Listy parožnatek jsou mnohdy až úctyhodné, teda ty fertilní (Foto: Shutterstock) Zobrazit fotky zobrazit 5 fotek

Parožnatky jsou tuzemským pěstitelům pokojových rostlin známé dlouho a právě se znova staly módní záležitostí. Vlastně jde o kapradinu, ovšem zcela neobvyklých vlastností, která též neobvykle vypadá. Listy parožnatky připomínají sobí paroží, ale s oblastmi, kde sobi žijí, nemá parožnatka vůbec nic společného, miluje teplo a pochází z tropů.

Tropická kapradina s parožím listů

Rod parožnatka (Platycerium) zahrnuje 18 druhů a byl zařazen mezi kapradiny osladičovité (Polypodiaceae). Domovem většiny druhů parožnatek jsou tropy jižní Číny, západní Indie, Malajsie, Indonésie, Filipín, Nové Guineje a Austrálie. Parožnatka však roste i v tropické Africe, na Madagaskaru, Komorách, Seychelských ostrovech, v Peru a v Bolívii. Vesměs jde o tropické deštné lesy, kde parožnatky rostou epifyticky nejen na kmenech a v korunách stromů, ale i na skalách. Nejde však o rostliny cizopasné, parazitní.

Podobnost listů parožnatky se sobím parožím je sice skutečná, ovšem parožnatky jsou typické výraznou heterofylií, čili mají 2 druhy listů. Jedny rostou převisle, jsou fertilní a nesou na sobě výtrusy. Často dorůstají až metrových délek. Druhé jsou sterilní a právě jimi je parožnatka přichycena ke kůře stromů.

Dokonalý epifyt

Epifytickému způsobu života je tedy parožnatka přizpůsobena výborně. Nejprve rostlině vyrůstají listy sterilní (trofofyly), které jsou okrouhlé a celokrajné, těsně přitisknuté k podkladu. Starší sterilní listy postupně usychají a zůstávají zhnědlé dlouho pod nově se tvořícími listy. Vzniká tak miskovitý útvar, do něhož se zachytává voda spolu s odumřelým hmyzem, ptačími exkrementy a odumírajícími zbytky rostlin, čímž je zajištěna výživa parožnatek stejně jako ochrana před vysycháním a poškozením kořenů. Díky této vlastnosti jsou parožnatky v bytech ideální k pěstování v závěsných nádobách, dokonce jako kokedamy.

Fertilní listy parožnatek jsou vzpřímené nebo převislé, pevné, kožovité, zelené a nebo šedozelené. Typické je jejich vidličnaté větvení, ale vždy v závislosti na druhu. Husté hvězdicovité chlupy na fertilních listech brání silnému vypařování vody. Podle parohů, které fertilní listy připomínají, získaly parožnatky své jméno. Jak české, tak latinské (v překladu široký roh).

Rozmnožování výtrusy

Parožnatky se rozmnožují pomocí výtrusů, občas se ale mohou vytvářet i postranní výhonky. Kupky výtrusnic vyrůstají (v závislosti na druhu) buďto na koncích listů (Platycerium bifurcatum) a nebo na plochách listů pod vidličnatým větvením (Platycerium grande). Tvoří velké, tmavě hnědé, případně až černé plochy. Po dozrání výtrusů výtrusnice praskne a vítr roznese výtrusy po okolí. Výtrus vyklíčí v prvoklíček, který roste velmi pomalu. Jeho výška je cca 0,8 cm. Prvoklíček obsahuje samčí a samičí buňky, které se spojí a vznikne tak nová kapradina. Proces samozřejmě urychlíme zakoupením nové, mladé rostliny. Navíc je v bytových podmínkách třeba výtrusy sbírat a snažit se, aby z nich vyrostly prvoklíčky.

Vyšší teploty, polostín a mnoho vody

Tato teplomilná kapradina vyžaduje v létě teploty 18 až 25 °C, v zimě pak alespoň 15°C. Jako všechny tropické rostliny jsou parožnatky náchylné na průvan a milují polostín, v zimě však volíme světlejší stanoviště (nikdy ale ne přímé slunce). Zálivka je potřebná pravidelná a hojná, nejlepší je postavit nádobu s rostlinou přímo vody. Kořeny parožnatek totiž nesmí nikdy vyschnout. Voda musí být dobře odstátá, o pokojové teplotě a ne tvrdá, ideální je voda dešťová. Od dubna do srpna přihnojujeme každé 2 týdny komplexním hnojivem určeným pro dekorativní pokojové rostliny. Dávku volíme cca dvakrát menší, než se uvádí v návodu.

Listy parožnatek je dobré pravidelně rosit, nikdy je ale nesmíme otírat. Jsou totiž pokryté infinitezimálními jemnými vlásky, která zachycují vlhkost ze vzduchu. Je proto třeba zvyšovat vlhkost vzduchu okolo parožnatky, proto jsou tyto kapradiny ideální právě do koupelen. Při rosení volíme velice jemný rozprašovač, voda by neměla zůstávat na listech v kapkách a vůbec už ne stékat.

Vybrané druhy parožnatek

Platycerium grande (parožnatka obrovská) pochází z jihovýchodní Asie a severní Austrálie. Je robustnější, dosahuje výšky několika decimetrů, listy má vzpřímené a s laločnatými okraji.

Platycerium bifurcatum (parožnatka vidličnatá) představuje klasiku pocházející z Austrálie a Papui Nové Guineje. Snadno se pěstuje, ale její růst je pomalý. Listy dorůstají až obřích rozměrů.

Platycerium angolense (parožnatka angolská) má nedělitelné a na okrajích zvlněné fertilní listy, její vzhled tedy není typický.

Platycerium coronarium (parožnatka věncová) pochází z oblastí od Myanmaru až po Filipíny. Roste na stromech přisedlá na kmeni a její fertilní hluboce vykrojené listy dosahují až třímetrové šířky i délky.

Platycerium madagascariensis (parožnatka madagaskarská) má listy s charakteristickou žilnatinou a upřednostňuje chladnější prostředí.

Zdroj: ČESKÉSTAVBY.cz, wikipedia.org, shutterstock.com