
Větrejte moderně, levněji a bez prachu
Dostatečně vyvětraný dům je základem pro zdravý život a komfortní vnitřní prostředí domu. Jak to ale zařídit bez toho, aniž bychom si do domu vpouštěli prach a v zimě topili pánu bohu do oken?
Dostatečně vyvětraný dům je základem pro zdravý život a komfortní vnitřní prostředí domu. Jak to ale zařídit bez toho, aniž bychom si do domu vpouštěli prach a v zimě topili pánu bohu do oken?
V oblasti větracích jednotek pro rezidenční použití nabízí společnost ELEKTRODESIGN ventilátory, s.r.o. inovovanou řadu větracích jednotek pod názvem ROVENTO evo. Tyto jednotky jsou určené pro přívod čerstvého předehřátého vzduchu a odvod odpadního vzduchu z interiérů rodinných a bytových domů, především pak dřevostaveb! A kromě tepla předávají čerstvému příchozímu vzduchu i vzdušnou vlhkost.
Uvedeme vám tři příklady z reálného života, ke kterým zcela běžně dochází. Schválně jestli se v nich vy sami najdete. Prvním je zrekonstruovaný vinný sklep, druhým garáž používaná jako skladiště a třetím plíseň v pánské společenské místnosti domu.
I když sami třeba předpovědi počasí chápete jako svéráznou formu loterie a moc velkou váhu jim nepřikládáte, pojí se s nimi otázka, kterou si teď jistě pokládáte. Jak horko už je moc horko? Pro zdravého člověka, jeho běžnou práci a normální život? Byť je otázka zřejmá, odpověď je nelehká. Dílem proto, že ji nevyčteme jen z teploměru.
Cílem uživatele a investora při stavbě rodinného domu je postavit budovu s moderními technologiemi, které minimalizují provozní náklady a přitom vyžadují co nejmenší údržbu. Navíc je třeba splnit požadavky platné legislativy a vyhovět nastaveným ekologickým standardům.
Bez větrání, tedy výměny vzduchu ve vnitřních prostorách budov, by byl jakýkoli dům neobyvatelný. A jelikož trávíme právě v interiérech většinu svého času, má kvalita vnitřního prostředí zásadní vliv na naše zdraví. Větrat přitom lze účinně a zároveň úsporně. Tak, že nám neutíká drahé teplo.
Stavby se podílejí na energetické spotřebě ze 40 % a jsou zodpovědné za více než 35 % emisí skleníkových plynů. A právě v S&P si uvědomují závazek vůči naší planetě a společnosti. Navrhují a vyrábí proto nové udržitelné a energeticky účinné ventilační systémy.
Malá lokální rekuperační jednotka RESPIRO 150 PRO je určena k ekonomicky úspornému větrání místností v rodinných i bytových domech. Snadno a rychle touto jednotkou nahradíte původně instalované ventilátory.
Rekuperační jednotka RESPIRO 150 PRO je určena pro nové stavby i rekonstrukce jako vhodnější záměna stávajícího podtlakového větrání ventilátory, které přivádí do interiérů chladný vzduch.
Rosa je slovo poetické, hojně užívané básníky a textaři písní. Třeba spojení rosa na kolejích asi tak nějak podvědomě vlezlo do hlavy snad každému z nás trochu starších. Prostě Wabi Daněk. „Je ráno. Nohama stíráš rosu na kolejích...“ Ano, právě pro ráno, ale také večer a noc, je rosa, forma vodních srážek, typická. A v přírodě je opravdu užitečná. Uvnitř našich domů je tomu ale naopak.
Malé větrací jednotky SABIK určené do bytové výstavby i do rodinných domů se vyznačují jednoduchou montáží, minimálními nároky na ovládání a údržbu, velice úsporným provozem a možností vzdáleného řízení. Modulární koncepce jednotek umožňuje kompletní přizpůsobení danému projektu.
Vysoce efektivní a adaptivní malé rekuperační jednotky SABIK jsou určené do bytové výstavby i do rodinných domů. Vyznačují se jednoduchou montáží, minimálními nároky na ovládání a údržbu, velice úsporným provozem a možností vzdáleného řízení.
Hledáte ideální řešení pro ochlazení větších prostor a nechcete investovat vysoké částky do zabudované klimatizace? Skvělým řešením je mobilní klimatizace, kterou nainstalujete snadno a hlavně zdarma, a přitom zvládne udržet příjemnou teplotu i v rozsáhlých místnostech. Jak ale vybrat správný model do větších místností?
Klimatizace, to znamená chlazení. A klimatizační jednotky stojí na základním fyzikálním principu, kdy odpařující se kapalina se nejen mění na plyn, ale zároveň absorbuje teplo. V klimatizačních jednotkách se proto kapalina (chladivo) stále odpařuje a zase kondenzuje. Teplo se tak přesouvá z jednoho místa na místo jiné, respektive je uvolňováno ven z interiéru.
Od roku 2000 se událo víc než sedm tisícovek incidentů, které jsou označovány jako extrémní výkyvy počasí. Vlny veder, dlouhotrvající sucha – nebo naopak záplavy a přívalové deště, sněhové bouře. Některé se odehrály v rámci několika málo vzdálených regionů, jiné měly až celo-kontinentální podobu. V různé míře si už za ty dvě dekády vyžádaly okolo 1,2 milionu lidských životů, a přímo či nepřímo ovlivnily životy 4,2 miliard dalších lidí.
Je více než žádoucí, abychom doma měli v zimě teplo a v létě nebyl interiér přehřívaný, abychom měli stále čerstvý vzduch, dostatek světla (přirozeného denního i umělého po setmění), aby nás netrápil hluk jdoucí zvenčí a od sousedů a aby nás nemořily různé chemikálie. Je jasné, že samo od sebe to určitě nepůjde, a že takové prostředí nevytvoříme zcela bez technologií a sofistikovaných výrobků. To samozřejmě vždy něco stojí, jak pořízení, tak provoz, ale při vhodné volbě a kombinaci zvolených prvků ušetříme na energiích a navíc nám s pořízením mohou pomoci dotační programy.
Nadcházející období může být pro podnikatele a alergiky traumatizující. Pro první skupinu je to období daňových přiznání a pro druhou skupinu začátek pylové sezóny. S daněmi sice nepomůžeme, ale pro vás alergiky bychom pár tipů měli.
Odpověď na to, jak budeme při narůstajících teplotách a potřebě klimatizací ochlazovat interiéry budov a činit život ve městech snesitelnější, se nemusí vůbec nacházet v budoucnosti. Moderní architektura se může inspirovat v minulosti a zemích, kde mají s horkem tisícileté zkušenosti.
Jako hlavní ukazatel takzvaného syndromu nemocných budov je všeobecně vnímána koncentrace oxidu uhličitého. Tak jednoduché to ale ve skutečnosti není. Jisté však je, že právě onemocnění budov je dnes již považováno za holý a smutný fakt, že ovlivňuje negativně naše životy, jejich kvalitu, a že nás rychleji posouvá směrem do země. Prach jsi a v prach se obrátíš. Ovšem o slově nemoc v souvislosti se syndromem nemocných budov (SBS) vyloženě hovořit nemůžeme. Proč?
Poslední dobou je hojně skloňovaným termínem SYNDROM NEMOCNÝCH BUDOV, různé zdroje o něm uvádějí různé informace, na jednom se však shodnou, na prvním místě uvádějí oxid uhličitý. Jeho příliš vysoké koncentrace. Jaký je rozdíl mezi oxidem uhličitým a oxidem uhelnatým a proč nás zaručeně zabijí oba plyny? Jeden rychle, druhý pomaleji?