Jaký podklad se hodí pod samonivelační anhydrit Zobrazit fotky zobrazit 13 fotek

Samonivelační anhydritové podlahy vyžadují vhodný podklad. A tuto otázku řeší mnoho stavebníků. Jaké materiály jsou pod anhydrit ideální? Ideálním řešením je použití ekostyrenbetonu.

Anhydritové podlahy

Anhydrit se používá k realizacím litých podlah, jde vlastně o síran vápenatý CaSO4, který se smísí s pojivy, kamenivem, přísadami zlepšujícími zpracovatelnost materiálu a s vodou. Výsledkem je anhydritový tekutý samonivelační potěr, který představuje novou generaci podlahových hmot pro vnitřní použití. Lité podlahy mají přitom řadu předností: jejich aplikace je jednoduchá a rychlá i u velice složitých půdorysů (lze realizovat až 100 m2 podlahy / hod.), materiál výborně zatéká a je samonivelační (dosahujeme s ním max. rovinnosti 2 mm / 2 m), litá podlaha rychle tuhne (je pochozí po 24 - 36 hod., zatížitelná po 3 - 4 dnech), je vysoce pevná (20 - 30 MPa po 28 dnech), vyžaduje minimum dilatačních spár (materiál má malou roztažnost), má výbornou tepelnou vodivost a je proto ideální pro podlahové topení.

V praxi se anhydrit realizuje pro podlahy na tepelné izolaci (plovoucí podlahy), pro podlahové topení (vytápěné podlahy), což je nejčastější způsob využití, pro sdružené lité podlahy, pro lité podlahy na oddělovací vrstvě a jako podklad pod parkety, plovoucí podlahy, dlažbu, PVC, koberce, korek a jakékoli jiné finální nášlapné vrstvy. Ovšem právě anhydritové podlahy často potřebují vhodný podklad, přičemž použít lze právě Ekostyrenbeton.

Ekostyrenbeton

Ekostyrenbeton je beton, do kterého byl přidán Ekostyren, což je speciálně upravená drť pěnového polystyrenu. Ekostyren je snadno míchatelný s vodou, cementem a pískem. Tento beton je lehce připravitelný ručně, v míchačce a domíchávači. Ekostyrenbeton je až 12 krát lehčí než tradiční beton, rychle tuhne, má až 30 krát lepší tepelně-izolační vlastnosti, je netříštivý, nesnadno hořlavý, odolný vůči hlodavcům a plísním a je hygienicky i ekologicky nezávadný. Ekostyrenbeton dokazuje, že i beton může dobře tepelně izolovat, přitom tolik nezatíží stavební konstrukce právě pro svou nízkou hmotnost.

Cílem každého výrobce stavebních hmot je však navíc vyrobit hmotu, která bude co nejlehčí a zároveň bude mít co největší pevnost v tlaku. Nebude zatěžovat stavební konstrukce staveb a zároveň bude použitelná jako nášlapná vrstva pod finální podlahové vrstvy. A právě jedním z mála takovýchto výrobků na trhu je lehký beton s plnivem Ekostyren. Ekostyren navíc vzniká recyklací polystyrenových odpadů a proto je poměrně levný. Lze přitom volit různé objemové hmotnosti lehčeného betonu, čímž stanovujeme jeho budoucí fyzikální a mechanické vlastnosti.

Použití tohoto betonu je bezodpadové, materiál je homogenní a jednoduše se připravuje, jeho aplikace je rychlá. Uplatnění najde všude, kde je velmi nerovný povrch vodorovných konstrukcí, na který lze jen stěží aplikovat prefabrikovaný materiál.

Polystyrenbeton

Ekostyrenbetony tedy řadíme do skupiny tzv. lehkých betonů, které se vyrábí vmícháním plniva, jež má podstatně menší objemovou hmotnost než samotný beton prostý. Lze tak vyrobit směsi objemových hmotností již od 200 kg/m3 do 1 500 kg/m3 s pevností v tlaku od 0,2 Mpa až do 7 Mpa. Polystyren patří mezi nejlepší plniva do betonů z několika důvodů: má uzavřenou buněčnou strukturu, díky čemuž nemá tendenci přijímat vodu, což i zlepšuje čerpatelnost materiálu. Hlavní předností je pak jeho velmi nízká objemová hmotnost, díky které můžeme namíchat jedny z vůbec nejlehčích betonů, které zároveň konkurují tepelným izolantům.

Ekostyrenbetony se zpravidla aplikují stejným způsobem jako běžné betony. Namíchá se tedy požadovaná objemová hmotnost ekostyrenbetonu, dopraví se na místo pokládky čerpadlem a nebo běžnými stavebními kolečky, přičemž práce s tímto materiálem je mnohem méně namáhavá, než práce s betonem prostým. Na místě pokládky se nejčastěji zhotoví tzv. pásky do požadované síly aplikované vrstvy. Tyto pásky se nechají zavadnout a stahují se klasickou zednickou latí, načež je nakonec uhladíme zednickým hladítkem (většinou ale jen u těžších kategorií lehkých betonů s větším obsahem cementu a kameniva). Vrstva Ekostyrenbetonu je v optimálních podmínkách pochozí po 24 – 48 hodinách, za horších klimatických podmínek vysychá déle. Ekostyrenbetony mají ale jinak stejnou dobu zrání jako betony prosté, čili 28 dní od jejich aplikace. Jelikož však jde o výplňové, nekonstrukční, tepelně izolační betony, další vrstvu můžeme aplikovat již po zmíněných 24 hodinách. V praxi pak jakmile lze na vrstvu stoupnout.

Pěnobeton

Pěnobeton je též použitelný pod anhydritové podlahy, jde o lehký beton, který obsahuje uzavřené vzduchové póry, čímž se výrazně snižuje jeho objemová hmotnost a na stavbách je dosaženo úspor materiálových vstupů. Tento materiál má dobrou mechanickou pevnost, nízkou tepelnou vodivost a jednoduchou, ale vysoce technologickou výrobu. I pěnobeton snižuje zatížení stavebních konstrukcí (objemová hmotnost 300 - 900 kg/m3), lze jej vyrábět podle požadované hmotnosti a pevnosti (0,3 - 3 Mpa), je tekutý, samonivelační, dobře vyplňuje dutiny, výborně se opracovává, umožňuje provedení běžných povrchových úprav, odolává vlhkosti, plísním a škůdcům, je paropropustný, požárně odolný, odolává i kyselinám, louhům a jiným chemickým prostředkům, je zcela ekologický a má výborné tepelně a zvukově izolační vlastnosti. Výroba tohoto materiálu je ekonomická (vysoká produktivita, nízké manipulační a dopravní náklady). Za jeden den lze realizovat až 1000 m2 při síle vrstvy 5 cm.

Výroba pěnobetonu probíhá tak, že se nejprve vyrobí technická pěna, která je podobná našlehanému bílku z vajíčka. A právě tato pěna se vmísí podle předem přísně určeného poměru do cementového mléka. Jakmile dojde k procesu tuhnutí, technická pěna zůstane uzavřena v cementovém mléku a vzniknou tak malé vzduchové komůrky. Z fyziky je přitom obecně známo, že i vzduch je dobrým tepelným izolantem.

Pěnobeton má však právě pro své složení trochu jiné vlastnosti než Ekostyrenbeton. Jeho aplikace je přibližně dvakrát rychlejší než aplikace Ekostyrenbetonu. Navíc plocha, která se pomocí pěnobetonu realizuje, vykazuje lepší rovinatost, což vede k úsporám následných vrstev. Mechanické a fyzikální vlastnosti pěnobetonu jsou velmi podobné jako u Ekostyrenbetonu. Určitě ale nelze tento materiál na rozdíl od Ekostyrenbetonu použít například jako spádovou vrstvu plochých střech, stejně tak je nevhodný všude, kde by hrozilo díky jeho konzistenci k zatečení (protečení) stropů (např. půdní vestavby, kdy 1.NP je již obydleno). Zde se též doporučuje Ekostyrenbeton, jelikož je mnohem hustší a je v konzistenci polosuché směsi, což výrazně snižuje míru rizika zatečení materiálu (protečení přes stropy).

Zdroj: www.ekostyren.cz