Nepříjemný zápach, zakalená voda nebo drahé opravy. To všechno může být důsledek několika chyb, kterých se dopouští řada majitelů domovních čistíren odpadních vod. Zjistěte, co bakteriím ve vaší ČOV nejvíce škodí a jak mikroorganismy udržet v dobré kondici, aby vaše ČOV fungovala dobře.
Sedimentační zkoušku dělejte každý měsíc
V dobře fungující ČOV nepřetržitě probíhá řada biologických procesů. Pokud se jejich rovnováha naruší, projeví se to rychle. Spolehlivým ukazatelem, že zařízení nefunguje správně, je sedimentační zkouška. Napoví, zda je v čistírně dostatečné množství aktivovaného kalu a jestli biologické čištění vůbec funguje. Takovou zkoušku se vyplatí dělat poctivě každý měsíc.
Jestliže kal neklesá ke dnu a zůstává ve vodním sloupci, je vhodné zkontrolovat pH, intenzitu provzdušňování i možné zatížení čisticími prostředky. Varovným signálem bývá též nepříjemný zápach nebo zhoršená kvalita odtékající vody.
Součástí běžné údržby by mělo být i pravidelné odčerpávání přebytečného kalu fekálním vozem. Zanedbaná údržba patří mezi nejčastější příčiny problémů s provozem domovních čistíren.
)
Bakteriální kultury nevyřeší všechno
Aby bakterie pracovaly efektivně, potřebují dostatek kyslíku, vhodné pH a stabilní přísun organických látek. Pokud je jejich prostředí narušeno – například po dovolené nebo když je dům nějakou dobu prázdný – může pomoci doplnění bakteriálních kultur.
Na trhu je dnes k dispozici celá řada přípravků určených pro domovní ČOV. Jejich účinnost se však liší. Výzkum realizovaný vědeckou výzkumnou asistentkou Mgr. Barborou Zdvihalovou na Fakultě rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (za finanční podpory ČSOB) ukázal, že zatímco některé přípravky skutečně podporují obnovu biologických procesů, jiné mají jen minimální efekt.
)
Bakteriální přípravky mají smysl tehdy, když je bakterií málo nebo jsou biologické procesy oslabené. To se právě dá poznat ze sedimentační zkoušky. Vyplatí se proto vybírat ověřené produkty a první neúspěch nepovažovat za důkaz, že podobné přípravky nefungují vůbec.
Některé bakteriální kultury navíc přispívají k účinnějšímu rozkladu organických látek, což může vést ke snížení množství vznikajícího kalu. To znamená nejen stabilnější provoz čistírny, ale často i nižší náklady na odvoz kalu.
)
Co mikroorganismům škodí?
Běžné čisticí prostředky jsou menší problém, než by se mohlo zdát. Pokud je v čistírně dostatečné množství aktivních bakterií, dokáže si používání domácí chemie systém většinou bez problémů "odpracovat".
Jiná situace nastává, když je bakterií málo nebo je biologie oslabená – tehdy mohou chemické prostředky narušit biologické procesy výrazněji. A pozor na agresivní chemické prostředky, jako chlorové přípravky anebo hydroxid sodný. Ty mohou citlivou biologickou rovnováhu narušit opravdu výrazně.
Proto je vhodné používat ekologicky šetrnější čisticí prostředky a po drastické chemii sáhnout pouze tehdy, když je to skutečně naléhavé. A po každém takovém zákroku je vhodné do ČOV bakterie dodat.
Pečete lahodný domácí chléb? Poměrně překvapivým problémem může být i velké množství koncentrovaného kvásku. Obsahuje totiž vysoký podíl organických látek a cukrů, které mohou krátkodobě přetížit biologické procesy v čistírně.
)
Udělejte bakteriím radost
Nejlepší péčí o domovní čistírnu samozřejmě není jednorázové řešení problémů, ale průběžná prevence. Kromě pravidelné kontroly zařízení a šetrného používání domácí chemie lze bakteriím, když je biologické čištění oslabeno, dopřát i malou „hostinu“.
Někteří výrobci ČOV doporučují čas od času spláchnout malé množství zeleninového vývaru, vhodit do ČOV kousek staršího chleba nebo dokonce vylít zbytek piva. Tyto organické látky mohou mikroorganismům posloužit jako cenný zdroj živin. Vždy by však mělo jít jen o malé množství a tento postup nenahrazuje správnou údržbu ani pravidelné odčerpávání kalu.
)
Domovní ČOV je třeba chápat jako živý systém. Čím lepší podmínky vytvoříte mikroorganismům, tím spolehlivěji vám bude čistírna fungovat.
Pravidelná péče se nakonec projeví nejen na kvalitě vyčištěné vody, ale i na nižších provozních nákladech a delší životnosti celého zařízení.
Zdroj: Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
)
