Ohlášení stavby nový stavební zákon zrušil. Platí jednoduché pravidlo: povolení potřebuje každá stavba kromě drobných staveb, které zákon vyjmenovává. Poradíme, co postavíte bez povolení, co musíte i tak dodržet a kdy se úřadu nevyhnete.
Architekt Pavol Šiška nazval tento svůj architektonický počin Dudodomom. Ukotvil malou rekreační dřevostavbu přímo v kmeni, na kmeni a k větvím starého dubu. Nejenže zde můžete spát, vařit a jíst, ale také se můžete osprchovat a dotýkat "živých" větví. Portfolio tohoto slovenského architekta je vůbec nestandardní, převažují totiž právě malé dřevěné stavby, takzvané tiny house, zasazené do srdce přírody. A pokaždé jinou "cévou".
Když se řekne mobilní pekárna, pekárna na kolech, bude následná představa nejspíš zahrnovat něco, co se pohybuje na pneumatikách. Ovšem pekárna Horli, vytvořená s invencí jihokorejských architektů z ateliéru True Thing Design Studio, si hoví na kolech, co byla zvyklá se prohánět po kolejích.
Pokud se u vás dostavila kombinace podmínek, bez které nelze alternativní formy bydlení akceptovat, pak pro vás bude kontejner skvělým řešením. Chce to romantickou duši, dobrodružnou povahu, nedostatek peněz na koupi parcely a stavbu domu, nenávist k bytům, obzvláště nájemním a hlavně místo, kde vám někdo dovolí kontejner postavit. Nyní by se skoro mohlo zdát, že jde o nouzové řešení pro lidi bez domova, ale opak je pravdou, kontejnery jsou módní trend. Jak pro současné chataření a chalupaření, tak trvalé bydlení. A tento trend již pronikl i do Česka.
Jak poznat, že už je třeba provést zásadní proměnu celé vaší domácnosti, pustit se do velké rekonstrukce bytu nebo rodinného domu? Průvodní motivy toho, proč zahájit renovaci, se od sebe mohou docela výrazně lišit. Každý si najde ty své. A možná uvidíte sami, že už je čas pustit se do díla.
Na místě stávala stará dřevěná zvonička, jejíž dřevo se už rozpadalo. Před ní kontejnery na tříděný odpad. A rázem se všechno změnilo. Ne každý sympatický, příjemný počin architektů musí být ověnčen medailemi a cinkat na každém kroku jako ovce se zvonečkem na louce. Někdy stačí jen málo. Přitom nová zvonička v Krásné pod Lysou horou cinká doopravdy. Dá se v ní však i na chvíli odpočinout a schovat se před nepřízní počasí, nebo se i pomodlit.
Žít v Praze a přitom mít zahradu jen kousek cesty od bytu? To by byl pro spoustu lidí splněný sen. Jenže i o naplněné sny je třeba se zasadit, jak se přesvědčili majitelé jedné takové velké zahrady. V sezóně tu pochopitelně chtěli trávit co nejvíce času, ale potřebovali k tomu vylepšit stávající zázemí. Nahradit starší kůlnu slušivější a praktičtější chatkou. Zahradním pavilonem. Nebo miniaturním domkem?
Co vidíte ze svého obývacího pokoje? Jaký výhled se vám nabízí? Aniž bychom to dál pitvali, raději řekneme, že výhled z obývacího pokoje v šestimilionovém Santiagu obvykle za mnoho nestojí. A právě proto se jeden zdejší obyvatel rozhodl, že si zaopatří lepší. Daleko od města, v horách. Kde si nechal postavit chatu. S výhledem naprosto fantastickým.
Z neradostných počtů, kolik jedna domácnost vyprodukuje ročně plastových lahví, vede jen jedna cesta. Místo depresí je třeba začít přemýšlet nad tím, co by se s PET lahvemi dalo dělat jiného. Co z nich třeba něco postavit? Úplně nová myšlenka to není. Ale jak se to vlastně dělá správně?
Sucho, přívalové deště, silný vítr, vlny veder, na takové projevy klimatické změny se snaží připravit 77 projektů přihlášených do šestého ročníku soutěže Adapterra Awards.
Postavte mi nějakou nenáročnou chatu na kopci, místo, kam budu moci vyrážet s přáteli. Ať je z ní pěkný výhled do okolí. Ať to netrhá oči a hlavně ať to moc nestojí. Že to zní jako typické zadání, které nemá čím zklamat, ale ani překvapit? Tak to jste ještě neviděli Punta casitas.
Na první pohled tak trochu zbytečné mosty, vždyť vlastně nic skutečně účelného nepřemosťují a na místech svých instalací jsou vlastně spíše překážkami. Pokud se však do problematiky ponoříme hlouběji, zjistíme, že nosné dílce těchto mostů byly vyrobené 3D tiskem, že byly dokonce vyrobené z recyklovaných materiálů, že nemají žádné výztuže, a přesto mosty fungují jako samonosné. Navíc se dají opět rozebrat a zase složit.
S umělci je vždycky nějaká potíž. Buď nemají klid na práci, a když ho mají, nedostává se jim inspirace. Prahnou po kontaktu s divokou přírodou, ale nemají rádi, když jim nevlídné počasí kazí práci. Potřebují prostředí nabité energií, spoustu světla, jsou rádi nad věcí. A ne vždy se to zkrátka sejde tak, aby si neměli na co stěžovat.
Za dveřmi je podzim, a s ním přichází čas sklízet úrodu, připravovat zavařeniny a pečovat o zrající víno. Pro šťastné Moraváky a obyvatele historických usedlostí s vinnými sklípky je tato doba zvlášť vzrušující. Proč? Protože sklep je pro ně ideální místo na zrání a uchovávání vína, ale i skladování ovoce, zeleniny a mnoha dalšího. Nízká teplota a optimální vlhkost sklepa totiž zajistí, že vaše poklady budou dlouho čerstvé. Prodlouží se jejich trvanlivost.
Ivan Bartoš, ministr pro místní rozvoj, deklaroval ve svém vyjádření k novele stavebního zákona, že jejím cílem je zajištění rychlého, jednoduchého a transparentního stavebního řízení pod zásadou “jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko”. Řízení, které bude pro běžného občana přehledné a srozumitelné. Tedy takové řízení, ke ke kterému se současná vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Co však s černými stavbami?
Většinou stavební záměry nevznikají z rozmarů, ale z nezbytnosti. Ovšem to, co definuje onu nezbytnost, se může výrazně lišit. Projekt přestavby a rekonstrukce kamenné boudy do podoby obytné chaty, vznikl z nezbytnosti nezbláznit se nudou a nečinností během pandemie covid-19.
Zazimování rekreačního objektu, který využíváme především od jara do podzimu, je stejně důležité jako zazimování zahrady. Jak na to?
