Orosená okna a černé rohy: Jaká má být vlhkost v bytě, aby se netvořila plíseň

Optimální vlhkost v bytě je podle hygieniků 45 až 55 % při teplotě vzduchu 20 až 22 °C, za přijatelné se považuje rozmezí 40 až 60 %. Plíseň ale neroste ve vzduchu uprostřed pokoje, nýbrž na povrchu. Stačí jí, když u stěny, v rohu nebo na ostění okna vystoupá vlhkost dlouhodobě na 70 až 80 %. Rozhoduje proto nejen číslo na vlhkoměru, ale i to, jak studená jsou nejchladnější místa bytu. Když vlhkost v místnosti drží několik dní nad 60 %, je čas zasáhnout.

Rozmezí 45 až 55 % a teplotu 20 až 22 °C doporučil Bohumil Kotlík, vedoucí Národního referenčního centra pro venkovní a vnitřní ovzduší Státního zdravotního ústavu (SZÚ), když lidé kvůli drahým energiím stahovali topení (zpráva ČTK z listopadu 2022). Německý Spolkový úřad pro životní prostředí (UBA) doporučuje 40 až 60 % a radí větrat víc, jakmile vlhkost přesáhne 60 %. Když tak zůstane dny a týdny, může plíseň začít růst během několika dní.

Závazný limit pro byty neexistuje. Vyhláška č. 43/2025 Sb. stanoví vlhkost 30 až 65 % a zakazuje viditelnou plíseň jen v pobytových místnostech škol, nemocnic, ubytovacích zařízení, obchodů a podobných staveb. Pro domácnost je to horní mez, ne cíl. V praxi platí:

• Obývací a dětský pokoj: 45 až 55 % při 20 až 22 °C.
• Ložnice: stejná vlhkost, jen chladněji – podle UBA obvykle stačí 16 až 18 °C, níž ne. Každý člověk za noc vydýchá a vypotí zhruba čtvrt litru vody, proto se ráno větrá jako první.
• Kuchyně a koupelna: vlhké špičky při vaření a po sprše jsou normální, jen je hned vyvětrejte.
• Starý nezateplený dům: v mrazech se držte spíš u spodní hranice, studené stěny snesou méně.

Co s příliš suchým vzduchem, shrnuje starší článek o vlhkosti vzduchu a zvlhčování. Zvlhčovač má podle UBA běžet jen pod dohledem vlhkoměru a pravidelně se čistit.

Teplý vzduch pojme víc vodní páry než studený. U chladné plochy se vzduch ochladí, vody v něm zůstane stejně a jeho relativní vlhkost stoupne. Při 80 % u povrchu mají plísně podle UBA podmínky pro růst, při 100 %, v rosném bodě, se voda sráží v kapkách. Sklo bývá v zimě nejstudenější plochou místnosti, a proto se orosená okna objeví jako první. Jsou varovným vlhkoměrem: stejně vlhký vzduch se dotýká i dalších studených míst – rohu za skříní, špalety nebo nadpraží.

Tabulka ukazuje, při jaké teplotě povrchu začínají potíže v pokoji vytopeném na 20 °C. Spočítali jsme ji Magnusovým vzorcem s konstantami Světové meteorologické organizace. S kritickou vlhkostí 80 % na povrchu počítá i česká norma tepelné ochrany budov ČSN 73 0540-2.

Rozdíl mezi 50 a 60 % vypadá na displeji nevinně, ale posune hranici plísně téměř o tři stupně. Kout, který má v mrazu 14 °C, je při 50 % v bezpečí, při 60 % už ne. Proč se okna rosí i v novostavbách, rozebírá článek Rosení oken. Jak mu zamezit?

Plíseň v rohu nebo za skříní prozrazuje, že tam je povrch chladnější než okolní stěna. UBA ve své příručce k prevenci a odstraňování plísní z dubna 2024 uvádí modelový příklad nezatepleného starého domu: na volné obvodové stěně s povrchem 15 °C je u povrchu vlhkost 70 %, za skříní klesne teplota na 11 °C a vlhkost vystoupá na 89 %, ve vnějším rohu při 6 °C už kondenzuje voda. U dobře zatepleného domu je i v rohu za skříní při 20 °C a 50 % v pokoji jen 73 %. Když ale vlhkost v pokoji stoupne na 60 %, je tam 88 %, a to plísni stačí.

• Nábytek odsuňte od obvodových zdí aspoň o 3 až 5 cm. Vestavěná skříň na nezateplenou obvodovou stěnu nepatří.
• Nová těsná okna ve starém domě znamenají víc větrání. Stará okna netěsnila a vlhkost odcházela spárami sama. Nezateplené stěny a ostění pak zůstanou nejstudenějším místem a vlhkost se srazí na nich.
• Okno trvale na ventilačku v zimě vychladí ostění a nadpraží, kde se pak sráží voda.
• Radiátor neschovávejte za závěsy, obklady nebo příliš široký parapet.

Pokud se plíseň objevuje i při vlhkosti kolem 50 %, chyba je spíš ve stavbě než v bydlení: v tepelném mostě, chybějící izolaci nebo špatně osazeném okně. Česká norma totiž požaduje, aby vnitřní povrch stěn i za výpočtových mrazů a při vnitřní vlhkosti 50 % zůstal pod kritickými 80 %.

Na domácí kontrolu podle UBA stačí levný elektronický teploměr s vlhkoměrem. Výsledek je jen orientační, na hlídání trendu ale stačí. Postavte ho mimo topení, okno a přímé slunce a odečítejte ve stejnou dobu – nejvíc řekne ráno v ložnici před vyvětráním a večer po vaření.

Za mrazu přeměřte i povrchy. Bezkontaktním teploměrem změřte roh u stropu, ostění a stěnu za skříní a výsledek porovnejte s tabulkou výše. Tepelný most ale podle UBA jednorázové měření odhalí jen při výrazném rozdílu teplot venku a uvnitř.

Silikagel neboli silica gel ze sáčků v krabicích od bot pohltí podle americké National Park Service, která ho používá v muzejních vitrínách, nejvýš 40 % vlastní hmotnosti vody. Tříčlenná domácnost přitom podle UBA vypustí do vzduchu 6 až 12 litrů vody denně. Jen na 6 litrů by bylo třeba 15 kg silikagelu (6 000 g : 0,4), a to každý den. Sáčky se silikagelem patří do uzavřené krabice nebo šuplíku s doklady, jak popisujeme v článku o využití silikagelu v domácnosti. Byt neodvlhčí.

Nejúčinnější zbraní proti vlhkosti je větrání. UBA radí v zimě dvakrát až třikrát denně asi 5 minut v každé místnosti s oknem dokořán, nejrychleji průvanem přes protilehlá okna. Ložnici vyvětrejte ráno 5 až 10 minut, v kuchyni a koupelně otevřete okno na 5 až 10 minut při vaření a hned po sprše. V létě je podle teploty a větru potřeba 10 až 20 minut.

Proč v zimě stačí tak málo? Studený vzduch obsahuje i v mlze málo vody a po ohřátí v bytě se jeho relativní vlhkost propadne. UBA to ukazuje na venkovním vzduchu s vlhkostí 80 %, který se ohřeje na 20 °C:

Listopadová mlha tedy byt nezavlhčí, naopak ho vysuší. Ventilačku nechte v topné sezoně zavřenou, vyměňuje vzduch pomalu, plýtvá teplem a chladí ostění. A netopte příliš málo: UBA doporučuje přes den neklesat pod 19 až 20 °C a v noci pod 18 °C, pod 16 až 18 °C riziko plísní výrazně stoupá.

Prádlo je v zimě velký zdroj vlhkosti. Podle tabulky UBA, převzaté z Fraunhoferova institutu stavební fyziky, vydá náplň pračky 4,5 kg odstředěného prádla při sušení 50 až 200 g vody za hodinu, prádlo, ze kterého kape, 100 až 500 g. Člověk při lehké činnosti vydá 30 až 40 g za hodinu. Kde je vlhkost vysoká, radí UBA v chladném období prádlo v bytě nesušit. Pokud to jinak nejde, odstřeďte na nejvyšší otáčky, sušte v jedné místnosti se zavřenými dveřmi a tu větrejte častěji.

Odvlhčovač má smysl tam, kde samotné větrání nestačí: v místnosti, kde se pravidelně suší prádlo, po vytopení bytu nebo v novostavbě, ze které podle UBA zbytková vlhkost zděné stavby odchází rok až dva. Studený povrch ale neopraví. Na co se dívat při výběru, shrnuje článek Jaký odvlhčovač vzduchu pomůže.

Plíseň není jen kosmetická vada. Podle Světové zdravotnické organizace mají lidé ve vlhkých nebo plesnivých budovách až o 75 % vyšší riziko dýchacích potíží a astmatu. UBA řadí mezi nejohroženější lidi s oslabenou imunitou, s cystickou fibrózou a astmatiky.

Malý povrchový nález do 0,5 m² můžete podle UBA odstranit sami, pokud nejste na plísně alergičtí a nemáte chronickou nemoc dýchacích cest ani oslabenou imunitu. Omítnutou nebo vymalovanou stěnu otřete hadříkem z mikrovlákna s čisticím prostředkem se 70 až 80 % alkoholu nebo s běžným čisticím prostředkem, ne s octem. Plíseň neberte holýma rukama a plesnivý silikon v koupelně vyměňte, vyčistit se zpravidla nedá.

Odborníka volejte, když je plíseň větší než 0,5 m², jde do hloubky omítky, po vyčištění se vrací, nebo když v bytě žije někdo z ohrožených skupin. Stavebně-technický průzkum najde tepelný most nebo zatékání. Termovize je ale podle Davida Sýkory z VŠB-TU Ostrava vypovídající jen v zimě, při rozdílu teplot uvnitř a venku aspoň 15 °C. Firmy, které chtějí plíseň likvidovat jen dezinfekcí, označuje UBA za neseriózní. V nájemním bytě začněte u pronajímatele, jak v takovém sporu postupovat, popisujeme v článku Může nájemník vyhrát s pronajímatelem bitvu o vysokou vlhkost v bytě?