Utěsněný dům po výměně oken a zateplení méně větrá a radon z podloží v něm zůstává déle: ve švýcarské studii ho u šedesáti domů po renovaci přibylo v průměru o 20 procent, v některých až osminásobně. Radon se vyplatí změřit před stavebními úpravami i po nich, stát nabízí i měření zdarma.
Nová okna a zateplení šetří teplo, utěsněný dům si ale přestane sám větrat a radon z podloží z něj odchází pomaleji. Vědci z EPFL v Lausanne a HES-SO ve Fribourgu změřili radon v 650 úsporných domech a bytech v západním Švýcarsku. U 60 domů, kde existovalo i měření z doby před renovací, vyšel radon po zateplení v průměru o 20 % vyšší, geometrický průměr stoupl ze 165 na 197 Bq/m3. V některých domech ho přibylo čtyř až osminásobně. Studie vyšla v prosinci 2019 v časopise Atmosphere. Připomínáme ji k 7. listopadu, Evropskému dni radonu.
650 domů a tři měsíce topné sezóny
Měřilo se v zimách 2013/2014 a 2014/2015 pasivními detektory, které majitelé nechali tři měsíce v obývané místnosti nejnižšího obytného podlaží. Ve vzorku byly úsporné domy s certifikátem Minergie i domy zateplené ve státním programu.
| Typ domu | Radon (geometrický průměr) | Domů nad 300 Bq/m3 |
| Novostavby Minergie (182) | 52 Bq/m3 | asi 3 % |
| Renovované Minergie (35) | 87 Bq/m3 | asi 6 % |
| Ostatní renovované (433) | 105 Bq/m3 | asi 14 % |
Novostavby větraly skoro všechny řízeně, renovované domy bez certifikátu jen výjimečně (15 ze 414). Domy s mechanickým větráním měly v průměru 58 Bq/m3, domy bez něj 105 Bq/m3. Všech sedm domů s více než 2 000 Bq/m3 bylo renovovaných, stálo v oblasti s vysokým radonovým rizikem a řízené větrání nemělo.
)
Samotná okna, nebo celé zateplení?
Samotná výměna oken radon zvedla jen mírně: domy s novými okny měly 105 Bq/m3, s původními 99 Bq/m3. Nová střecha přidala zhruba 9 %. Průkazný skok o 38 Bq/m3 přineslo až zateplení podlah a obvodových stěn. Domy, které prošly vším najednou, měly 131 Bq/m3, o polovinu víc než domy renovované jen zčásti.
Dvacetiprocentní nárůst u šedesáti domů měřených před renovací i po ní autoři statisticky průkazný nenašli, jednotlivé domy se hodně lišily. Vysvětlení je ale jasné: po zateplení klesla výměna vzduchu a radon se v domě hromadí. Autoři proto radí měřit radon už před renovací.
Český případ: po zateplení 3,4krát víc radonu
Podobný případ popsal Martin Jiránek z Fakulty stavební ČVUT s kolegyní V. Kačmaříkovou v časopise Radiation Protection Dosimetry (2014). Rodinný dům ze škvárobetonových panelů dostal zateplovací systém a nová okna. Potřeba tepla na vytápění klesla 2,8krát, výměna vzduchu ale spadla pod 0,1 za hodinu a roční průměr radonu vyskočil z 337 na 1 117 Bq/m3. Panely obsahovaly hodně radia, z něhož radon vzniká, princip je ale stejný.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) na stránkách Radonového programu ČR píše: „Stavební úpravou, která může výrazně ovlivnit koncentraci radonu v objektu je výměna oken a zateplování objektu.“ Mezi úpravy, které zpravidla zvyšují radon, řadí i podlahové vytápění na terénu.
Kolik radonu je v Česku moc
Česká referenční úroveň je 300 Bq/m3 jako průměr v obytné místnosti při obvyklém větrání (§ 97 vyhlášky č. 422/2016 Sb. k atomovému zákonu). Při jejím překročení má vlastník posoudit, zda pomůže úprava užívání domu včetně větrání, nebo stavební opatření. Povinnost opatření provést má až nad 3 000 Bq/m3. Světová zdravotnická organizace doporučuje mířit ke 100 Bq/m3. Průměr v českých budovách je podle SÚJB 118 Bq/m3, Česko tak patří k zemím s nejvyšší koncentrací radonu v bytech na světě.
Jak radon doma změřit, i zdarma
Radon není vidět ani cítit, odhalí ho jen měření. SÚJB nabízí měření zdarma, pokud v domě dlouhodobě pobývají lidé a „objekt není rekonstruován“. Žádost se podává přes Národní radonovou databázi na portálu SÚJB s přihlášením identitou občana, detektory přijdou poštou.
- Kdy: nejobjektivnější je roční měření, dvouměsíční se dělá v topné sezóně.
- Kde: v obytných místnostech v kontaktu s podložím, ideálně ve všech v prvním nadzemním podlaží a v jedné v každém dalším.
- Rychle: týdenní měření dělají firmy s povolením SÚJB, také v topné sezóně a s větráním omezeným na minimum.
- Orientačně: mapa radonového indexu z geologického podloží od České geologické služby, pro konkrétní pozemek ale nestačí.
Chystáte-li nová okna nebo zateplení, změřte radon předem a po dokončení prací znovu.
Co dělat, když radonu po renovaci přibylo
- Větrat častěji, hlavně v zimě. Proč na tom záleží i bez radonu, popisuje článek o tom, jak nedostatečné větrání působí na zdraví.
- Nechat běžet řízené větrání. Ve studii vycházelo nejlépe, část obyvatel renovovaných domů Minergie ho ale nikdy nezapnula. Více o větrání s rekuperací.
- Utěsnit podlahu nad zeminou podle ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží. Projektu má předcházet radonová diagnostika domu.
- Odvětrat podloží. Podtlak pod podlahou odsaje radon dřív, než pronikne dovnitř. Více v článku Radon a ochrana před ním.
Na rekuperaci úvěr, na ozdravná opatření dotace
Nová zelená úsporám 2026 půjčí v běžné větvi na řízené větrání se zpětným získáváním tepla bezúročně až 200 000 Kč. Systém musí větrat všechny obytné místnosti s účinností zpětného získávání tepla aspoň 75 % a dům musí projít zkouškou vzduchotěsnosti. Dotační NZÚ Light rekuperaci samostatně neuvádí (Podrobnosti v článku o Nové zelené úsporám 2026 pro rodinné domy).
Na ozdravná opatření v domech se stavebním povolením vydaným do 28. 2. 1991, kde radon dlouhodobě přesahuje 1 000 Bq/m3, může stát podle výzvy Ministerstva financí přispět až 150 000 Kč.
