Kamna zapalujte shora. Měření VŠB ukázalo, že na začátku hoření tak vzniká méně jedovatých plynů

Zatápět shora má smysl. Vědci z Centra energetických a environmentálních technologií VŠB – Technické univerzity Ostrava porovnali v laboratoři tři způsoby zátopu v krbové vložce. Když zapálili třísky položené navrch polen, oheň se rozhoříval pomaleji a pod lepší kontrolou, ve spalinách přitom bylo na začátku obvykle méně oxidu uhelnatého (CO) a organických plynných látek než při zátopu zespodu. Nejvýrazněji to platilo, když tah komína podporoval ventilátor. Recenzovanou studii, na které se podílela i Estela Vicente z portugalské univerzity v Aveiru, zveřejnil 7. července 2026 portál TZB-info.

Měřilo se na moderní krbové vložce o jmenovitém výkonu 7 kW se sedmimetrovým cihlovým komínem, topilo se bukovými poleny. Vložku bylo možné upravit tak, aby vzduch přicházel pod rošt, nebo aby zespodu nešel. Vědci střídali tři zátopy: shora (polena dole, třísky a podpalovač nahoře); zdola s třískami, podpalovačem dole a poleny navrch a nakonec zdola s podpalovačem, poleny dole a třískami nad nimi.

Komín jednou táhl přirozeně a na startu měl nulový tah, jaký autoři přirovnávají k přechodnému období na jaře a na podzim. Podruhé mu ventilátor zajistil tah 12 Pa, jako když je venku mnohem chladněji než doma. Každý pokus začal hrstí třísek a čtyřmi poleny, po jejich dohoření přišla dvě další. Sledoval se oxid uhelnatý, organické plynné látky, oxidy dusíku a prach, grafy ve studii ukazují průměry ze tří měření.

Oxid uhelnatý a organické plyny snižoval nejspolehlivěji přívod vzduchu pod palivo, a to téměř ve všech kombinacích. Zátop shora se projevil hlavně na startu. Zátop zdola rychle zvedl teplotu a v některých případech při rozhořívání vyprodukoval víc CO a organických plynů, zejména bez vzduchu pod roštem. V grafech studie mají u organických plynů nejvyšší sloupce zátopy klasickým způsobem, s podpalem a třískami dole a poleny navrch. Záleželo i na detailu: dva zátopy zdola se lišily jen tím, kde ležely třísky, a emise vyšly jinak.

U prachu měření jednotný trend neukázalo. Zátop shora tedy podle této studie neslibuje méně prachu z komína. Oxidů dusíku bylo se vzduchem pod roštem mírně větší množství, oheň hořel tepleji. A tvrzení „nevidím kouř, topím dobře“ neplatí: oxid uhelnatý je neviditelný a podle Jiřího Horáka z Výzkumného energetického centra VŠB (známého jako Smokeman) ani kouř, který není vidět, kvalitní spalování nezaručuje.

1. Nejdřív návod. Ministerstvo životního prostředí v brožuře Jak správně topit a ušetřit radí zatápět, přikládat i regulovat výkon přesně podle výrobce. Předepisuje-li návod jiný postup, má přednost.
2. Pusťte vzduch k palivu. Má-li topeniště rošt, nechte při zátopu otevřený přívod vzduchu zespodu. Smokemanovo desatero Jiřího Horáka radí: „nastav regulační klapky tak, aby vzduch mohl k palivu, oheň nedus“.
3. Dole polena, nahoře třísky. Na dno dejte několik suchých polen (ve studii čtyři), přes ně křížem vrstvu třísek a navrch podpalovač.
4. Zapalte nahoře. Oheň se propaluje dolů a polena chytají postupně.
5. Přikládejte, až první dávka prohoří, a raději menší dávky častěji než jednu velkou.
6. Žádné hořlavé kapaliny. Benzin ani jiné hořlaviny do kamen nepatří. Hasiči před nimi opakovaně varují, na Vsetínsku stál takový zátop v listopadu 2013 během dvou dnů dva životy.

Zátop shora jsme doporučovali už v článku o sušení dřeva a skládání kamen, teď ho podpořilo měření. Nepleťte si ho s metodou 70/30, která řeší, čím přikládat: měkké dřevo na rozhoření, tvrdé na udržení ohně. Zplyňovací kotle zatápějte podle návodu, stejný tým je změřil v další studii a u kotlů s lambda sondou vyšly rozdíly mezi zátopy minimální.

Mokré dřevo nezachrání žádný zátop. Podle Smokemanova desatera má dřevo ze živého stromu 35 až 60 % vody, v dobře větraném dřevníku nebo pod přístřeškem klesne pod 20 % zhruba za jeden až dva roky. U řady kamen a kotlů je podle brožury MŽP nejvyšší povolená vlhkost dřeva většinou 20 %, což odpovídá zhruba dvěma letům sušení. Jak ho sušit, popisujeme v článku o sušení palivového dřeva.

Podle MŽP do kamen nepatří plasty, lakované dřevo ze starých oken, dřevotříska, nápojové kartony ani barevné letáky a časopisy. Když při osvětové show VŠB přidali k hořícímu dřevu trochu odpadu, třeba PET láhev nebo linoleum, naměřili zhruba desetkrát až stokrát víc prachu než u suchého dřeva.

Slabý tah na začátku znamená méně kyslíku, nedokonalé hoření a víc škodlivin. U zátopů zdola vzniklo při rozhořívání často víc CO než po zbytek hoření, hlavně při přirozeném tahu. Autoři studie pro takové případy zmiňují komínový ventilátor, MŽP radí při kolísavém tahu regulátor tahu, s jehož nastavením pomůže kominík. Pokud kamna netáhnou vůbec, začněte čištěním kamen, kouřovodu a komína a radami pro netáhnoucí kamna. A hlídejte, aby do místnosti s kamny šel vzduch: podle MŽP může jeho nedostatek způsobit, že se v ní hromadí spaliny včetně jedovatého oxidu uhelnatého.

Zdroj: TZB-info, výzkumné energetické centrum VŠB, mzp.gov.cz, ČESKÉSTAVBY.cz