První září letošního roku vstoupí v platnost novela zákona o ochraně ovzduší, která mimo jiné změní poměrně radikálně provozování domácích kotlů na tuhá paliva. Pokud vlastníte již starší kotel, připravte se na revize tohoto zařízení a počítejte s tím, že budete muset s největší pravděpodobností investovat do roku 2022 do kotle nového. Odhady dokonce hovoří až o půl miliónu domácností. Změn je však ještě více a budou postupné, ovšem v poměrně rychlém časovém sledu. Například od 1.1. 2014 se již nebudou smět prodávat kotle, které splňují dle ČSN 303-5 podmínky první a druhé emisní třídy. A to jsou až tři čtvrtiny kotlů na našem současném trhu.
Novela zákona o ochraně ovzduší zpřísní normy na provoz kotlů na tuhá paliva a normy na složení emisí. Mimo jiné má za cíl eliminovat lokální znečišťovatele. Pokud si plánujete pořízení nového kotle a chcete ještě lacinější zařízení první a druhé emisní třídy, máte na to zhruba rok a půl. A používat jej budete moci jen do roku 2022. Pak budete muset pořídit nový kotel, který splňuje přísnější normy, respektive vytápí účinněji a dosahuje nižších emisí oxidu uhelnatého, čili třetí emisní třídy.
Novela zákona se vztahuje na kotle výkonu od 10 do 300 kW a kotle s teplovodním okruhem, což představuje naprostou většinu kotlů na tuhá paliva v našich domácnostech.
Od 1.1. 2017 bude každý majitel staršího či méně šetrného kotle na tuhá paliva povinnen předložit na základě požadavku místně příslušného obecního úřadu revizní zprávu o svém zařízení. V opačném případě bude hrozit pokuta až 20.000 korun. První revizní kontrola kotlů tedy musí být provedena do konce roku 2016. Revize bude povinná jednou za dva roky a její cena včetně správného seřízení kotle by se měla pohybovat v rozmezí 700 až 1.500 korun.
Od září 2022 bude každá domácnost vytápějící kotlem na tuhá paliva povinna prokázat, že tento kotel splňuje podmínky 3. emisní třídy dle ČSN EN 303-5, jinak hrozí pokuta ve výši až 50.000 korun. Kotle obou nižších emisních tříd už nebude prakticky možné dále provozovat. Je pouze možné, že bude jejich provoz zatížen ekologickou daní, která však bude velmi vysoká.
Původně bylo uvažováno o návštěvách kontrolorů na udání, pokud by se z komínu valil divný kouř. Nakonec však půjde o plošné kontroly všech zařízení na tuhá paliva. Jednou za dva roky revizní technik kotel zkontroluje a seřídí a v případě jeho špatného stavu odpojí. Také nevpuštění kontroly ke kotli bude sankcionováno, a to pokutou ve výši až 20.000 korun.
Jde o poměrně závažnou změnu normy, jelikož kotel na tuhá paliva, který splňuje alespoň třetí emisní třídu, stojí minimálně 80.000 korun. A dlužno dodat, že dnes je pro velké množství domácností topících staršími kotli na tuhá paliva tato částka velmi problematická a nic nenaznačuje, že by to pro ně mělo být za 12 let snazší. Prakticky jde o jedno z nejdrastičtějších opatření od vstupu do EU. Například stále diskutované zateplování starších budov není povinné, je však na druhou stranu mnohdy podporováno dotacemi, o jejichž smyslu a účinnosti lze dlouze polemizovat.
Moderní kotel na pelety
Prostě je nutné bez obalu říci, že sociálně slabší si nebudou moci nový kotel dovolit. Jak a čím budou od roku 2022 (a mnozí již od roku 2017) topit, je nezodpovězenou záhadou. Ekonomické argumenty, že jde o investici s návratností 15 let tuto dnes již velmi početnou vrstvu obyvatel jaksi jen ztěží uklidní. I v případě, že vznikne nový dotační titul, který pokryje řekněme až 50% nákladů, bude pro ně poloviční suma nedosažitelná. Navíc není dosud jasné, jaký dotační program vznikne a do jaké míry a za jakých podmínek bude krýt náklady na pořízení nového kotle. Přitom bude mnohdy nutné rekonstruovat i celou otopnou soustavu včetně rozvodů otopné vody a topných těles.
Pro srovnání je velice zajímavá informace, že zájem o nové kotle na tuhá paliva poslední dobou všeobecně klesá. Meziroční pokles činí cca 15%, například v roce 2011 se v ČR prodalo pouze 33.000 nových kotlů na TP.
