
Dá se zahradou a domácí produkcí zeleniny a ovoce opravdu nasytit rodina?
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Uživit celou domácnost, vlastní rodinu, jen z toho co vydá úroda na zahradě? Ještě donedávna to znělo jako sen, bukolická pohádka, romantizující návrat k přírodě a kořenům.
Do 1. listopadu, kdy oficiálně začíná doba vegetačního klidu, profesionální zahradník a ovocnář nerýpne do země, aby pro svého zákazníka vydobyl prostokořenný ovocný stromek či keř. Přijeďte za 14 dní, řekne vám po půlce října a vysvětlí, že v opačném případě by mu hrozila i pokuta. Především však jde o etiku.
Slunce, voda, výživa. Ne, rakytník řešetlákový vyžaduje především slunné stanoviště, jinak dobře přežívá a plodí i na půdách sušších a méně výživných, i když vyloženě trvalé sucho nesnese. Hlavním předpokladem úspěchu je však u rakytníku řešetlákového pohlaví a také řez.
Zatímco v nákupních centrech už loví z hudebních archivů kulisu koled a veselých zimních písní, a na radnici usilovně přemýšlí, kam tentokrát rozvěsí výzdobu světelných řetězů, vy můžete najít klid na zahrádce. I v listopadu se totiž můžete potěšit úrodou.
Než se stromy ve vašem sadu uloží k zimnímu spánku, je někdy třeba jim dopřát lehkou údržbu. Šetrně je prořezat a zbavit nadbytečných větví, které je zatěžují. Je třeba s tím začít včas, aby se stromy stačily zhojit, než nastanou mrazy.
K radostem podzimu patří i výsadba stromů, tedy včasná příprava oživení sadů a zmlazení zahrad. Z řady důvodů je to o něco lepší, než sázet je na jaře. Ale je přitom třeba dát si pozor na pár chybiček, které s oblibou ke své škodě opakujeme.
Vítězkou letošní ankety Strom roku se stala Hrušeň hnilička z obce Drásov na Příbramsku. Stojí v těsné blízkosti uranové šachty, která byla otevřena koncem padesátých let dvacátého století. Vytěžená radioaktivní hlušina se vyvážela na haldu nedaleko stromu.
Hrušky nyní sklízí, kdo může, tedy pokud se mu nějaké urodily. Tyto sladké a šťavnaté plody jsou výborné čerstvé i zavařené, sušené i kandované, navíc jsou velice zdravé. Ideální třeba jako podzimní svačina pro školáka, ale i jeho rodiče. Jak hrušky správně skladovat, abychom si na nich mohli pochutnávat co nejdéle?
Cedráty, méně známé citrusy, pochází z Blízkého Východu, odkud se rozšířily do subtropů i tropů Starého i Nového světa severní polokoule. A právě tyto obří aromatické citróny můžete zkusit pěstovat i doma. Obdivovatele a pěstitele subtropických rostlin cedrát zaručeně nadchne.
Je to žluté, má to tvar kulatý či švestkovitý, má to pecku jako švestka, ale švestka to není. Často na tyto ovocné dřeviny narazíme někde podél cest, aby si poutník mohl utrhnout, nejsou to ale špendlíky. Ve volné přírodě špendlíky nehledejte, podél cest a v parcích byly lidmi vysazené mirabelky.
Na výstavě Pomologické dny – podzim v zahradě se kromě jiného dozvíte více o takzvaných genofondových plochách a především o plodech zachovaných dávných (starých) odrůd ovoce. Přítomní odborníci vám navíc pomohou s určením odrůdy ovoce, které si s sebou přinesete.
Je to skoro ten nejradostnější úkon, ale může být zrádný. Přitom na něm záleží mnohé, včetně budoucí kvality skladovaného ovoce. Vybrat tu správnou dobu, kdy je čas na sklizeň jablek, proto může být někdy obtížné. Poradíme vám, jak na to.
Ploché broskve u nás s největší pravděpodobností nepotkáme, ovšem například ve Španělsku, Itálii, Řecku a Francii je v létě občas potkáváme na tržištích i v kamenných obchodech. Říká se jim talířové či diskové.
Jsou nepochybně chutné a lidskému zdraví prospěšné. Ale ve spojení s mánií zdravé výživy se na ně nalepila i řada nezdravých mýtů, pověr a legend. Špenát není plný železa, mrkev váš zrak lepší neučiní, džus pravidelnou konzumaci ovoce nezastoupí a organická produkce není obsahově hodnotnější.
V zásadě jsou možné obě varianty, běžné jsou trávníky včetně bylinných směsí pod polokmeny a vysokokmeny, ale také okrasná výsadba. Vždy ale záleží na tom, zda konkrétní dřevina koření hluboko nebo mělce. Pod mělce kořenícími stromy se půda běžně kultivuje, plečkuje, okopává a také hnojí.
Ano, zálivka je v červenci v užitkové zahradě na prvním místě, a to nejen v případě na vodu náročné plodové zeleniny. Za sucha zaléváme co jen můžeme, tedy pokud je čím. Vedle toho nás ale kromě průběžných sklizní a ochutnávek plodů našeho snažení čeká mnoho další práce.
V jedné malé obci u Českých Budějovic je dosud za vsí třešňová alej, kdysi to bylo tak, že ke každé chalupě patřil jeden strom, dnes již ale zřejmě nikdo neví, který ke které. A alej zůstala veřejnou, kde si může čerstvé třešně zdarma natrhat, kdo chce. Takové možnosti však přináší i města, třeba v Praze je více jak 60 veřejných sadů. Praha je dokonce "českou královnou sadů".
Vědomosti se dnes nosí po kapsách nebo v kabelkách. Prostě všude tam, kam ukládáte chytrý telefon. Jedna nově navržená aplikace se teď může postarat, že pár užitečných informací si uložíte do hlavy sami, a zvládnete z nich těžit, i když kolem zrovna nebude dobré připojení. Tree Check vás naučí poznávat stromy a rovnou vám vysvětlí, čím jsou užitečné.
Doma jez, co máš. A v cizině? Tam neváhejte, a ochutnejte exotické ovoce stromů a keřů, které tamní štědrá příroda nabízí. Ano, občas to bude chtít trochu sebezapření nebo odvahy. Ale ti, co se nebojí, budou sladce odměněni.
Pomelu se také říká šedok, jde o stálezelený strom a stejným jménem nazýváme i jeho plody. Jeho původ je zřejmě v jihovýchodní Asii a větší citrusové plody na světě neexistují. A co víc, pomelo je údajně jedním z původních druhů citrusů. Nevzniklo tedy křížením, což je pro citrusy jinak typické.