Postavte mi nějakou nenáročnou chatu na kopci, místo, kam budu moci vyrážet s přáteli. Ať je z ní pěkný výhled do okolí. Ať to netrhá oči a hlavně ať to moc nestojí. Že to zní jako typické zadání, které nemá čím zklamat, ale ani překvapit? Tak to jste ještě neviděli Punta casitas.
Za touhle „chatou“ se musíte vydat až do Kolumbie, k jezeru Tota. O jejím nevšedním charakteru cosi vypovídá zdejší nadmořská výška. Modrobílé laguny jezera totiž leží ve výšce 3015 metrů nad mořem, a Punta casitas stojí ještě hodný kus nad nimi, usazená ve svahu.
)
)
)
)
O tom, že jsou odtud fantastické výhledy, netřeba pochybovat. Ale taky je tu dost řídký vzduch, a umí tu být i pořádní zima. Rovněž tu vane docela čerstvý vítr, protože jej nemá co brzdit. Typická horská paramo-vegetace totiž dosahuje jen k jezeru, a tak jsou svahy kopce prakticky holé.
Krajina navzdory tomu nepůsobí nehostinně, spíš mysticky. Objekt dřevostavby o celkové výměře užitné plochy 51 metrů čtverečních, který tu navrhli architekti ze studia Yemail Arquitectura, z té kouzelné atmosféry divoké přírody výtečně těží. I proto nebylo zapotřebí, aby chata byla nějak nad rámec mimořádná svými dispozicemi.
I ta nejskromnější architektura totiž může mít svou sílu, když reflektuje okolní svět. Punta casitas to ve své jednoduchosti umí skvěle. Měřítka tu odpovídají jen tomu, co vidí lidské oči. A ty tu mohou spatřit nenápadnou a chytře postavenou odolnou stavbu, která vytváří ostrůvek zabydlené pohody na netradičním místě.
)
)
Koupelna? Ano, ale venku
Přístup do „hlavního“ objektu začíná z horní strany svahu, na upraveném návrší. Vede do polokrytého prostoru na meziúrovni, těsně před podestou, která navazuje na téměř venkovní koupelnu. Ta je zážitkem spíše pro otužilé. Tvoří ji velká vana, chráněné ze dvou stran stěnami a s výhledem zaměřeným do dálky.
)
)
Pokud vás to ale láká více pod střechu, třeba protože vás zahání vítr, můžete vyrazit dovnitř, mezi společenské prostory. Osobuje si je kuchyň a jídelna. A také velká předsazená terasa, která svým zábradlím trochu připomíná nákupní košík. Zábradlí je současně lavicí, místem k venkovnímu posezení s přáteli.
)
)
Zevnitř výše do patra se nachází doplňková minimalistická ložnice. V podstatě jde o tatami, na kterém se dá pohodlně ulehnout. Hlavní ložnice je prostornější a stejně jako celý tento objekt ji definují velká okna, otevírající se výhledům. Jezero Tato si pozornost zaslouží a to, jak hladinou zrcadlí mraky na obloze, se přenáší i do atmosféry interiéru. Není to pohled, který by zevšedněl.
)
Uspořádání místností i jejich vybavení je poněkud spartánské. Nelze se ubránit dojmu, že trochu připomíná vybavení majáku anebo plážové rozhledny plavčíků. Tento dojem není úplně mylný, architekti chtěli uvnitř posílit cosi jako „námořního ducha“. Díky chytrému členění malého prostoru ale zabránili případné ponorkové nemoci.
)
)
Každý z dočasných obyvatel (chata je koncipována na pobytový režim 2,4 a 6 osob) tu může najít své klidné útočiště. Materiál, ze kterého je tento přístřešek vyroben, rezonuje s a okolní přírodou. Střecha s velkými okapy nese tmavé hliněné tašky.
)
)
Exteriér je pokryt žlutým borovicovým dřevem s jantarovým tónem. Interiér pak lehce dotváří tkané rohože a hliněné lampy. Ve výsledku to nebylo nákladné dílo. Ale jeho efekt je rozhodně nevšední a překvapující.
Materiály: Yemail Arquitectura
Foto-kredit: Mateo Pérez
