Prohlédněte si letošní finalisty soutěže Strom roku 2025. Každý z nich nese silný příběh, který se mu vepsal do kůry. A vy můžete být těmi, kdo rozhodne o vítězi. Hlasování totiž právě odstartovalo. Fotogalerie v článku.
Hlasování veřejnosti začíná 21. července v 8:00 a potrvá do 5. října do 23:59. Prohlédněte si krásné fotografie všech stromů a vyberte svého favorita. Každý může podpořit svůj oblíbený strom jedním hlasem z jedné e-mailové adresy na webu ankety. V závěrečném týdnu (29. 9.–5. 10.) proběhne tajné superfinále pro pět nejúspěšnějších.
„Každý z těchto stromů nese kus místní historie i osobních vzpomínek. Je na nás, abychom jim zajistili péči a prostor v krajině i pro další generace,“ říká koordinátorka soutěže Kateřina Bolečková.
)
Lípy – srdce obcí a strážkyně křižovatek:
Lípa Poustevník (Dětřichov, Olomoucký kraj)
Na okraji pole, s výhledem k Jeseníkům, stojí osamělá lípa. Její květy voní široko daleko. Svou korunou dává stín, šíří vláhu, poskytuje domov drobným živočichům. Přináší krásu a uvědomění, že pevný postoj prospívá všemu. Je inspirací, ochranou i potěšením místních.
Lípa na Kněžství (Pardubický kraj)
Roste na křižovatce prastarých kupeckých cest a funguje jako živý orientační bod – i jako místo setkávání spolku nadšenců do historie. Každý rok se tu odehrává malý rituál komunity: sdílení příběhů, které se pod korunou lípy předávají dál.
Trojiční lípa (Jihočeský kraj)
V letech 1831–1832 zasáhla Trhové Sviny cholerová epidemie. Město se ocitlo v krizi, lidé byli paralyzovaní strachem a městský doktor Jan Soukup odmítal nemocné ošetřovat – bál se, vymlouval se a zůstal zavřený doma. Když už jeho nečinnost byla neúnosná, rozhořčení obyvatelé ho násilím donutili nemocné navštěvovat. Soukup nakonec začal radit a pomáhat, ačkoliv pozdě a s výčitkami. Po tragických událostech si slíbil, že za každého zemřelého vysadí jednu lípu – symbol uzdravení a naděje. Byl to právě tento příběh, který inspiroval známého spisovatele Jana Štiftera k sepsání úspěšného románu Krajina roztavených zvonů, popisujícího nástup cholery v Trhových Svinech.
)
)
Duby – pamětníci pověstí i válek:
Oldřichův dub (Liberecký kraj)
Legenda praví, že právě u něj potkal kníže Oldřich svou budoucí ženu Boženu. Kmen poznamenaný věky se stal kulisou milostného příběhu, který zlidověl. Dnes je dub symbolem kořenů – rodových, kulturních i těch opravdových, sahajících hluboko pod zem. Patří k nejstarším známým dubům u nás, traduje se, že je starý 1000 let.
Kostelní dub (Skviřín, Plzeňský kraj)
Stojí opodál barokního kostela a mlčky sleduje střídání epoch: třicetiletou válku, proměny víry i tváří vesnice. S obvodem 508 cm a výškou 40 metrů se tyčí nad krajinou jako živý strážce času.
Záhořský dub „Ochránce“ (Středočeský kraj)
Místní věří, že strom na sebe stahuje blesky, aby se nerozutekly mezi střechy jejich domů. Jeho kořeny zase drží hráz rybníka, z něhož se čerpá voda při požáru. Dub tak není jen památníkem, ale také praktickým spojencem vesnice.
)
)
)
Stromy z vodních břehů a krajů starých cest:
Vrba v Brdatkách – „Zelená kráska“ (Berounsko, Středočeský kraj)
Na ostrůvku rybníka působí jako scéna romantického obrazu a doplňuje krásu Talichova údolí. Za první republiky bylo údolí oblíbeným výletním místem. U rybníka stával hostinec s tanečním altánem, kam se chodilo za hudbou i tancem. Nedaleko stojí vila dirigenta Václava Talicha. Vrba je součástí místních slavností a kulturních akcí – lidé ji vnímají jako dekoraci, která ale zároveň oživuje vodní ekosystém.
Hruška na Radovách (Zlínský kraj)
Proč se tady říká "Na Radovách"? Podle pověsti se zde v dávných dobách scházeli pytláci, aby se radili, jak vyzrát na hajného Janíčka, který obyvatelům dědiny nepřál ani to, na co měli v panském lese právo. Dnes je tahle hruška místem, u kterého lidé tradičně vítají Nový rok a setkávají se pod ním místní i přespolní.
)
)
Herbenův topol (Morkůvky – Brumovice, Jihomoravský kraj)
Topol je jedním ze dvou posledních z aleje, kterou zde kdysi vysadil Jan Herben, tehdejší starosta obce a strýc spisovatele Jana Herbena. Strom, který tu dodnes stojí, je připomínkou jeho života a odkazem na těžké časy minulosti.
Hápův javor (Pustá Kamenice, Pardubický kraj)
V roce 1725 byl pan Háp zatčen na svém poli rychmburskými pochopy za to, že nesdílel katolickou víru. V této době bylo náboženské vyznání otázkou života a smrti. Ke své manželce a dětem se už nikdy nevrátil.
Až do roku 1938 se pod korunami javoru pálily hranice – jako pocta a připomínka Jana Husa. Tento symbol, spojený s hlubokou vírou a odhodláním, byl pro zdejší obyvatele místem, kde mohli uctít minulost a vyjádřit svou národní hrdost.
)
)
Proč na stromech záleží?
Stromy ochlazují města, čistí vzduch, zadržují vodu a poskytují útočiště stovkám druhů. Ale také spojují lidi – jsou orientačními body, svědky příběhů i místem komunitních setkání. Tahle anketa to každoročně připomíná.
Vyberte si svého favorita a dejte mu hlas. Možná právě váš strom se stane symbolem letošního roku. Na webu ankety najdete také další fotografie od Tomáše Kalouse a podrobnosti o jednotlivých stromech.
Kvíz: Poznáte listnaté stromy naší země?
Žádné velké chytáky, jen stromy, které vídáte denně. Poznáte je všechny?
