Je vůbec možné zbavit sklep účinně vlhkosti a jak sklepy sanovat Zobrazit fotky zobrazit 3 fotky

U novostaveb dnes nejsou sklepy již obvyklé, jejich role nahradily spíže, mrazáky, chladničky a technické místnosti. Nakonec je pravdou, že se sklepy je jen potíž právě s ohledem na vlhkost a problematické větrání. A své nezastupitelné funkce již pro běžné domácnosti ztrácejí. Ve starších domech, chalupách, ale i starších chatách však sklepy stále ještě jsou. A pokud zde jsou, lidé se je snaží využívat. A pokud je takový sklep opravdu vlhký, je dokonce důležité zabránit vlhkosti pronikat výš.

Je to vlastně podobné jako s kopáním studny. Na stěnách výkopu se objevují kapky vody. A stejně tak se voda objevuje i ve vykopaných jámách, jakými jsou vlastně právě i sklepy. Výjimku představují pouze suchá skalnatá podloží a také výše položená místa v některých lokalitách. Není to ale pravidlo, mnohde voda vyvěrá i na kopci, sotva vykopeme třeba jen metr hlubokou jámu. Voda má vždy tendenci pronikat stěnami a podlahami sklepů, proto platí, že vlastnit suchý sklep, je něco jako „výhra v loterii“. 

Staré sklepy prostě bývají nadměrně vlhké, mnohdy zde dokonce najdeme hladinu vody, kterou je třeba stále odčerpávat. Jak se vlhkosti ve sklepě zbavit?

Jak sklepy zbavit vlhkosti

Sklep se můžeme pokusit zbavit nežádoucí vlhkosti více způsoby. Bohužel účinné stavební zásahy jsou zde velmi omezené, proto se sanace omezují především na principy fyzikální a chemické. Z mechanických zásahů lze zkusit drenáže, které budou vodu odvádět z okolí domu do drenážního potrubí vloženého do drenážního výkopu. Zkusit lze též vodorovné izolace zdiva a podlahy sklepa, další možností je stavba dělicích příček s odvětráním, ovšem to lze pouze u dostatečně prostorných sklepů. Mezi mechanická opatření též patří průběžné odčerpávání vody z jímky, kterou vykopeme v nejnižším místě podlahy. V některých sklepech je takové opatření dokonce nutností, jinak by byly trvale podmáčené. Je také možné oklepat starou omítku a nahodit stěny novou omítkou vápennou, ale v tomto případě budeme po letech tuto práci provádět stále dokola.

Z fyzikálně chemických principů lze provádět infuzní impregnace zdiva, čili injektáže, na to je ale třeba přizvat odbornou firmu a zvolit nejvhodnější řešení (způsob i materiál). V každém případě pak nejde o řešení levné.

Jako nejdostupnější účinná řešení se pak jeví opatření fyzikální. Patří mezi ně intenzivní větrání sklepů, používání elektrických odvlhčovačů (ideálně na kondenzační bázi), pokud je zasažení sklepa vlhkostí opravdu fatální a dlouhé roky se s tím nic nedělalo (sklepy zatopené), je třeba sáhnout po invazivním opatření, jaká se provádí po záplavách. Je třeba instalovat intenzivní zdroje tepla spolu s účinnými odvlhčovači. Tato opatření jsou jednorázová, ale z hlediska spotřeby energií velice drahá.

Použít lze též mikrovlnný ohřev stěn a také elektroosmózu. I v těchto případech jde o fyzikální opatření.

Jak se provádí drenáže

Výkop, který bude stále odvádět vodu například z podmáčeného terénu, můžeme provést i svépomocí. Voda může být drenážním systémem odváděna do sběrné jímky (z ní je průběžně odváděna) a nebo do otevřeného kanálu (z něj volně odtéká).

V praxi se to provádí tak, že okolo postižené budovy vykopeme výkop o šířce lopaty. Ideálně umístíme výkop cca 80 cm od základů, musí též být vyspádován a pokud je to třeba, také doplněn odtokem. Dno výkopu (hloubku volíme podle konkrétní situace) vyplníme většími kameny a zasypeme vrstvou štěrku. Do něj se uloží drenážní potrubí a opět zasype štěrkem. Teprve až vrchní vrstva může být z hlíny, ale nemusí, vrstva štěrku může být zarovnána s terénem, případně svrchu doplněna například kamennou dlažbou, kterou do štěrku usadíme. Jako drenáž se dnes nejčastěji používají perforované drenážní roury.

Fyzikálně chemická infuze

Principem této metody je nasycení zdiva chemickou impregnací. Provádí se to tak, že do stěn se vyvrtají z obou stran otvory o průměru cca 30 mm a vždy se sklonem šikmo dolů. Je tedy třeba základy domu obkopat do potřebné hloubky. Vyvrtané otvory se vyčistí tlakovým vzduchem a poté pod tlakem a nebo pouze litím do otvorů vpravujeme vhodnou chemikálii. Je důležité, aby zvolená látka poté, co pronikne do zdiva, zabránila pronikání vody do sklepa (tedy zdivem). Znovu ale opakujeme, jde o metodu, kterou v podstatě nelze provádět svépomocí.

Mikrovlnný ohřev stěn

Mikrovlnné vysoušení zdiva funguje podobně jako mikrovlnná trouba. Využíváme vysoké kmitočty, které jsou produkovány speciálními generátory. Molekuly vody se zahřívají, odpařují a vlhké zdivo vysychá. Jde o metodu rychlou, čistou a bezpečnou. Voda se pomocí mikrovln ohřeje velmi rychle, přičemž rychlost vysoušení zdiva bude dána množstvím využité energie, tloušťkou stěn a materiálem, ze kterého byly postavené. A nakonec i povrchem stěn. Vysoušení mikrovlnami může trvat i jen několik dní, navíc tak zářením zničíme plísně, houby a hmyz. I tuto metodu však nelze provádět svépomocí, na místě musí být přítomen alespoň jeden pracovník odborné firmy, která přiveze zařízení. Mikrovlnné generátory si nelze zapůjčit, jelikož platí přísné bezpečnostní předpisy (vyhláška MZ ČR č. 408/1990 Sb. a 480/2004 Sb.).

Elektroosmóza

Při této elektrofyzikální metodě se využívá malého a tedy bezpečného stejnosměrného proudu. Jde o metodu, kterou je možné zadat odborné firmě, ale i provádět svépomocí. Principem této metody je transport molekul vody elektrickým proudem z vlhkého zdiva zpět do půdy. Vlastně jde o metodu podobnou galvanickému pokovování (v tomto případě se pomocí elektrického proudu dopravují molekuly ušlechtilého kovu na železo a nebo na jiný kov). Někde má elektroosmotické odvlhčování sklepů výborné výsledky, jinde prostě nefunguje. Důvodem je nejspíše neschopnost půdy přijmout další množství vody.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com