Čím emisní povolenky zjednodušeně řečeno jsou, proč vznikly, do čeho všeho se promítnou domácnostem a jak? Vznikne pomocná síť pro každého, kdo ji bude kvůli ETS2 nejvíce potřebovat? Nebo to nebude až tak hrozné, jak mnozí alarmují? V každém případě si ETS2 odsouhlasily členské státy EU včetně ČR. A stojí za tím vláda jak minulá, tak předminulá. Může nyní Česko cuknout?
Nové rozšíření emisních povolenek
Emisní povolenky byly zřízeny proto, aby svou cenou nutily firmy investovat do inovací a snížení emisí. Původně to byly především elektrárny, teplárny a energeticky náročný průmysl související hlavně s výrobou oceli, cementu a chemie. Nově se ale emisní povolenky rozšiřují na další oblasti včetně budov a jejich vytápění a také dopravy. Systém ETS2 sice začne platit v maximálním rozsahu „až“ od roku 2028, ale ceny povolenek se promítají do cen elektřiny a tepla již nyní. Výrobci je tak přenášejí jako zvýšené náklady na své zákazníky. Příjmy ze současného prodeje povolenek přitom směřují do státních rozpočtů zemí EU a také do Evropského sociálně-klimatického fondu (SCF = Social Climate Fund).
)
Kolik peněz má ČR získat?
Za rok 2025 získala ČR do svého rozpočtu z prodeje emisních povolenek přibližně 18 miliard korun. V součtu má ČR navíc získat v následujících sedmi letech postupně ze Sociálního klimatického fondu jako kompenzaci domácnostem po zavedení ETS2 přibližně 40 až 50 miliard korun. Vybrané finanční prostředky se mají používají na klimatické projekty, podporu zranitelných domácností (zateplení, sociální doprava) a transformaci na nízkouhlíkovou ekonomiku.
Zbavíme se možnosti kompenzace? Nebo o ni vlastně vláda nestojí?
Česká vláda nyní nemá pravomoc již schválené ETS2 zrušit, je nepředstavitelné, že by Česko dokonce mohlo vyhrát případný soudní spor. Může se ale stát, že neimplementací předpisu nebude EU alokovat naší zemi zmíněných 40 až 50 miliard korun jako kompenzace pro domácnosti. To znamená přijít o peníze z evropských fondů, přičemž ke zdražování vlastně dojde stejně. Jenom drobná úvaha: Pokud se zdraží pohonné hmoty (benzín, nafta) v zemích, kde ETS2 přijali, u nás se s jistotou zdraží také, není jenom známo, o kolik. V sousedních zemích ale budou moci vlády tento nárůst lidem kompenzovat, což by ale v případě odmítnutí systému ETS2 bylo možné jenom ze státního rozpočtu, čili z daní daňových poplatníků a na dluh.
Maďarský příklad
Docela velké peníze navíc platí za svůj odpor k již schváleným evropským předpisům Maďarsko. Jak v podobě jednorázových sankcí, tak průběžného krácení evropských dotací. Podle rozsudku soudního dvoru EU muselo Maďarsko zaplatit jednorázově pokutu ve výši 200 milionů eur a za nesplňování evropských pravidel platí další jeden milion eur DENNĚ. Vlastně si Maďaři „platí výjimku ze společných evropských pravidel“.
Pravděpodobné české rebelské dopady
Co by odmítnutí implementace ETS2 znamenalo pro ČR jenom v letech 2027-2032? Ztrátu 100 až 150 miliard Kč z nevybraných příjmů z aukcí emisních povolenek ETS2 + přibližně až 50 miliard Kč ze Sociálního klimatického fondu, ze kterého mají být financovány kompenzace pro domácnosti. Krátkodobě bychom tím získali odklad zdražení paliv a vytápění domácnostem v odhadované výši 200 až 400 korun měsíčně. Samozřejmě jde o odhad průměru, pro některé domácnosti by to bylo až 1000 korun měsíčně, pro jiné minimum. Postupně to ale nějakým způsobem dopadne na všechny z nás, jde o dlouhodobý projekt. Ovšem bez ohledu na to, zda budou politici kvůli svým voličům rebelovat v EU, nebo ne. Minulá vláda v tomto tématu nekomunikovala, nepřipravovala lidi na to, co má přijít. Ta současná zřejmě nastoluje podobný trend.
)
„Ušetříme tisícovky, ale zaplatíme desetitisíce. A zaplatí to občané – vyššími cenami, nižšími investicemi a ztrátou evropských peněz. Pokud se z ETS2 vyvážeme, přijdeme o peníze na kompenzace i na modernizaci. Lidé zaplatí víc, ale stát jim nebude mít z čeho pomoct,“ upozornil bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Mělo se to však říci dříve a mělo se toho říci mnohem víc.
Drahé plnění slibů voličům
Současné novou vládou deklarované odmítnutí ETS2 se tedy sice hezky prezentuje jako plnění slibů (zároveň „pouze deklaračně“ byl odmítnut i migrační pakt), skutečné splnění slibu voličům ANO, SPD a Motoristů by ale ve skutečnosti znamenalo přijít o spoustu peněz včetně vysokých sankcí. Z účastníka bychom se stali pouze platícím pozorovatelem. Nebudeme mít nárok ani na kompenzace pro nízkopříjmové domácnosti, finance na zateplování, obnovitelné zdroje, modernizaci vytápění apod. Vtip je také v tom, kdo jsou vlastně voliči vládnoucí koalice (demografie).
Jak o ETS2 uvažují Evropané v jiných zemích
Když odhlédneme od českých pocitů „sebestředného vazala EU“, bylo by dobré si uvědomit, jak o ETS2 uvažují Evropané v jiných zemích. Protože ETS2 si odsouhlasily členské státy EU, včetně Česka. „Nebyly přikázané bruselským úředníkem, který je vlastně mimozemšťanem, všemocným ještěrem v lidské kůži, nenávidícím hlavně stárnoucí Čechy.“ Především mladší generace žijící ve městech západu a severu Evropy tlačí na politiky, aby bojovali s klimatickou změnou, kromě jiného i dekarbonizací. Politici tak vlastně plní přání voličů. A například v severských a pobaltských zemí se hovoří o ochraně životního prostředí jako o jednom z nejdůležitějších úkolů pro politiku. Články na téma ochrany přírody pro budoucnost (tedy naše děti, vnuky, pravnuky…) se objevují i v našem mediálním prostoru, ale s mnohem menším dopadem. Změnu tedy chtějí především mladší generace.
)
Složitá situace Evropy mezi mlýnskými koly
Evropa je přitom z globálně ekonomického hlediska ve složité situaci. Ke dvěma imperiálním velmocím, které jsou v mnoha evropských zemích vnímány nepřátelsky (Rusko a Čína) se po zvolení prezidenta Trumpa přidaly také USA. Obrovským světovým znečišťovatelem je například také miliardová Indie, Rusko vyloženě získává svou sílu z fosilních paliv, podobně jako Amerika. Jenže země EU nějaké velké zásoby fosilních paliv nemají a musí je kupovat právě od států, které se vůči EU chovají nepřátelsky. A Čína? Jelikož nemá dostatek vlastních fosilních paliv, musí dělat to samé, co EU. Nakupovat a dekarbonizovat. Vedle toho Čína a Indie stále staví nové uhelné elektrárny, jelikož roste jejich význam při stabilizaci elektrické sítě. Vedle toho ale tyto 2 země hlásily loni poprvé po 52 letech nepřetržitého růstu uhelných zdrojů pokles výroby elektřiny z uhlí. Proč? Kvůli globálnímu trendu - rekordnímu nárůstu obnovitelných zdrojů energie. Vlastně globální energetické revoluci se značnými ekonomickými i geopolitickými důsledky.
Názor podnikatele
Například Jan Palaščák, podnikatel na trhu s elektrickou energií, řekl v rozhovoru pro novinky.cz:
„Elektřina zlevní, jízda zdraží. Převedení plateb za obnovitelné zdroje představuje 500 korun za megawatthodinu bez DPH. To by mělo znamenat zlevnění pro domácnosti o 7-8 %. Zatíží to rozpočet, ale je to sázka na rychlejší hospodářský růst, protože domácnosti budou mít víc peněz na utrácení. Podniky budou konkurenceschopnější, takže by to teoreticky mělo přinést víc peněz, než na kolik to vyjde.
Ohledně zavedení ETS2 nakonec ale nejspíš odejde jen dopis do Bruselu, že se nám to nelíbí. Nemyslím, že to budeme eskalovat do situace, kdy bychom porušili unijní právo a vystavili se riziku ohrožení čerpání evropských peněz. Jakmile bude nová vláda, převáží pohled, že to sice je zátěž, ale současně se sem peníze vrací. Jde spíš o to, aby se dobře rozdělily. Havlíček slibuje, že je dá do sítí. To je dobrý nápad. Složitější je, aby to přineslo efekt. Aby se snížily ceny pro spotřebitele a peníze nezůstaly v dodavatelském kartelu.
Půjde o to, aby se peníze dostaly bez složité byrokracie k těm, na něž opatření dopadne. Na bohatší, kteří třeba využili dotaci Zelená úsporám, snížili si energetickou náročnost a mají elektromobil, to nedopadne vůbec. Politici by mohli přijít s motovoucherem. Lidem, kteří se bez auta neobejdou, a na něž bude dopad velký, by se zvýšené cestovní náklady vrátily.
V každém případě budou dopady nerovnoměrné. Ten, kdo jezdí naftovým nebo benzínovým vozidlem, a ještě třeba topí uhlím, pocítí dopad extrémně. Pro část domácností bude i při aktuální burzovní ceně povolenky 65 eur dopad nemalý, nižší desítky tisíc ročně.“
Jak to dopadne?
Jak to nakonec dopadne? Použijeme selský rozum, nebo budou domácnosti platit evropské sankce ze svých daní a stejně se jim nakonec všechno zdraží? Pokud své peníze dostanou alespoň částečně zpět, je to šance i pro politiky. Když politici nechají peníze získané z povolenek jenom rozebrat vyvoleným, mají problém. Kdokoli, kdo by právě vládl. V Česku lidé vydrží hodně a nechají se snadno i mediálně manipulovat (ostatně jako jiné národy), když se ale opravdu naštvou… je to masa, dav. Stačí první jiskra. (Gustave Le Bon – Psychologie davu).
Zdroj: visegradsky-jezdec.cz, forum24.cz, ct24.cz, faktaoklimatu.cz, novinky.cz, avcr.cz, Wikipedia, ČESKÉSTAVBY.cz
