Nezmeškejte ideální dobu pro výsadbu jahodníků, je jí právě srpen! Zobrazit fotky zobrazit 4 fotky

V srpnu již jahodníky přestávají plodit a jakmile se to stane, je nejvyšší čas na posklizňovou péči o rostliny s chutným, drobným ovocem, ovšem právě také i na výsadbu nových rostlin. Jak postupovat?

Pokud nyní vysadíme nové jahodníky, do zimy nám dobře zakoření a již v příštím roce začnou přinášet úrodu. Samozřejmě platí i v tomto případě pravidlo, že jahodníky nejvíce plodí ve druhém a třetím roce, ale při letošní srpnové výsadbě se dočkáte alespoň trochu rozumné úrody již v roce prvním. Ve třetím roce pak opět v srpnu vyměňte staré a odplozené jahodníky za nové (ale na jiném místě) a koloběh pokračuje.

V srpnu můžeme vysazovat odrůdy jahodníků rané, pozdní i stáleplodící, klasické i převislé. Jahodníkům vybíráme slunné stanoviště s humózní, ale lehčí půdou, případně alespoň středně těžkou a mírně kyselou. Určitě nešetříme kompostem, obzvláště tím kyselejším, kompost navíc kromě výživy podporuje tvorbu humusu.

Pokud nechceme jahodníky stále stříkat chemií, je třeba vysazovat nové sazenice vždy na místo, kde jahody nebyly v posledních letech pěstovány. Střídáme například po třech letech jahody a brambory, přičemž obojí se v zahradách pěstuje na větší ploše. Případně jahody a záhony pro plodovou zeleninu.

U výsadby jahodníků je zásadní hloubka, do jaké sazenice vysadíme. Každou sazenici je třeba půdou zahrnout do stejné výšky, v jaké byla v sadbovači a nebo jiné pěstební nádobě, případně na původním záhonem před odejmutím zdravých odnožujících sazenic. Srdéčko jahodníků však musí vždy zůstat nad zemí.

Rozestupy mezi sazenicemi necháme cca 30 cm v závislosti na odrůdě. Řádky by od sebe měly být vzdálené 50 až 70 cm. Řádky však můžeme k sobě více nahloučit, čímž uspoříme místo díky menšímu počtu cestiček. Ovšem pokud jahody nasteleme slámou, můžeme vstupovat kamkoli, aniž by půda a kořeny jahodníků utrpěly. 

Ihned po výsadbě jahodníky zalijeme opravdu důkladně, aby vláha nebyla jen u povrchu a rostliny nám začaly pěkně kořenit do hloubky. Pokud v tu dobu přijde vydatný, hodiny trvající liják, máme vyhráno.

Rozestupy mezi sazenicemi necháme cca 30 cm v závislosti na odrůdě. Řádky by od sebe měly být vzdálené 50 až 70 cm. Řádky však můžeme k sobě více nahloučit, čímž uspoříme místo díky menšímu počtu cestiček. Ovšem pokud jahody nasteleme slámou, můžeme vstupovat kamkoli, aniž by půda a kořeny jahodníků utrpěly. 

Ihned po výsadbě jahodníky zalijeme opravdu důkladně, aby vláha nebyla jen u povrchu a rostliny nám začaly pěkně kořenit do hloubky. Pokud v tu dobu přijde vydatný, hodiny trvající liják, máme vyhráno.

Jahody lze pěstovat i ve smíšených kulturách, například s česnekem, cibulí, pórkem. Mezi jahodníky může vyrůstat třeba i kopr. Vždy vybíráme takové druhy zeleniny či bylinek a koření, které nejsou náročné na prostou, rostou hlavně do výšky, ale také netvoří mnoho stínu.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, shutterstock.com