrhnout rozvody, kam dát jednotku, proč si dát pozor na podtlak s krbem a digestoří, jak větrat v létě a kolik to stojí.
Klimatizace kazí zdraví, rekuperace vysušuje vzduch, větrat oknem úplně stačí, čím silnější jednotka, tím lépe. Kolem chlazení, větrání a kvality vzduchu v domácnostech koluje spousta mýtů. Jenže moderní domy a byty už fungují jinak než dřív. Jsou těsnější, léta jsou teplejší a požadavky na komfort bydlení rostou. Co je pravda, co zbytečná obava a na co si dát pozor při výběru klimatizace nebo rekuperace?
Nedostatečné větrání způsobuje kumulaci vydýchaného, vlhkého vzduchu v interiéru. A důsledek? Bolesti hlavy, špatné soustředění, neklidný spánek, hromadění škodlivin ve vzduchu, které přímo ohrožují naše zdraví.
Vlhký sklep je problém, který si vyžaduje včasnou reakci. Jako nejdostupnější řešení se jeví jeho pravidelné větrání, což ale může být v zimě trochu problém. Zvlášť v zimě. Kondenzaci a vznik plísní tím můžeme podpořit. Takže jak na to?
Teorie je jasná: vydýchaný vzduch musí zevnitř pryč, čerstvý zvenku je zase třeba dostat dovnitř. Když se to takhle řekne, nevypadá větrání domácnosti jako kumšt. Jenže jakmile se k tomu přidá zimní sychravé počasí a drahé vytápění, začíná to být umění.
Jak zlepšit vzduch v interiéru zateplených domů s těsnými okny a nemyslet přitom na větrání pomocí otevřených oken a tepelnou ztrátu? Řešením je instalace větracího systému s rekuperací tepla.
Odpověď na otázku, proč větrat, je velmi jednoduchá, ovšem způsobů, jak to dělat a jak to dělat správně, je více. Stačí se rozhodnout.
Co je rekuperace, proč je výhodná, do jakých budov se hodí, kolik uspoří. Posviťme si na největší mýty a pověry o rekuperaci.
Kvalita ovzduší je jednou z bedlivě sledovaných charakteristik zdravého životního prostředí, ovzduší v dusících se lokalitách však neovlivníme. Změnit ale můžeme kvalitu ovzduší v interiéru, ať už doma nebo v práci.
Jak probíhá výměna vzduchu v pasivním domě a jak se liší od ostatních budov? Můžeme si jen tak otevřít okna dokořán a prostě vyvětrat?
Jako hlavní ukazatel takzvaného syndromu nemocných budov je všeobecně vnímána koncentrace oxidu uhličitého. Tak jednoduché to ale ve skutečnosti není. Jisté však je, že právě onemocnění budov je dnes již považováno za holý a smutný fakt, že ovlivňuje negativně naše životy, jejich kvalitu, a že nás rychleji posouvá směrem do země. Prach jsi a v prach se obrátíš. Ovšem o slově nemoc v souvislosti se syndromem nemocných budov (SBS) vyloženě hovořit nemůžeme. Proč?
Je to s podivem, ale pořád existují lidé, kteří v těch největších vedrech větrají své byty. Vždyť průvan přece ochlazuje, ne? Vánek na kůži je příjemný, ale nenechte se oklamat.
Na TikToku a Instagramu teď letí bizarní trik: „burp the house", v překladu asi nejlépe „nechat dům si odříhnout". Člověk má na pár minut otevřít okna, nejlíp tak, aby se udělal průvan, a nechat vzduch se vyměnit. Evropan zavrtí hlavou. Američani objevili Ameriku!
Černý roh u stropu, fleky kolem oken, plíseň za skříní. Většina z nás sáhne po spreji, plíseň zmizí – a za pár týdnů je zpátky. Podle Jakuba Pyšného, který se plísním a termoizolačním nátěrům věnuje v praxi, to dává smysl: přípravek plíseň zabije a vybělí, ale studené místo, na kterém se sráží vlhkost, neohřeje. V podcastu ČESKÉSTAVBY.cz jsme probrali, proč plíseň vzniká i v novostavbách, jak větrat, aby to mělo smysl, a jak postupovat, když už doma je.
Dává instalace větrání s rekuperací při rekonstrukci smysl? Rozhodně ano! I pro stávající domy a byty existuje řešení, které zajistí čerstvý vzduch bez zbytečných tepelných ztrát.
Abychom zase neschytali bídu za to, že si z Ruska pořád jen nehezky utahujeme, věnujeme tento článek architektonickému prvku, který tamní obytné stavby proslavil po celém světě. V podstatě spoluvytvořil jejich osobitost, identitu. Do módy vešel v 18. století a v trendu se udržel dodnes. Fortočky totiž fungují na ruské poměry docela chytře.
Plíseň, zamlžená okna, pyl v ložnici nebo psí pach po návratu z procházky. Takové problémy řeší s nástupem letních teplot tisíce domácností po celém Česku. Na vině bývá pravidelné střídání chladných rán a horkých odpolední. Tam, kde není místo ani rozpočet na centrální rozvody, může pomoci lokální rekuperace, která je usazená přímo v obvodové stěně. Její instalace je možná v domech, chalupách i bytech a přivádí čerstvý vzduch bez zbytečného úniku tepla.
Horké letní dny už nejsou výjimkou, ale běžnou součástí českého léta. Zatímco dříve se pozornost soustředila především na vytápění v zimě, dnes stále více domácností řeší také chlazení v letních měsících a rostoucí nároky na zajištění tepelné pohody v interiéru.
Nenechte se zaskočit letními vedry. Zjistěte, proč je jaro ideální čas na pořízení klimatizace do bytu či rekuperace. Tipy pro zdravý vzduch u vás doma.
Ložnice má být klidové území, jenže realita často vypadá jinak. Ráno míváte mokrá okna, těžký vzduch, zažíváte pocit vlhka a občas cítíte i zatuchlý pach. Vlhkost v ložnici vzniká nenápadně a člověk si na ni zvykne, dokud nezačne ovlivňovat zdraví i samotný spánek. Dýchání, pocení během noci i sušení prádla v bytě zvyšují vlhkost v interiéru víc, než si většina lidí uvědomuje.
18.5.2006
Jak zlikvidovat plíseň, která se nám objevila po povodních pod linem na chatě. Podlaha je z dřevěných desek uložených na prknech. Zespodu jsou sklípky v základech, takže větrání je zajištěno. V létě se chystáme měnit linoleum a nevíme, jak před pokládkou podlahu ošetřit, aby se tyto černé skvrny znovu neobjevovaly. Jestli něčím natřít a nechat vyschnout, či oškrabat a pod. Na přiložených fotkách je vidět napadení podlahy, které je zřejmě pod celým linoleem.
Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Stav Vaší podlahy na chatě lze označit bez nadsázky za havarijní. Vlivem povodní došlo k výraznému…
12.7.2007
Dotaz: Dobrý den, chtěl bych poradit, z jaké příčiny se mohla vyskytnout plíseň za novou kuchyňskou linkou, jak se jí zbavit a případně do budoucna předejít. Před týdnem jsem si v nové kuchyňské lince nad sporákem všiml plísně, která je i na zdi. Nejvíce exponované je místo za skříňkou nad a vedle sporáku. Připojuji pár fotografií pro představu. Plísně byly pouze za skříňkami, ne přes jejich okraj. Vlevo byla ještě jedna skříňka s nesavým materiálem přiléhajícím ke zdi. Za tou plíseň nebyla, ani za ni nepřesahovala. Skříňky těsně přiléhají ke zdi, zeď je nová (2 měsíce od rekonstrukce bytového jádra), obklady v koupelně jsou až ke sníženému stropu, trubky v tom místě ve zdi nevedou. Montáž skříněk byla týden po postavení zdi, den po malování. Byt je středový, okna plastová, větrání snad dostatené, v koupelně také (zatím bez dveří). Pro odvod par používám digestoř s vnitřní cirkulací, ta nepřiléhala úplně těsně ke zdi, občas jsem ji nezapl. Za ní na zdi plíseň taky nebyla. Prosím o radu, jak uvedený stav řešit, příp. jaká je nejpravděpodobnější příčina. Zatím jsem povrchy otřel savem, zeď i další den. Mám obavu, že příčinou jsou páry z vaření, ale dodavatel linky tvrdí, že šlo o vlhké zdivo či nedoschlý nátěr. Děkuji za odpověď.
Jako nejpravděpodobnější příčinu vzniku plísně za skříňkami kuchyňské linky považuji příliš uspěchanou montáž skříněk. Ale…
